Zapomenuté duhy

 

 

 

Možná, že skvostné barvy Rembrandtovy a Leonardovy skutečné byly ne pouze namalované, div, jakým se život jeví krystalem něhy.

Dnes večer jsi se na mě usmál, stál jsi pod schody s očima plnýma lásky.

 

Řekl jsi jen:

„Pojďme se zítra za úsvitu projít lesem, jen ty a já než se probudí svět, ukážu ti, jak přilákat jelena. Budeme velmi, velmi zticha.

A budeme vyzařovat dobro."

 

A ty jsi řekla jen:

„Nastavím si budík na pátou."

Avšak zůstali jsme jako barevná sklíčka, rubínově červená a kobaltově modrá, a zapěly sbory.

 

 

 

Všichni lidé, kteří hluboce milují, jsou sladěni s barvami spektra a vibrují ve vyšších frekvencích. Červená zamilovaných je červe­nější, modrá modřejší a žlutá zářivější. Láska takto umocňuje všechny smysly. Vůně více hypnotizují, hudba inspiruje, jídlo lépe chutná a hmat nabývá na citlivosti. Dvojčata svého Já vibrují v ješ­tě vyšších frekvencích než ostatní milenci a partner a nezřídka navzájem vidí svou svatozář či auru.

 

Jedním ze zapomenutých druhů duhy je lidská aura. Pět až deset centimetrů nad povrchem těla lemuje hlavu a celou postavu éterické tělo. Lze je vidět jako kouřově šedé, modré, bílé, světle žluté nebo zlaté — to podle stavu spirituálního já. Je pouhým okem lépe viditelné než samotná aura. Aura přesahuje éterické tělo a obsahuje všechny odstíny barev spektra duhy, některé zářivé, jiné temnější. Rozpíná se do šíře sta až sto padesáti centimetrů. Je vlastním Já, na­prosto individuálním, a odráží stav astrálního těla vtlačeného do fyzického těla.

 

Rostliny, zvířata, ba i předměty mají také auru. Její silueta je za příznivých podmínek viditelná lidskýma očima, případně „třetím" okem (epifýzou čili šišinkou mozkovou, umístěnou uprostřed čela mezi obočím). Poznámka Ježíšova „ať ten, kdo má oči, vidí; ať ten, kdo má uši, slyší" se vztahuje k tomuto Třetímu oku — a také k vnitřnímu uchu, které slyší slabý vnitřní hlas Vyššího Já. Aura vejčitého tvaru silně září, obklopuje celé tělo zpředu, zezadu i po stranách, a její barvy přesně reflektují mentální a emocionální stav i fyzické zdraví, podle nějž se neustále mění. Je to osobní duha nebo i tmavý mrak deprese a nemoci.

 

Kdysi před dávnými časy bylo mnoho lidí schopno vidět auru a téměř každý člověk vnímal alespoň éterické tělo. Toto tělo je zá­kladem svatozáře, která se dochovala v příbězích a legendách a kolem hlav náboženských postav na starých obrazech malířských mistrů, kteří sami byli otevřenými kanály pro vyšší Mistry, schop­nými vyjadřovat pravdu. Pozemšťané postupně ztrácejí schopnost vidět auru i éterické tělo. Existuje však i dnes pár jedinců, kteří si uchovali tento dar pro současnou inkarnaci. Náš milovaný mystik z Virginia Beach, Edgar Cayce, byl jeden z nich. Už jako dítě ví­dal auru kolem těla každého člověka a děsilo jej zjištění, že ostatní lidé auru nevnímají. Vídal postavy kráčející v duze měnících se ba­rev a domníval se, že ostatní lidé sledují totéž.

 

I když přechodně přicházíme o dar vidění aury, nepřestává být aura životně důležitá pro naše zdraví, štěstí a duchovní rozvoj. Tře­baže ji nyní nepozorujeme, začíná naše esoterická moudrost uznáním a pochopením její skutečné existence. Moji osobní guru a učitelé mi radili, abych toto pozitivní přesvědčení opakovala při každé příležitosti nahlas, nikdy se neuchylovala k jeho negaci, ný­brž se připravila na nadcházející znovuzískání tohoto velkého daru. Nikdy tudíž nikomu neříkejte: „Nevidím ani auru, ani éterickou svatozář." Naopak v okamžicích, kdy se o těchto věcech bavíte s ostatními i sami se sebou, důrazně a často opakujte: „Ještě auru nevidím — ale vím, že brzy tomu tak budě." Podvědomí tuto zprá­vu zaznamená a Vyšší Já na ni bude reagovat.

Než se ono brzy dostaví, můžeme prostřednictvím mnoha věcí brát svou auru na vědomí, ochraňovat ji, čistit a chránit jako aurické „vejce". Jistě znáte podivné chování lidí v plně obsazeném výtahu. Všichni bez výjimky se cítíme jaksi introvertně a nepoho­dlně a většinou zíráme na vlastní nohy nebo na měnící se číselná označení jednotlivých poschodí. Každé zastavení výtahu přijímá­me se ztuhlými rysy, jako kdybychom byli svědky odpočítávání všeničícího jaderného výbuchu — dokud se nedostaneme do svého poschodí, kde rychle vystoupíme, často s pocitem značné úlevy.

Překrývám a průnik aurických vejcí pasažérů přeplněného výta­hu způsobuje každému napětí a nepohodlný pocit (s výjimkou Blíženců, zvyklých na prolínání vlastní osoby s druhou polovinou svého Já). Dotkne-li se nás aurické vejce někoho jiného, okamžitě to pocítíme, někdy důrazně, jindy slabě — ale kontakt vždycky zaznamenáme. Je to i příčinou, proč cítíme předem člověka, který se k nám blíží po špičkách, aby nás překvapil, či jen projde těsně za námi, aniž bychom jej viděli nebo slyšeli. Jiné aurické vejce to­tiž proniká substancí našeho velmi osobního obalu. Jsou tu i lidé, kteří se neustále předklánějí, když s námi mluví, a tím nám způso­bují nepříjemný pocit. Tento pocit vzniká na zákledě toho, že druhá osoba vměstná své aurické vejce do našeho. Je samozřejmé, že mi­lencům nebo rodičům a dětem se toto překrývání zamlouvá, ale ostatním lidem může působit extrémní nepohodlí. Když se něco po­dobného přihodí mně, vždycky řeknu s úsměvem a co možná zdvořile: „Jste v mém aurickém vejci. Nebudete se zlobit, když tro­chu poodstoupím?" Tato reakce na nechtěnou blízkost souvisí se známými frázemi ze sedmdesátých a osmdesátých let: „Potřebuji prostor." „Nechte mě dýchat."

 

Struktura osobní duhy, našeho aurického vejce, je elektro­magnetická. Prolínáme-li se tedy s ostatními lidmi, nakupujeme v obchodě, pracujeme nebo jen tak kráčíme po ulici, naše aura magneticky zachycuje částice aurické struktury jiných lidí a sou­časně se nasycuje magnetickými částicemi našich vlastních negativních emocí, jak je během dne střádáme. Aura tudíž potřebu­je neustálou očistu.

 

Když se koupeme či sprchujeme (sprcha je účinnější), všechny magnetické částice, nasbírané od druhých lidí a z vlastních nega­tivních myšlenek a emocí, se oplachují a mizí v odpadu. Voda takto působí na aurickou strukturu. Jakmile se začneme umývat, aura se pomalu stáhne do těla, takže i kdyby nás pozoroval mys­tik, neviděl by nic z aury ani éterického těla. Všimli jste si někdy, že po osprchování nebo koupeli se třicet až šedesát vteřin cítíte znatelně slabí? Je to proto, že se aura stáhla do vašeho nitra. Ná­sledně je však pocit lehké slabosti nahrazen vlnou energie a pevného zdraví. To je proto, že aura se zase postupně šíří vně tě­la a září svým obvyklým způsobem, očištěna od nahromaděného negativního znečištění, od elektromagnetické energie, kterou voda spláchla.

 

Odtud vychází spirituálního poučka o tom, že „čistota a božství jdou ruku v ruce". Po Určitou dobu po vykoupání nebo sprše jsou veškeré negativní pocity, které nás bombardovaly před očistou aury, vyloučeny. Když se cítíme vyčerpáni, zlobíme se, máme strach, když jsme smutní nebo nás něco trápí — vykoupejme se nebo osprchujme! Vyčistěme si auru. Zjistíme, že negativní emoce ztratí na intenzitě svého působení. Budeme klidnější a mírumilovnější, budeme schopni lépe zvládat problémy, které způsobují napětí a stres. Vydrží nám to alespoň několik hodin, dokud se aura opět nenasytí negativními částicemi ostatních lidí i vlastních myšlenko­vých procesů a emocí. Lékaři v psychiatrických zařízeních často ordinují silně citově rozrušeným pacientům opakované vanové láz­ně s tekoucí teplou vodou, aniž by věděli, jak a proč blahodárně působí, a aniž by přemýšleli o lidské auře. Policejní metoda stříká­ní vody z hasičských vozidel na rozvášněný dav je sice primitvní, není však pochyb o tom, že voda má uklidňující účinky a přechod­ně zajišťuje stabilitu. Tato praxe pravděpodobně souvisí s tím, že byl odpozorován účinek vody na auru i lidmi, kteří termín aura ni­kdy neslyšeli, nemluvě o tom, že by ji kdy viděli.

 

Odstíny spektra duhy a sférické hudby — barva a zvuk — mají stále nedoceněný, avšak obrovský vliv na všechny aspekty osobní­ho života od fyzického, mentálního a emocionálního zdraví po mezilidské vztahy. Nazývám je zapomenutými duhami a zapome­nutými melodiemi. (Účinek zvuku rozeberu v následující kapitole.)

 

Zamyslete se nad červenou barvou — rubínovou či karmínovou. Má udivující vliv na ospalé vědomí a vytváří v mysli specific­ké vibrace, jisté přirozené reakce. Je škoda, že lidé rozhodující o pravidlech silničního provozu postrádali svého času vědomosti z metafyziky, když rozhodli použít červenou barvu jako znamení „Stůj!" a zelenou jako „Volno!". V podvědomí znamená červená barva POJĎ! JEĎ! VPŘED! Barva zelená naopak vyzývá podvě­domí k uklidnění: STOP! Počkej! Odpočiň si!

 

Neosvícenci, kteří zavedli signály „Stůj!" a „Volno!", zvolili červenou barvu proto, že se domnívali, že bude řidiči interpretová­na jako „Nebezpečí!" Tak tomu skutečně je — ovšem v oblasti vědomí. V podvědomí červená mimo jiné znamená to, co jsem již uvedla: POJĎ! JEĎ! VPŘED!

 

Podnikla jsem na toto téma historický průzkum a zjistila jsem, že až po určité době od zavedení systému dopravní signalizace se začal zvolna snižovat původně hojný výskyt přestupků „jízdy na červenou". Docházelo k tomu jen velmi pomalu, jakmile si řidiči postupně přeprogramovali základní, vestavěné subliminální reakce na červenou a zelenou barvu. Ostatně platí i dnes, že u řady „jízd na červenou" není řidič schopen racionálně vysvětlit, proč se do­pustil přestupku.

 

V době dopravních špiček ve velkých městech nastávají zdrže­ní, která souvisejí s falešným poselstvím zelené barvy, pokynem Volno. Řidiči rozmrzele troubí na vozidlo pod semaforem, zatímco jeho řidič sedí zcela nepřítomně za volantem a zírá na zelené svět­lo, které vědomé mysli sice říká „JEĎ!", podvědomí však nabádá takto: „Uklidni se. Zastav a chvilku si odpočiň."

Malá přátelská rada: na červenou nejezděte — nikdy. Zastaví-li vás přece policista a obviní vás z jízdy na červenou, přiznejte se, že jste na červenou jeli (je-li tomu tak), nebo slušně odpovězte, že jste žádný přestupek nespáchali. Zajisté by nebylo moudré vysvětlovat zástupci zákona, že nemůžete být plně odpovědni za chování své podvědomé mysli jenom kvůli metafyzické barvosleposti vyná­lezců semaforu — pokud si ovšem nechcete obratem vysloužit psychiatrické vyšetření či alespoň foukání do balónku (leda by po­licista byl narozen ve znamení Ryb). Vy osobně můžete být osvíceni, což ale neznamená, že jsou osvíceni i všichni ostatní lidé, natož pak příslušníci policie. Dale Simpson, policejní šéf v Cripple Creeku (viz kapitola 1), je asi jedním z mála mužů v uniformě, kte­ří by vaše vysvětlení uznali. Jenže v Cripple Creeku by se vám stěží mohlo přihodit, že pojedete na červenou, neboť tam červené semafory neexistují. Všechno je tam hezky zelené a klidné.

 

Vraťme se na chvíli k zapomenuté duze aury — aurického oba­lu či aurického vejce. Lidé byli kdysi dávno schopni auru vidět — tak jako později Edgar Cayce a někteří další — a uměli rozluštit její barevnou symboliku. Například odstín citrónově zelené v auře indi­kuje pocity žárlivosti a potřebu vlastnit, temně rudá znamená hněv, specifický okrový odstín reprezentuje strach, tmavě modrá nebo indigo je znamením deprese, fialová vyjadřuje sexuální vzrušení, černá odhaluje hlubokou melancholii, trpkost a touhu po pomstě a tak dále.

Barva může znamenat mnoho v každé životní situaci. Její síla v současné době teprve začíná být doceňována lékaři, psychiatric­kými institucemi, módními návrháři a marketingovými pracovníky velkých firem.

 

Náš anglosaský jazyk zdědil tuto moudrost (další úvahy o an­glickém jazyce uvádí kapitola o lexigramech) a převedl ji na lidi dneška, kteří nemají ponětí, proč používají popisné fráze, jako: „Je zelený závistí", „Je vzteky rozžhavená do ruda", „Je to žlutá ske­ta", „Cítí se modře", „Má černou náladu", „Cítil fialovou vášeň". (Záměrně jsem se nesnažila najít české ekvivalenty, i když některé jsou velmi blízko těm, které se používají i u nás, aby vynikla barev­nost těchto anglických úsloví. Jak uvidíte později v kapitole o lexigramech, angličtina skutečně má specifické unikátní vlastnos­tí. Pozn. překl.). Lidé se sami sebe nikdy neptají, proč se takto vyjadřují. Cožpak obličej osoby, která závidí nebo žárlí, skutečně zezelená? Zrudne, když se zlobí — nebo zežloutne, když se bojí — zmodrá, když je v depresi — či zčerná, když se topí v melancholii či touží po pomstě? Samozřejmě ne. Když lidé používají podobné fráze, aby popsali něčí náladu nebo přechodný stav mysli, buď vi­dí tyto barvy v auře osoby svým neomylným Třetím okem, nebo reagují na starověké vědomí a moudrost, která se dosud dědí ve smyslu „masového, kolektivního podvědomí", v němž má místo přirovnávání barev k jistým emocím tak, jak se jeví v zapomenuté duze aurického obalu neboli vejce.

 

 

MAGICKÉ TAJEMSTVÍ

 

Jedna z největších současných starostí Ameriky a celého světa je dosažení optimální tělesné váhy. Z důvodů, které brzy vysvětlím, všechny diety selhávají v udržení trvalého efektu zhubnutí nebo přibrání na váze. Některé ohrožují celkové zdraví, navíc jsou frust­rující a obtížně praktikovatelné. Úspěchu lze dosáhnout pouze pomocí barev, nikoli kalorií.

 

Zdá se, že svět se skládá pouze ze dvou druhů lidí: tlusťochů, kteří chtějí zhubnout a hubeňourů, kteří chtějí přibrat. Zbývá jen Bo Dereková a Chrístopher Reeve jako Superman — a i oni kdysi náleželi k té či oné skupině.

Nejpopulárnějším tématem knih, časopisů, novinových článků a televize je dnes dieta. Dieta, dieta, dieta — cvičení, cvičení, cvi­čení. Knihy a televizní pořady o dietách a cvičení zavalily světové trhy s tím výsledkem, že máme v podstatě pořád stejné množství tlouštíků a hubených lidí jako dříve. Ti, kteří přechodně zhubnou, rychle zase přiberou, a ti, kteří přechodně přibrali, zhubnou zrovna tak rychle.

Nabízejí se nám diety s vysokým obsahem proteinu, s nízkým obsahem proteinu a bez proteinu, diety s vysokým obsahem uhlovodanů, s nízkým obsahem uhlovodanů a bez uhlovodanů. Existují bizarní diety, jako je avokádová dieta, rýžová dieta, banánová dieta, dieta ze syrového masa. Existují diety s kompli­kovaným jídelníčkem, kterým se můžete řídit jedině tehdy, když si najmete mistra kuchaře na plný úvazek nebo dietetika, který pečlivě naplánuje komplikovaný systém plátků a lžiček všech ingrediencí na každý den v týdnu. Máme dietní cukrovinky, teku­té diety, diety schválené prominentními lékaři, různými blázny do zdravé výživy i potulnými jogíny. Žádné nefungují. Některé slaví dočasný úspěch, ale brzy se vrací původní hmotnost a všech­no snažení může začít znova. Oběma skupinám tlouštíků a hubeňourů se znovu slibuje zhubnutí či přibrání na váze (pří­padně svaly pro excentrické siláky — a to vše ve jménu zdraví) pomocí sportu, běhaní, aerobiku, tance nebo vysilujícího tréninku na posilovačích mučidlech.

 

Někteří lidé přísahají na nejnovější dietu, jiní na ni láteří. Co se kvantity zkonzumovaného jídla týče, někteří lidé jedí jako kůň a zů­stávají hubení jako tyčka. Jiní jedí jako sloni a také tak vypadají. Někteří lidé počítají kalorie, jako by počítali peníze na bankovním kontě, jiní je ignorují a cpou se všemi druhy dobrot. Vegetariáni ne­pochybují o tom, že maso způsobuje tloustnutí nebo hubnutí (podle toho, co se právě hodí). Masožraví jedlíci hovězích steaků se zase pohrdlivě ušklíbají nad „králičím krmením"a klíčky vojtěšky, na kterých se popásají vegetariáni.

 

Milióny lidí se periodicky trápí hladem a hubnou, aby během ně­kolika týdnů nabrali všechno zpátky. Třídenní hladovění jednou za měsíc je vynikající metodou vyčištění těla, mysli i ducha, ale nemá vůbec nic do činění se ztrátou váhy. Další milióny lidí se snaží při­brat na váze tím, že hltají jídla bohatá na kalorie, a ani za mák se nezajímají o cholesterol, avšak nadále chodí nakupovat košile do chlapeckého oddělení (jsou-li to muži) a šaty do oddělení předpubertálních dívek (jedná-li se o ženy) a zjišťují, že hruď jim pořád a pořád nepřibírá na objemu (což platí pro obě pohlaví).

 

Potom zajdeme k lékaři. Jeden doktor nám řekne, že problém tkví ve štítné žláze, játrech nebo podvěsku mozkovém. Další pro­hlásí, že potřebujeme vitamíny. Jiný nás upozorní, že vitamíny jsou nebezpečné, jestliže jich bereme příliš mnoho. To ostatně může vést k váhovým problémům. Fanatici zdravé výživy hlásají, že hlavně potřebujeme otruby, mamutí dávky vitamínů a hlavně žád­né mléčné výrobky, ať už zkoušíme zhubnout nebo přibrat, což je z tohoto hlediska totéž. Vždycky jsou však po ruce média, která nám řeknou, že problém tkví v astrálním těle, které je postiženo a patrně potřebuje častěji opakovat svoje mantry.

 

Celá dietní scéna je směsicí protichůdných polopravd a volným ringem v cirkuse zmatku a špatně směrovaného úsilí. Je naprosto vyčerpávající pro mysl a ducha, a to už nehovoříme o ubohém, zbitém, uběhaném, masážemi a strečinkem udolaném, bolavém, hladem mučeném či jídlem přecpaném těle. Jak je to všechno zby­tečně složité!

 

Patříte mezi tlouštíky, kteří touží být štíhlí a pružní? Nebo snad k hubeňourům, ne-li vyhladovělým kostlivcům, toužícím po svalech a statné postavě (jste-li muž) nebo ladných křivkách (jste-li žena)? Anebo jste úplně spokojeni se svým dokonalým tělem? Jestliže va­še odpověď na poslední otázku zní ano, přeskočte následující řádky a přečtěte si rovnou zbytek kapitoly o barvách. Odpovídáte-li ano na některou z prvních dvou otázek, pokračujte ve čtení. Zmocníte se kouzelného proutku z časů starověké alchymie, jednoho z kódů uni­verzální moudrosti mezi mnoha slunečními znameními, o němž vás ani ve snu nenapadlo, že existuje.

 

Jak jsem již uvedla, úspěšné regulování váhy je možné pouze pomocí barev, nikoli kalorií. Kalorie je jednotka tepla, ne důvod hubnutí nebo tloustnutí. Jednoho krásného dne to myslitelé lékař­ství pochopí a přiznají. Nicméně (a toto je nejdůležitější tvrzení) lze přechodně přibrat nebo zhubnout zvýšením nebo snížením příjmu kalorií, protože váš mozek je trvale naprogramován chybnou informací, že kalorie jsou klíčem k získání nebo snížení váhy. Naprogra­movaný mozek je neuvěřitelně mocným mistrem iluze. Avšak chyba je chyba a pravda je pravda. A pravdou není nic jiného, než že kalorie nemají s tělesnou váhou nic společného.

 

Zen buddhista zabývající se hathajógou (viz předmluvu k této knize) mi během našeho novoročního esoterického rozhovoru řekl, že jednou odešel zemřít hluboko do pouště. (Nejsem si jista, je-li to pravdivý příběh nebo jen metoda mého guru, jak mou psychiku přizpůsobit metafyzické koncepci myšlení.)

Řekl, že v poušti zůstal „asi čtyři týdny". Měl s sebou tři velké kanystry vody, aby se občas mohl napít a „zůstal při smyslech až do konce". Většina představ a myšlenek, které mu plynuly hlavou, se týkaly hlubokých zelených lesů a namodralých pramenů křiš­ťálově čisté vody. (Povšimněte si přirozené vizualizace modré a zelené barvy.) Během zamýšlené „sebevraždy" vyhladověním v poušti se skamarádil se zvědavou pouštní krysou, která sedávala poblíž, a jak sám řekl, mlčky s ním komunikovala. Zpočátku rych­le ztrácel na váze a třetí týden byl tak hubený, že mu již kosti propichovaly kůži. Avšak potom zcela nečekaně začal přibírat — skoro tak rychle, jak hubl. Koncem následujícího týdne, aniž by požil jediné sousto, se mu téměř vrátila původní váha.

V závěru příběhu (ať už pravdivého, nebo z naučných důvodů smyšleného) muž v turbanu jakoby mimochodem poznamenal, že „takto před mnoha lety pochopil, že kalorie v konečném důsledku nemají nic společného s tloustnutím nebo hubnutím, souvislost je jedině ve vlastním chybně naprogramovaném mozku". Esoterickou instruktáž tenkrát nedoplnil o výklad tajemství barev, protože vě­děl, že během mého nadcházejícího pobytu v ústraní v horách mnohé pochopím, a to díky pomoci učitele, který za mnou přijde, aniž bych ho hledala.

O iluzi kalorií si promluvíme později. Nejprve se zamysleme nad vztahem váhy a barvy. Jak obtloustlí, tak hubení lidé trpí tou­též nemocí: nerovnováhou barvy v lidské auře. Na vině je NBH — nedostatek barevné harmonie. Jak souvisí barva s regulací tělesné váhy?

Potrava není nic jiného než světlo a barva, přičemž na počtu při­jímaných kalorií nezáleží. Živá rostlina (ovoce, zelenina) absorbuje světlo ze Slunce pomocí fotosyntézy. Světlo se potom transfor­muje do jednotlivých barev. Když dodáme tělu potravu a trávíme, materiál se rozkládá a mění zpět ve světlo a barvu. Barva a světlo tvoří spojovací článek mezi ideou a formou, vědomím a nadvědomím (Vyšším Já), stejně jako existuje u rostlin přímý vztah mezi jejich zbarvením a slunečním světlem.

NBH u vyzáblých hubeňourů, kteří zkouší, co se dá, ale nejsou schopni dosáhnout ideální váhy — a nezáleží na tom, kolik kalorií konzumují—je výsledkem aurické barvové nerovnováhy. Dochází tu k nedostatku modrozeleného paprsku. Ke znovudosažení rovno­váhy v auře potřebují tito lidé dodat do těla po určitou dobu — a specifickým způsobem — modrozelený barevný paprsek, yin. (Yin a yang jsou dvěma vzájemně se doplňujícími principy čínské taoistické filozofie, která vychází z koncepce sjednocování protikla­dů a vyjadřuje opravdovou povahu člověka a harmonické principy vesmíru. Yin zastupuje negativní, temnou energii ženského rodu. Ying je pozitivní, zářivá energie vyjadřující mužský princip — pozn. překl.)

Podobně je to s NBH u tlouštíků, kteří se snaží shodit nadváhu. Ne­daří se jim hubnout a nezáleží na tom, jak málo kalorií konzumují. Opět jde o výsledek aurické barvové nerovnováhy, způsobené ne­dostatkem červenozlatého barevného paprsku v jejich auře. Aby znovu dosáhli rovnováhy, musí tito lidé dodávat do svých těl po ur­čitou dobu — a specifickým způsobem — červenozlatý barevný paprsek, yang.

Existuje trojí způsob, jak dostat do těla, které je sužováno snydromem NBH, potřebný modrozelený paprsek (je-li třeba přibrat) nebo červenozlatý paprsek (má-li se zhubnout). Pokud budeme proceduru provádět pečlivě, vyladíme se a začneme potřebným způsobem vibrovat. Budeme absorbovat barvu, kterou postrádáme ve své auře, v dostatečném množství.

Nejprve uvedu barevnou metodu pro otylé lidi, kteří chtějí zhub­nout, potom barevnou metodu pro subtilní jedince, kteří chtějí přibrat.

Jestliže si zodpovědně prostudujete následující instrukce, nejen že zhubnete bezpečně a překvapivě rychle, ale také zůstanete na ideální váze pro příslušnou kosterní stavbu a výšku po velmi dlou­hý čas, ne-li natrvalo. Nezačnete-li absorbovat příliš mnoho yin a málo yang, nezačnete se přejídat a nedovolíte naprogramova­nému mozku chybně uvěřit v to, že kalorie způsobují tloustnutí, zůstane váha stejná.

Mohu slíbit, že budete ohromeni, jak rychle a účinně tato „ba­revná dieta" rozpustí přebytečnou váhu. Je tak neuvěřitelně účinná, že z vás učiní takřka fanatiky, a budete se divit, proč jste se kdy trá­pili hladem a všemi neúčinnými a někdy nebezpečným dietním bláznovstvím.

 

 

KOUZELNÁ ZAPOMENUTÁ DUHA PRO TLOUŠTÍKY

 

Budete si muset obstarat několik pomůcek, ale výsledky stojí za vynaloženou námahu. Potřebujete:

kovovou stolní lampu, nejlépe mosaznou nebo z jiného kovo­vého materiálu v bílé nebo červené povrchové úpravě, s ohebným husím krkem, který lze obrátit nahoru, dolů nebo do stran, a se sta­bilní základnou nejméně 15 cm v průměru, která zabrání převrhnutí, bude-li lampa stát na lůžku.

červenou žárovku, ne čirou, nýbrž matnou, podobnou světlu nad východem z kina či divadla. Měla by mít výkon 100W, rozhodně ne méně než 75W. Dostanete ji ve většině prodejen s elektrickými spotřebiči.

Dále budete potřebovat:

kazetový přehrávač (např. typu walkman) se sluchátky, případ­ně stereofonní audiozařízení s reproduktory.

jednu až tři nahrávky hudby s výrazným rytmem — hudbu rudé­ho Marsu (podrobnosti uvádím níže). Nejlepší a nejúčinnější jsou pochody Johna Philipa Sousy, postačí však i záznam vystoupení vojenské žesťové kapely. Použít lze i nahrávku rockové hudby s vý­razně slyšitelnými bicími nástroji.

Nakonec si připravíme čtyři sklenice o objemu 250-300 ml z rubínově červeného (nikoli oranžového) skla. Jelikož rubínově červené sklo se všude neprodává, bude je patrně třeba objednat ve větším obchodním domě nebo specializované prodejně se sklem. Červené plastikové sklenice lze pro tento účel použít také, jestliže mají správnou velikost a rubínově červenou nebo karmínovou bravu — nikoliv oranžově červenou. Poslední pomůckou jsou kuchyňské spínací hodiny, které lze nastavit na čas, kdy mají za­zvonit.

 

 

Tři stupně uskutečnění zázraku zapomenuté duhy:

 

Tři kroky se musejí provádět podle stanoveného denního řádu, kte­rý zabezpečí pravidelnost reakce na barevnou terapii. V případě červeno-zlato-žluté terapie, která pomůže zhubnout, je třeba vý­stavem náležitým barevným paprskům opakovat 45 až 54 dní, maximálně však 63 dní. Pamatujte si, že pro účinnou léčbu syndro­mu NBH a obnovu barevné rovnováhu aury je nutno absolvovat kombinovanou barevnou a hudební lázeň každý den ve stejnou do­bu. To umožní tělu řádnou přípravu na nezbytnou podmíněnou reakci. Nejúčinnější dobou pro obnovení barev aury doplňováním energie paprsků je okamžik východu slunce, pravé poledne a obdo­bí západu slunce, respektive doba co možná nejbližší těmto částem dne. Vyberte si, který termín nejlépe vyhovuje vašemu dennímu programu, a zůstaňte u něj po celou dobu terapie.

 

STUPEŇ č. 1

 

Odejděte do ložnice a zatemněte spuštěním žaluzií nebo zatažením závěsů. Úplně se svlékněte, vezměte si přehrávač (příp. si připrav­te zařízení s reproduktory) a lehněte si na lůžko. Na noční stolek k lůžku umístěte hodiny s výraznými číslicemi, abyste snadno roz­poznali uplynulý čas, nebo kuchyňské spínací hodiny. Vložte pásek do přehrávače a nasaďte si sluchátka.

 

Vložte kovovou stolní lampu s červenou žárovkou mezi kolena, pevně ji koleny přidržte a natočte husí krk lampy tak, aby stínítko s červenou žárovkou mířilo přímo na solar plexus (tj. mezi prsní kost a pupek) ve vzdálenosti zhruba 60 cm od pokožky.

Nastavte spínací hodiny na patnáct minut, spusťte přehrávač a rozsviťte lampu. Uvolněte si tělo a vypuďte všechny negativní myšlenky z mysli. Nechejte hudbu rudého Marsu pronikat do ..vnitřního ucha" s intenzitou, která vám bude příjemná. Solar ple­xus koupejte v rudém světle. Můžete zavřít oči.

 

Po patnácti minutách změňte polohu lampy, položte ji na bok v nohách postele tak, aby červené světlo žárovky mířilo na chodid­la, od nichž bude vzdáleno asi 45 cm (stále ležíte na zádech). Nastavte spínací hodiny na dalších patnáct minut a uvolněně ležte, odstraňujte negativní myšlenky z obrazovky vaší psychiky a pokra­čujte v naslouchání hudbě rudého Marsu. Lázeň rudé barvy bude pronikat chodidly do ostatních částí těla.

 

Po dalších patnácti minutách barevné lázně zhasněte červenou lampu a vypněte přehrávač.

 

1. stupeň terapie trval jen třicet minut, pouhou půlhodinku vaše­ho rušného dne. Nezapomeňte, že jednou denně — v kterýkoli „vhodný čas", za úsvitu, v pravé poledne, při západu slunce nebo v nejbližší možnou dobu (avšak tutéž každý den) si musíte dát barevnou lázeň. Opakujte ji po dobu 45-54 dní, maximálně třiaše­desát dní.

 

Krátké shrnutí průběhu 1. stupně: patnáct minut působení červe­ného paprsku, který dodává energii na solar plexus, patnáct minut rudé barevné lázně chodidel a třicet minut poslechu vyzývavé, vzrušující hudby rudého Marsu.

Pozor: Budete-li po několika dnech rudé lázně pociťovat vyčer­pání nebo horečnaté stavy, provádějte v následujících dvou až třech dnech terapii oranžovou žárovkou a potom se vraťte k červené. Bě­hem rapidního snižování tělesné váhy v úvodním období terapie lze očekávat intenzivní vyměšování, jak ze střev tak z močového měchýře. Jestliže bude tělo na příjem energie reagovat průjmem déle než jeden den, opět přejděte na oranžovou žárovku, pokračuj­te v proceduře 1. stupně po další dva až tři dny a potom se vraťte k žárovce červené.

 

Otylí lidé, kteří trpí vysokým krevním tlakem nebo zrychlenou srdeční činností by měli při proceduře 1. stupně po celou dobu pra­covat s oranžovou žárovku namísto červené. Účinek bude pomalejší než u rudé barevné lázně, ale naprosto bezpečný. Červe­ná přechodně zvyšuje krevní tlak, což není škodlivé pro zdravého člověka, avšak nedoporučuje se jedincům se zvýšeným nebo vyso­kým krevním tlakem. V tomto případě je 1. stupeň úplně bezpečný jen s oranžovou žárovkou. Oranžová barva totiž rovněž stimuluje tělo tak, aby aura mohla absorbovat rudozlatý paprsek, ale zvedne puls bez zvýšení krevního tlaku. Jestliže netrpíte zvýšeným nebo vysokým krevním tlakem či zrychlenou srdeční činností, barevná lázeň červenou žárovkou je pro vás absolutně bezpečná po celou dobu terapie.

Mezihvězdné světelné nabíjení, o kterém tu hovoříme, ozařuje tělesné baterie a auru. Jelikož se tělo musí postupně adaptovat na nové šablony barev v auře, pravidelnost a vytrvalost denního nabí­jení jsou základem úspěchu diety barev. Nejde o něco, co můžete začít, potom přerušit a pak zase znovu začít. Celý účinek by se v ta­kovém případě vytratil a žádného kouzla byste se nedočkali. Nezačínejte s terapií, dokud se plně nezavážete, že dokončíte pětačtyřiceti až třiašedesátidenní cyklus, každý den v tutéž dobu — plus následné stupně.

 

STUPEŇ č. 2

 

Stále hovoříme o barvové dietě pro zhubnutí. Naplňte dvě ze čtyř čer­vených sklenic o objemu 250-300 ml balenou vodou. Potom je umístěte ve vnějším prostoru, kde na ně mohou alespoň tři hodiny — nejlépe však celý den — dopadat sluneční paprsky. Působení paprs­ků vodu solarizovat červenozlatým paprskem. Je vědecky dokázáno, že dopadá-li sluneční světlo na vodu skrze stěny barevné skleněné nádoby, změní se chemické složení vody. Charakter této změny zá­visí na barvě stěny nádoby, kterou sluneční světlo prochází, než pronikne do vody. Vodu můžete chránit před mechanickými ne-čiostotami tím, že otvor sklenice zabalíte do potravinářské plastikové blány, která nebude mít nepříznivý účinek na solarizační proces.

Po solarizaci ponecháte dvě rubínově červené sklenice vody v prostoru, kde může voda dosáhnout pokojové teploty (teploty yang). Provedete solarizaci dalších dvou sklenic. Takto si zajistíte možnost vypít dvě sklenice solarizované vody denně — ráno a ve­čer. Zatímco dvě se přizpůsobují pokojové teplotě yang, další dvě se průběžně solarizují. Sklenice nedávejte do chladničky.

Povšimnete si chuti červeně solarizované vody. Mnoho lidí tvrdí, že solarizovaná tekutina chutná jako velmi čerstvá pramenitá voda.

 

STUPEŇ č. 3

 

Vaše tělo (a jeho prostřednictvím i vaše aura) již přijalo rudozlatý paprsek. Stalo se tak působením barevné lázně červenou lampou,

výrazného rytmu bicích nástrojů, pulzující pochodové hudby rudé­ho Marsu a rudě solarizované vody. Během období čtyřiceti pěti, padesáti čtyř nebo šedesáti tří dnů přijímání barvy, která schází ve vaší aurické duze, je třeba usnadnit absorpci rudozlatého paprsku pomocí konzumované potravy. Je to docela jednoduché: budete jíst pouze pokrmy, která mají červenou, zlatou, žlutou, oranžovou — a bílou barvu. Proč také bílou? Protože bílá „září" a „nezadržuje". V této barevné škále existuje mnoho potravin, ze kterých si lze vol­ně vybírat. Rozhodně se nemusíte obávat hladovění.

Těchto jídel můžete konzumovat, kolik se vám zlíbí, aniž byste znovu přibírali na váze a věnovali pozornost kaloriím. Po skonče­ní pětačyřiceti až třiašedesátidenního cyklu můžete jíst všechna jídla „rudozlatého seznamu nabídky" plus všechna jídla z „modro­zeleného seznamu", který uvádím níže za seznamem rudozlatým. Po ukončení cyklu můžete tedy jíst zcela podle vlastní chuti.

Zde je tedy neúplný výčet potravin v rudozlatém spektru, které můžete jíst zdrženlivě nebo se jimi cpát — zcela podle nálady a zvyklostí. K tomuto seznamu lze přidávat ostatní potraviny, mají-li červené, zlaté, žluté, oranžové nebo bílé zbarvení. Nejezte potraviny zelené, modré, modrozelené, žlutozelené a hnědé.

 

Potraviny pro tlouštíky:

 

Červené víno

Červené hrozny

Džus z červených hroznů

Brusinky

Mléko – hlavně se šlehačkou

Granátová jablka

Maliny

Popcorn

Papaya

Meruňky

Banány

Kukuřice

Mrkev

Vejce v jakékoliv formě

Rýže (výjma rýže hnědé)

Žlutý meloun

Grepy

Citróny a z nich limonády

Pomeranče

Žluté papriky

Mango

Rebarbora

Turín

Dýně

Majonéza

Vdolky z kukuřičné mouky

Pizza

Červený meloun

Broskve

Řepa

Červené zelí

Jahody

Rajčata

Červená cibule

Hořčice

Kečup

Nektarinky

Třešně

Ředkvičky

Špagety

Chili

Máslo

Všechny sýry

Červený kaviár

Tvaroh

Žluté nudle

Ananas

Kuře a kuřecí šťáva

Med

Brambory s výjimkou hranolků

Červená nebo bílá zmrzlina

Vanilkově-medová zmrzlina

Všechny obilninyoslazené získané ze zlaté pšenice nebo ovsa

 

Dovolte mi nyní malé vysvětlení k barvě na povrchu pokrmu a pod ním. Meloun má samozřejmě zelenou slupku, ale uvnitř je červený. Protože nikdo patrně nejí slupku melounu, tlouštíci mohou bezpeč­ně pojídat jeho červenou dužinu. Také mohou jíst červenou slupku červených brambor plus tyto brambory samotné. Mohou jíst i brambory s hnědou slupkou, ale ne tuto hnědou slupku, neboť hně­dá je součástí modrozeleného spektra. Otylí pacienti mohou bezpečně jíst veškeré ovoce a zeleninu s červenou nebo žlutou slup­kou, pokud jejich dužina není součástí modrozeleného spektra. Avokádo pro ně není vhodné — naopak patří, jak uvidíme, na se­znam pokrmů pro subtilní postavy. Tlouštíci si mohou pochutnávat na zlatavé šťávě z kuřátka, ale ne na hnědé šťávě z ostatních mas. Mohou jíst kuře, ale ne ryby. Až po vyléčení NBH se mohou vrá­tit do oblíbeného baru s japonskými pochoutkami ze syrových ryb. Ani u krevety, která patří do výčtu pokrmů pro hubeňoury, vůbec nevadí, že má oranžové tělo.

 

Prostudujte si seznam, zapojte představivost, přidejte další jídla a uvidíte, že barevná dieta pro tlouštíky rozhodně nemá nic společ­ného s hladověním. Zapomeňte na všechny dietní saláty a ostatní zelené produkty, které jste vždy považovali za prostředek shození nadváhy. Docílili byste úplně opačného účinku. Vaše již beztak obézní tělo, nemocné syndromem NBH, by nabralo další kilogramy.

Další zásady barvové terapie: výrobky s bílým cukrem nebo bí­lou moukou se nehodí pro nikoho, kdo prodělává léčbu barvami. Bílý cukr a bílá mouka ničí rovnováhu barev těla a aury, i když bílý cukr nezpůsobuje tloustnutí, jak se lidé všeobecně domnívají (neboť byl jejich mozek Špatně naprogramován). Všechny sladkosti, které jsou vyrobeny ze žlutozlatého medu. se nacházejí v náležitém barev­ném spektru pro zhubnutí. Hnědý cukr a výrobky z přírodního cukru jsou ve správném barevném spektru pro přibrání na váze. Všechny náhražky za cukr nejsou nevhodné ani pro tlouštíky, ani pro hube­ňoury — a to ani po dosažení správné rovnováhy a vyléčení NBH. Bílý cukr, výrobky z bílé mouky a umělá sladidla je z obecně zdra­votního hlediska záhodno vynechat z jídelníčku.

 

Lze se domnívat, že červené maso patří na seznam tlouštíků, neboť má červenou barvu — barvu krve ubohého zvířete. Všechna červená masa jsou ovšem tabu pro barvovou léčbu otylých i hube­ných pacientů — ne protože barva je správná nebo špatná, ale protože chemická reakce lidského těla na toto konzervované maso savců (našich zvířecích bratrů a sester) narušuje celý léčebný pro­ces všech nemocí včetně NBH. Je škodlivé pro celkové zdraví. Není nutno se stát vegetariánem, ale barvová léčba nebude správně fungovat, budete-li jíst červené maso během léčebného období.

 

Zásady magického programu na zhubnutí, jsou následující:

 

Noste co nejčastěji červený, žlutý, zlatý, oranžový nebo bílý oděv. Oblečení zelené, modré, modrozelené, zelenožluté, tyrky-sové, hnědé nebo černé barvy noste co nejméně.

Provádějte dvakrát denně mentální vizualizaci rudé barevné kou­pele, a to vždy ve stejnou dobu. Vstoje zhluboka dýchejte po dobu jedné minuty. Potom si představte jiskřivé rubínové nebo karmínově červené světlo, jak stoupá z podlahy, na které stojíte. Představujte si, že světlo nabývá na síle, až celé vaše tělo úplně zahalí vlny rudého světla — to vše zase po celou jednu minutu. Vizualizaci zakončíte tím (opět jednu minutu), že tatáž zářivě rudá energie vás bude prozařovat od hlavy dolů, pronikat kaž­dou buňkou a každým orgánem těla. Opět celou minutu zhluboka dýcháte. Barvová vizualizace zabere pouhé tři minuty dvakrát denně, to je celkem šest minut.

Pohybujete-li se v létě nebo v zimě v přírodě, noste co nejčastěji červené, růžové, oranžové, žluté nebo zlatě zabarvené sluneční brýle. Barevné spektrum, které vstupuje do těla sítnicí oka, je silným katalyzátorem.

Zhruba po týdnu uplatňování metody číslo 2 dvakrát denně v pří­hodný čas, doma nebo v práci, budete překvapeni, jak rychle ovládnete umění vizualizace. Brzy se vám bude zdát, že skutečně vidíte rudé paprsky před očima — tímtéž způsobem, kterým bude­te později schopni vidět auru.

Tři popsané procesy a tyto tři urychlující katalyzátory, které vycházejí ze starověké alchymie barevné léčby NBH otylých lidí, vám pomohou bez rizika a trvale zhubnout. Jsou jednoduché a bezbolestné. Neobsahují nic, co by škodilo zdraví. V rychlosti si návod zopakujme:

1. Denní půlhodinová barevná lázeň a poslech hudby yang.

2. Dvě sklenice červeně solarizované vody denně.

3.Potrava, která spadá do červeno-zlato-žluto-oranžovo-bílého spektra. Tři urychlující katalyzátory oblečení, barevné vizualizace a slunečních brýlí.

Budete překvapeni, jak rychle tajemství barev zapůsobí. Začnete hubnout přesně tam, kde to potřebujete, a ne na nežádoucích místech. Je velmi záhadné a fascinující pozorovat toto působení. Když si poprvé lehnete na postel s červenou lampou a zaposloucháte se do pochodové hudby, budete si připadat poněkud hloupě. Prozra­dím vám malý trik: Než začnete, oblečte si džíny, které si musíte v pase zapínat na spínací špendlík, protože jsou vám těsné kvůli nadváze. (Jde-Ii o pět nebo třicet kilogramů navíc, nehraje roli.) Po barvové koupeli a za předpokladu, že jste předchozího dne vypili dvě sklenice červeně solarizované vody, se okamžitě osprchujte. Po sprše se osušte a džíny si znovu vyzkoušejte.

 

Po první, druhé nebo třetí terapii (často ihned po první) vás pře­kvapí skutečnost, že kalhoty lze zapnout bez pomoci spínacího špendlíku. O týden později (nebo ještě dříve) již budou docela po­hodlné a budete je bez problémů nosit. Po pár týdnech budete s červenou lampou a červenými sklenicemi zacházet jako s úlom­ky diamantu naděje, s vděčnou úctou. Kilogramy na vás se budou doslova rozpouštět, aniž byste se trápili hladem. Budete jíst tolik červenozlatých jídel, kolik se vám zachce, a kdykoli budete mít hlad. Dostaví se kouzlo!

 

Jak s tím souvisí hudba? Barva a zvuk jsou rovnocenně důležité pro lidské zdraví a každý zvuk nebo druh hudby vibruje s určitou barvou. Když tedy tělo přijímá potřebné a přechodně chybějící bar­vy spektra pomocí zvukových vibrací příslušné barvy, což postupně prokazuje osobní duha aury, proces se urychluje. Zvuk a barva jsou neoddělitelné.

 

 

 

KOUZELNÁ ZAPOMENUTÁ DUHA PRO HUBEŇOURY

 

 

Tento návod bude jednoduchý — alespoň pro autorku textu! Barvovou léčbu, která napravuje NBH hubeňourů, jsem přesně po­psala jako léčbu NBH tlouštíků, ovšem s několika výjimkami. Přečtěte si tři stupně terapie, které jsem popsala pro stav NBH tlouštíků a obměňte pouze tyto zásady:

 

STUPEŇ č. 1

 

Použijte místo červené žárovky žárovku modrou. Dbejte na to, aby měla výkon 75-100W a byla mamá, nikoli čirá. Lampa, kterou si vyberete pro barvovou lázeň, by měla být kovová a natřená hnědou nebo žlutohnědou barvou, případně některým odstínem modré ne­bo zelené.

 

Na rozdíl od kazet s pochodovou hudbou rudého Marsu, hluč­ným rockem nebo jinou hudbou s výrazným rytmem, použijte záznam uklidňujících zvuků oceánu, ptačího zpěvu a podobně. Lze najít celé série podobných nahrávek ve většině prodejen s hudební­mi nosiči. Jinou požitelnou jemnou hudbou modrozelené Venuše je smyčcová, intimní hudba, případně i orchestrální skladby jako je Měsíční sonáta a podobně.

 

STUPEŇ č. 2

 

Na rozdíl od rubínově rudých sklenic budete potřebovat sklenice o objemu 250-300 ml v barvě kobaltově modré (jasné a zářivé, ne tmavě modré). Kromě barvy sklenic je důležité přesně dodržet po­stup při solarizaci vody. Dochází zde k jediné změně: ve vašem případě byste neměli pít vodu pokojové teploty, nýbrž ledově stu­denou. Uložte modře solarizovanou vodu do chladničky na dobu, po kterou se solarizují zbývající dvě sklenice.

 

STUPEŇ č. 3

 

Tři doporučené urychlující katalyzátory, o nichž se zmiňuji při vý­kladu léčení nadváhy, musejí hubení pacienti po změnit následovně: noste co nejčastěji oblečení ve všech odstínech modré, zelené, tyrkysové, modrozelené, zelenožluté, hnědé nebo černé. Vyhněte se pokud možno nošení oděvů v odstínech červené, žluté, zlaté, oranžové a bílé.

 

Je podivnou skutečností, že silnější lidé rádi nosí černou, proto­že si myslí, že v černém oděvu vypadají štíhleji. Je to pravda, opravdu v ní vypadají štíhlí, avšak černá je „nepropustná", což z hlediska barvové terapie způsobuje přibírání na váze. Pravý opak platí o bílé. Subtilní osoby, které prodělávají dietu barev, by ji ne­měli nosit, kdežto tlouštíci ji naopak nosit mají, nehledě k tomu, že v ní vypadají tlustí. Bílá jim pomůže zhubnout.

 

Doporučení hovořící o brýlích se pochopitelně také mění. Hube­ní lidé by měli nosit sluneční brýle v odstínech modré, zelené, kouřové nebo hnědé a vyvarovat se nádechům růžové nebo žluté.

 

Při vizualizaci, dýchání a barevné imaginaci se řiďte stejným návodem jako tlouštíci, ovšem s tím, že představovanou barvu obměníte z červené na lesní zeleň, kobaltovou či blankytnou modř. A navíc: zatímco tlouštíci uskutečňují vizualizaci vstoje na podla­ze, lidé s opačným problémem by měli stát bosí v trávě. Paprsky zelené barvy trávy, prostupující chodidly, spolu s modrozelenou mentální představou modré nebo zelené mohutně usnadňují příjem modrozeleného spektra.

 

Jak jsem již dříve uvedla, léčba tlouštíků musí nepřetržitě po­kračovat po čtyřicet pět, padesát čtyři nebo šedesát tři dny. Přípustná je jen jedna z těchto tří variant, neboť tato čísla odpoví­dají vlastnostem červenozlatých paprsků. Nicméně barvová terapie pro hubeňoury, kteří mají podváhu a přejí si přibrat, musí trvat dvaačtyřicet, jedenapadesát, případně šedesát dní. Žádný ji­ný počet dní není přípustný, neboť jen tato čísla vibrují s modrozelenými paprsky.

 

U obou podob syndromu NBH platí, že vynechat jediný den zna­mená začít zase od začátku. Nelze totiž přerušit nezbytnou návaznost podmíněných reakcí na barevnou terapii. Proto není vhodné začínat s barvovou terapií, nejste-li připraveni plně se pod­řídit plánu a splňovat všechny podmínky tří stupňů návodu.

 

Poslední odlišností od kritérií otylých pacientů je seznam vhod­ných potravin. Patříte-li mezi subtilní jedince, kteří chtějí přibrat, musíte jíst pouze potraviny modré, zelené, modrozelené, zelenožlu­té nebo hnědé barvy a jíst je tak často a v takovém množství, jak je to jen možné. Vyhýbejte se všem potravinám, které jsou červené, oranžové, žluté nebo bílé. Níže uvádím výčet, na jehož základě mo­hou hubení lidé, kteří trpí syndromem NBH, vyrovnat auru příjmem chybějícího a potřebného modro-zeleno-hnědého spektra. Můžete přidat další potraviny a oblíbené pokrmy, které jsou mod­ře, zeleně nebo hnědě zbarveny — včetně čokolády, je-li slazena surovým nebo hnědým cukrem. Nekonzumujte med. A pamatujte si, že produkty vyrobené z bílého cukru a bílé mouk}' nepůsobí tloustnutí, nýbrž vyvádějí barevnou harmonii, o kterou usilujete, z rovnováhy.

 

 

Potraviny pro hubeňourky:

 

Borůvky

Modré nebo zelené hrozny

Švestky

Hrášek

Hnědá masová šťáva zelené zelí celer káva

Jablka se zelenou slupkou salát

Nakládané olivy zimní kapusta

Brokolice

Avokádo
Pastinák      

Burákova pomazánka

Špenát         

Zelené těstoviny

Ostružiny      

Zelené fazole
Hnědá rýže     

Měsíční fazole
Petržel          

Sashimi (ne bílá rýže Sushi)

Kiwi   

Zelené medové melouny

Chřest          

Artyčoky

Okurky         

Černý kaviár

Zelené papriky

Růžičková kapusta
Zelená cibule  

Pistáciové oříšky
Margarin       

Všechny ostatní ořechy
Ryby všeho druhu - s výjimkou smažených

Džus z modrých hroznů
Japonská jídla bez bílé rýže      

Slupky hnědých brambor

Kakao v prášku mixované s vodou, ne s mlékem

Veškeré ovoce a zelenina se zelenou, modrou nebo hnědou slupkou

Veškeré sladkosti, vyrobené ze surového nebo hnědého cukru, či sirupu

 

 

Takže sedíte v restauraci, objednáváte si avokádo nebo špenátový salát na listech hlávkového salátu a každý se diví, proč držíte die­tu, když jste tak hubení. Málokdo si uvědomuje, že váš hladový oběd způsobí, že přiberete na váze. To je kouzlo!

Proč tlouštíci z másla nepřiberou a hubeňouři musejí jíst marga­rin, aby ztloustli? Protože pod fluoreskujícím světlem je máslo žluté a margarin modrozelený. Jistě je zvláštní nabádat tlouštíky, aby se cpali pečenými bram­borami, které plavou v másle a kyselé smetaně (ale nejsou zdobeny pažitkou), a hubeňoury, aby jedli pouze hnědé slupky od brambor a chroupaly takzvanou dietní stravu — salát, nakládané okurky a olivy.

Pamatujte si, že barvová dieta neúčinkuje, jestliže se praktikují pouze jednotlivé její segmenty — pití solarizované vody nebo kon­zumace doporučených potravin nebo barvová lázeň. Co se týká čaje —jako experti na barvy již dokážete rozlišovat různé čaje po­dle červenozlatých nebo modrozelených paprsků. Avšak pamatujte si, že tlouštíci by měli čaj (a ostatní tekutiny) popíjet horké, proto­že jim chybí červenozlatý paprsek yang a hubení lidé by měli čaj (a ostatní tekutiny) popíjet studené, protože jim chybí modrozele­ný paprsek yin.

 

Nezapomeňte, že červenozlatý paprsek je yang a modrozelený paprsek je yin. Zelená část spektra uvádí do rovnováhy játra a slezinu aktivací podvěsku mozkového. Stimuluje růstový potenciál, jehož nedostatečná aktivita je problémem mnoha „podvýživených" hubených lidí. Červenozlatý paprsek stimuluje podvěsek mozkový opačným způsobem.

 

Vraťme se k iluzi kalorií, které jsou jednotkou pro měření tepla a ničeho jiného. Opravdu pořád ještě věříte, že důvodem tloustnutí jsou nadbytečné kalorie, hltání sladkostí a tak podobně? Že drastické snížení přísunu kalorií, těstovin, mléčných koktejlů a podobných pochoutek je osvědčený způsob, jak zhubnout?

 

Vzpomeňte si na obrovská zvířata na naší Zemi — slony, noso­rožce, hrochy a také prehistorické dinosaury. Tato stvoření potřebují tuny hmoty, aby obalila svou obrovskou kostru. Ale viděli jste ně­kdy slona, který si pochutnává na jablkovém závinu a jahodové zmrzlině, či hrocha, který chroupá topinku s máslem?

 

Čím se živí sloni a jiná veliká zvířata, která váží spousty kilogra­mů? Pojídají výhradně modro-zeleno-hnědý paprsek. Stejně tak krávy a býci. Uvědomte si tuto čistou a jednoduchou logiku.

 

A nezapomeňte na velryby, které váží mnoho tun a jejichž po­trava se skládá výhradně z modrozeleného paprsku a malých ryb (které patří mezi ta jídla pro ty, kteří chtějí přibrat na váze). Tato fakta nemůžete moudré matce přírodě upřít. Vidíte, že velká zví­řata nejsou chybně naprogramována hypotézou, že přísun kalorií způsobuje tloustnutí. Spokojeně si žijí a krmí se modrozelenou a hnědou vegetací téměř nulových kalorií a přibírají s každým soustem.

 

V souvislostí s programováním jsem si vzpomněla i na čmeláka (který pravděpodobně zůstává malý proto, že si celý den pochutná­vá na žlutém pylu mnoha červených, žlutých a oranžových květů).

 

Podle všech zákonů aerodynamiky a fyziky čmelák vzhledem ke své tělesné váze a rozpětí křídel nemůže létat. Ale nikdo mu to ni­kdy neřekl, takže si čmelák poletuje v blažené nevědomosti, že toho není schopen.

 

Přemýšlím, zda staré pravdivé rčení o blažené nevědomosti lze použít v případě chybného programování lidského mozku. Oprav­du přinese rozbité zrcadlo sedm let neštěstí? Uslyšíte v krátké době o něčí smrti, jakmile vám přes cestu přeběhne černá kočka? Jestli­že tomu věříte, pak ano. Zrovna tak zaviní kalorie, že ztloustnete pokud věříte, že to dokážou. Opravdová definice pověrčivosti zní: pověra je naprogramovaná psychika. Není tomu tak? Zamysle­te se nad tím. Jeden termín z oblasti počítačů zní GIGO (garbage in

— garbage out = nesmysl dovnitř — nesmysl ven), což znamená, že „fakta", která zobrazuje monitor, jsou jen tolik spolehlivá, kolik informace, které byly do počítače vloženy. Jde o to, jak je počítač naprogramován. Podobně je to s lidským mozkem, jehož imitací je počítač.

—  

Takže kalorickou iluzi typu GIGO vyhodíme do smetí spolu s lékařskými nepravdami? Ano, udělejme to! Kdo dokončí barvo­vou terapii některé z podob NBH, může si konečně plně uvědomit nepravdivost mýtu o kaloriích. Zbývá jen doufat, že se v budouc­nosti zase nepoddá chybnému programování, kterému byl vystaven po celý předchozí život. Po obnově aury a perfektní harmonie ba­rev bude jíst, co se mu zachce, aniž by podvědomě i vědomě očekával, že přibere. Nestane se to!

 

Poslední tip pro tlouštíky: jakmile barvová terapie červenozlatým paprskem uvede do rovnováhy vaši aurickou duhu a získáte ideální váhu ke své tělesné struktuře, můžete se — po týdnech či měsících — vrhnout na jídla, o kterých jste se původně domnívali, že způsobují tloustnutí. Jedná se neustále o programování mozku, o nic jiného než programování. Otylost sice vypadá velmi opravdo­vě a jako takovou ji můžete vnímat. Avšak nepropadejte panice a uklidněte se. Dokážete chybný program rychle vymazat a dospět k okamžité a viditelné odezvě těla. Čtyřicet pět, padesát čtyři nebo šedesát tři dny terapie se třemi stupni a urychlujícími katalyzátory pro dosažení kýženého výsledku stačí absolvovat jednou.

Není nutno pro věc dělat víc než lehnout si na postel, tiše sledo­vat televizi nebo si číst a půl hodiny absorbovat červený paprsek chodidly, jak je to popsáno v stupni č. 1. Až se druhý den ráno vzbudíte, běžte do koupelny, osprchujte se a podívejte se na sebe do zrcadla. A kouzlo je tady! Vaše nafouknuté bříško z předešlého večera bude zase pěkně ploché. Opravdové kouzlo! A okamižté. Velké přejídám si může vyžádat dvě nebo tři noci tohoto urychlu­jícího katalyzátoru, ale ne víc — a obyčejně postačí jedna noc. Nesmíte se však po částečné barvové koupeli opět oddat kalorické iluzi GIGO. Myslete na to, že vaším cílem je vypudit GIGO z moz­ku. Také nepovažujte částečnou barvovou lázeň za náhradu tří stupňů terapie NBH a urychlovací katalyzátory. Působí pouze po ukončení cyklu čtyřiceti pěti, padesáti čtyř nebo šedesáti tří dnů.

 

Poznámka: při čtení pokynů k pití solarizované vody se pacient zřejmě otáže, zda lze solarizovat vodu v rubínově červených nebo kobaltově modrých sklenicích i při nepříznivém počasí. Odpověď zní: Ano, lze. Sluneční záření, potřebné k solarizování vody, je tak­řka stejně účinné za zamračených dnů jako za dnů slunečných. Jen za deště se účinek mírně snižuje.

 

V době snížené účinnosti sluneční energie za deštivého počasí pijte za den tři až čtyři sklenice červeně nebo modře solarizované vody namísto dvou.

 

Straší-li vás děsivé argumenty pro a proti kaloriím, výklady o nebezpečí cholesterolu a nezbytnosti proteinů, netrapte se. Uklid­něte se. Zeleňte se nebo se modřete. Metafyzici a lékari-astrologové vědí, že nebezpečí cholesterolu se přehání a že nezbytnost proteinů je stejný druh chybného programování jako moc kalorií. (Sloni ne­jedí „minimální denní doporučenou dávku proteinů", a vede se jim docela dobře. A žijí velmi, velmi dlouho.) Jestliže pořád věříte těm­to iluzím, můžete se uklidnit tím, že vejce a sýr jsou na seznamu potravin pro tlouštíky a zjevný nedostatek proteinů na tomto listě nikomu během pouhých čtyřiceti pěti, padesáti čtyř nebo šedesáti tří dnů neublíží.

Dalším důkazem schopnosti červeného paprsku napomáhat hub­nutí a modrého paprsku podporovat přibírání na váze je takzvaný Dopplerův princip. V polovině devatenáctého století objevil Johann Christian Doppler důležitou vlastnost světelného elektromagne­tického vlnění včetně infračerveného a ultrafialového záření. Vypozoroval, že přibližující se světlo vnímáme s převahou modré části spektra, kdežto vzdalující se světlo je čím dál červenější. Čer­vená je odražená barva, modrá je absorbovaná a zadržovaná barva.

 

Když dva lidé prověřují na dálku své mystické vazby a telepatické schopnosti a pracují s ESP (extra sensory perception — vyšší smyslové vnímání, pozn. překl.) nebo mentální telepatií (vysíláním a příjmem zpráv), vysílající vysílá rudý paprsek a adresát přijímá modrý paprsek.

 

Poslední připomínka k barvové terapii: Trpíte-li syndromem NBH, prostudujte si všechny rady pro obě skupiny, tlouštíky i hu­beňoury. Tak a) se poučíte, co nedělat, b) nepřehlédnete fakta, související s celkovým stavem obou druhů NBH.

Když už víte, že každý se může stát Jedničkou" jako Bo Dere-ková a superman Christopher Reeve, můžeme pokračovat s dalšími aspekty vztahu mezi zdravím, štěstím, zdarem — a barvou. Vraťme se k rozpravě o dnešní lékařské profesi, kterou jsme vedli v před­cházející kapitole, a uveďme ji do souvislosti s barvami.

 

Nejdříve je nutné si uvědomit, že jako lidé jsme svatá Trojice, slo­žená z těla, mysli a duše. Náš duch (anděl Vyššího Já) o nás pečuje, ale není nedílnou součástí pozemského Já.

 

Tato svatá Trojice je navěky neoddělitelná. Kdyby tuto základ­ní pravdu pochopila tradiční medicína, byli bychom skoro u cíle — u trvale dobrého zdraví. Tradiční alopatická medicína (na rozdíl od lékařské astrologie a medicíny homeopatické a holistické) však léčí tři součásti Trojice, jako kdyby každá z nich byla sama o sobě auto­nomní, a není schopna uznat jejich nedělitelnost.

 

Lékaři léčí tělo, psychiatři léčí mysl a kněží léčí duši — odděle­ně. Toto chybné uvažování mění funkci duše (Vyššího Já nebo nadvědomí) v mimořádně obtížný úkol. Svatá Trojice našeho Já by měla být ošetřována v homeopatickém smyslu. Jak jsem již pozna­menala ve třetí kapitole, alopatická medicína léčí konkrétní chorobu, zatímco homeopatie ošetřuje celou osobu, která má chorobu ve své auře, a odráží tak problémy ostatních součástí svaté Trojice.

 

Jestliže jen jedna ze tří součástí Trojice těla, mysli a duše one­mocní nebo přestane správně fungovat, ostatní ji budou rychle následovat. Nelze zapomínat, že tyto součásti jsou neoddělitelné. A naopak, když jedna bude správně a dokonale vyléčena, ostatní součásti se jí přizpůsobí.

Možná víte, že před určitou dobou vyvinuli vědci přístroj, který pojmenovali Auroton. Pomocí tohoto přístroje lze vidět zvuk a hud­bu a slyšet barvy. Auroton reprodukuje zvuky a vyjadřuje notový zápis v barvě. Převádí každou barvu ve zvukový ekvivalent a kaž­dý zvuk nebo notu do ekvivalentu barvy. Patrně však nevíte, že sama myšlenka produkuje barvu — a také na barvu reaguje. Myš­lenka je barva. Myšlenka má zbarvení.

 

Z této skutečnosti plyne, že barvu, hudbu nebo myšlenku lze po­užít k úspěšnému obnovení harmonické rovnováhy lidského těla a aury. A použijí-li se takto dva nebo všechny tři aspekty, léčivá sí­la a náprava aurické harmonie člověka přichází snaze a rychleji. Doporučuji, abyste si tento odstavec přečetli raději několikrát, než vše plně pochopíte.

 

Krátký příklad toho, co odhalil Auroton: tón C vibruje červe­ně, tón E vibruje žlutě, tón G vibruje modře — a tak dále. Každý tón stupnice také vibruje s určitou planetou a astrologickým znamením.

 

Na základě různorodých planetárních postavení lze tedy zkom­ponovat a „zahrát" zrození člověka a jeho horoskop se všemi harmonickými i disharmonickými akordy, které horoskop (jakožto symbolický obraz předchozích inkarnací) obsahuje. Budeme-li mít možnost této hudbě naslouchat, náš duch okřeje vnitřním pozná­ním i inspirací. Transformace zrození do hudební formy bude zajisté mimořádnou zkouškou muzikantského talentu, ale lze ji pro­vést. Vlastnit individuální hudbu svého Já, bude nádherné, nemyslíte? Skladatel Robert Ellis ze Seattlu v současné době na tomto nádherném projektu pracuje. Jsem si jista, že o něm brzy uslyšíme.

Barva a hudba (o hudbě promluvíme blíže v kapitole „Zapome­nuté melodie") hrají podstatnou roli ve fyzickém i spirituálním vývoji člověka, i když si to málokdy uvědomujeme. Sedm tónů hu­dební stupnice a sedm viditelných barev duhového spektra mají přímý vliv na složky, kterým hinduistická filozofie říká sedm jem­ných těl. Tato těla obklopují a pronikají skutečná těla z masa a kostí. Elektromagnetické frekvence a záření sedmi jemných těl odpovídají barevné substanci aury, aurického vejce, aurického oba­lu. Velký metafyzik Goethe učil, že barevné frekvence bílého světla se přizpůsobují evolučním potřebám planety Země a všech dalších Zemí v nespočetných slunečních soustavách.

 

V současné době probíhá určitá výměna rolí. Mnoho psycholo­gů se patrně snaží stát psychiatry — a mnoho psychiatrů se snaží stát psychology. Všichni se pokoušejí vyšetřovat člověka zevnitř i zvenčí. Chtějí uvolnit stres a napětí svých pacientů, ale stále ne­vědí, jak pacienty naučit, aby se dokázali uvolnit sami. Zajisté jsme zavázáni hlubokou vděčností zasvěcencům, kteří upozorňu­jí, že emoce u mužů i žen přispívají ke vzniku chorob více než bakterie, třebaže si neuvědomují, že první je příčina a druhé ná­sledek. Mysl zhmotňuje bakterie a umožňuje, aby se bakterie projevily. Mysl také určuje, jsou-li bakterie v těle zhoubné nebo nemohoucí a neškodné. To vše záleží na stavu psychiky a souvi­sí s „fyzickou" odolností vůči nemocem. Mnozí lékaři se trvale vystavují bakteriím nakažlivých chorob, a při tom zůstávají zdrá­vi. Kdo se snaží pomáhat druhým lidem, tomu se zvyšuje vlastní tělesná odolnost.

 

Příjem potravy není nic jiného než rozklad vibrací barev. One­mocnění léčené s prvotním a přechodným úspěchem pomocí léků, chemoterapie, chemikálií a antibiotik musí být pojímáno jinak, chceme-li dosáhnout trvalého účinku. Je třeba pozměnit barevně-zvukové frekvence pacienta a uvést do rovnováhy barvu jeho aury. To je součástí medicíny Nového věku. Až lidé pochopí a přijmou tuto pravdu, budeme se ohlížet na devatenácté a dvacáté století ja­ko na středověk medicíny.

 

U zhoubných i nezhoubných nádorů se vytváří barevná disharmonie, která způsobuje těžký stres a námahu a podporuje dě­lení rakovinných buněk. Správná aplikace barvy a zvuku (hudby) může tento postup nemoci zvrátit a zabránit šíření rakovinných bu­něk. Po opravě barevné nerovnováhy inklinuje každá buňka v těle k návratu do normální struktury a k normálním frekvencím. Exis­tuje mnoho způsobů, jak lze tohoto návratu dosáhnout. Nemám mnoho místa na to, abych se zde do hloubky zabývala touto proble­matikou. Barevná léčba čili chromoterapie představuje veliké a zvláštní pole vědomostí, které si zaslouží vlastní knihu — a to knihu velmi obsáhlou.

 

V současnosti neplánuji takovou knihu napsat. V každém přípa­dě bych obor chromoterapie pečlivě studovala několik let a zároveň bych vše konzultovala s nejzkušenějšími odborníky, než bych se pokusila sama radit veřejnosti. Barevná léčba neboli chromotera­pie, která léčící nemocné orgány, je velmi složitá disciplína a může mít stejně nebezpečné vlivy na zdraví, jako umí být a nápomocná a užitečná. Pouze po důkladné přípravě bych si mohla dovolit radit mužům a ženám, jak barvami léčit vážná onemocnění, jak používat barevné hranoly, stínítka, žárovky a filtry, či jak si sugerovat barvy zamířené na různé části těla a jeho specifické orgány.

 

Snažit se psát nebo poučovat o této původně lékařské vědě mů­že být pro laika nebezpečné podnikání. Lékařský stav se tím příliš nevzrušuje, protože se domnívá, že celý problém je neškodný a jen pro zábavu. Ovšem není tomu tak.

Co se asi stane, budete-li podle něčí rady užívat lék, který se předepisuje na chorobu, kterou netrpíte? Každý dobrý lékař vám potvrdí, že takto lze velmi vážně onemocnět, ba dokonce zemřít.

 

Lékaři — ani široká veřejnost — nechápou, že barvová terapie má mnohem větší účinky (v dobrém i špatném smyslu) a může pro­spět nebo uškodit organismu mnohem víc než lékařem předepsané léky. Nesprávně doporučená barva při léčení tělesných orgánů (pří­padně psychiky) může způsobit vážné škody — zejména provádí-li léčbu někdo, kdo se jen povrchně dotkl problematiky tak obrovské­ho rozsahu a považuje se za dostatečně způsobilého k léčitelství. Během posledních několika let se objevilo několik osob, které léčí pacienty, učí, pořádají semináře — a to na základě letmých, povšechných vědomostí. Na téma chromoterapie bylo již napsáno mnoho knih. Řada z nich si odporuje ve tvrzeních o tom, která bar­va prospívá nebo škodí příslušnému tělesnému orgánu. Amatéři, kteří takové knihy četli, následně jsou opojeni novými objevy na poli esoteriky a cítí se kompetentní dávat instrukce o barvové léč­bě a vizualizaci, jsou nebezpeční.

 

Většina nepřipravených a nevzdělaných instruktorů myslí všechno dobře a jejich záměrem není ublížit sobě ani svým žákům. Kvůli omezeným znalostem však navzdory dobrému úmyslu mo­hou napáchat veliké škody.

 

Já si sama myslím, že nemám dostatečnou kvalifikaci ke chro-moterapii (a asi nikdy mít nebudu). Dostalo se mi instruktáže evropských chromoterapeutů, kteří jsou držiteli vědeckých lékař­ských titulů a aktivními lékaři. U barvové diety, o níž hovořím v této kapitole, jsem si jista, že žádný lékař nebude nic namítat pro­ti doporučeným potravinám. Oba seznamy obsahují zdravá jídla. U posvátných proteinů, na které medicína nedá dopustit, ponechá­vám vůli každého, zda této lékařské domněnce uvěří nebo neuvěří.

 

Pacient, který se vrátí ke své normální váze, se sám rozhodne pro nebo proti proteinům, uhlovodanům, cholesterolu a podobně.

Důležitosti působení barev si povšimli i lékaři a využívají jejich vlivu na psychiku člověka, například schopností zelené barvy utě­šovat a uklidňovat. Operatéři nosí zelené roušky, pokrývky hlavy a pláště. Většina nemocničních stěn má zelený odstín. Už dávno objevili psychiatři, že pacienti trpící psychickými poruchami se v místnosti, kde je všechno zelené nebo modré, téměř okamžitě uklidní. Naopak depresivní jedinci se v prostředí, kde je všechno jasně červené a žluté, rychle zbavují katatonického tranzu a začína­jí být veselí a aktivní.

 

Když odcházíte na důležitou obchodní schůzku nebo společen­skou událost, zamyslete se nad tím, jak chcete nebo potřebujete sami sebe reprezentovat a jak se reprezentovat nechcete. Jestliže hodlá­te působit agresivně, oblékněte si červené šaty (oblek) a červenou barvu také vizualizujte ve své mysli. Chcete-li působit intelektuál­ně, vyberte si oblek v barvě modré (nikoli však tmavě modré) a také si modrou přestavujte. Chcete-li vyvolat dojem optimisty, zvolte žlutou nebo oranžovou — a také si tyto barvy představujte. Představu klidu a míru, dojem člověka, který uklidní všechny bouře, vyvoláte, zvolíte-li zelenou (ne však citrónově zelenou) a tuto bar­vu si vizualizujete. Je-li třeba být stabilní, vážný a disciplinovaný, nejlépe se pro tento účel hodí černobílá kombinace. Chcete-li být milován a zároveň lásku vyzařovat, noste růžovou nebo světle růžovou a vizualizujte si tyto odstíny duhy.

 

Mám přítele v New Yorku, uměleckého fotografa, který jednou dostal nápad, že celý svůj prostorný byt natře šedou barvou. Stěny a strop natřel našedo, závěsy, koberec, nábytek, polštáře, stínítka na lampách, všechno bylo v různých odstínech šedé. Smyslem by­lo vytvořit šedé prostředí pro přátele, hosty a obchodní partnery. „Barvu," řekl, „mi dodají lidé tím, co budou mít na sobě. Budou tu zářivé barevné šperky, usazené v měkké šedi." Byla to rozhodně pěkná umělecká koncepce. Když ovšem fotograf v šedém pokoji osaměl, upadl do takové deprese, že nemohl pracovat ani tvořit, a po několika měsících zavolala dekoratéra, který barevné pojetí jeho bytu upravil.

 

Mluvíme-li o špercích a drahých kamenech, připomeňme, že to byli Egypťané, kteří je používali jako katalyzátory pro barvo­vou terapii při léčení nemocí. Ještě dnes tato praxe žije v Egyptě a Číně a v současné době se rozšiřuje do Evropy a Ameriky, kde i „průměrný člověk" začíná být fascinován možnostmi různých kouzel, vycházejících ze správného zacházení s drahými kameny. Drahokamy představují koncentrovanou, čistou a jedinou barvu, ne směs barev. Díky své ryzosti jsou velmi působivé a účinné v kon­taktu s lidským tělem. V kaptiole Jablko denně uvádím, které kameny je vhodné nosit na kůži — ne pro léčení nemocí (protože léčba vyžaduje specifické barvy pro specifické nemoci) — ale pro harmonizaci s vaší osobností a podporu pozitivních vlastností. Tato harmonizace vychází ze dne narození v kombinaci s vaším sluneč­ním znamením.

 

Rotuje-li určitý drahokam, uvolňují se jeho barevné paprsky. Egypťané a příslušníci východních národů si uvědomují, že planety silně ovlivňují lidské chování ve smyslu fyzickém, emocionálním i spirituálním — a že drahé kameny vyzařují stejné barevné paprs­ky jako planeta, se kterou souhlasně vibrují. (Opět viz kapitolu 2. a 5.) Z těchto důvodů mají drahokamy, které se nosí na kůži, stej­ný vliv jako planety. Jsou ovšem jemnější a mnohem méně násilné, ale jejich účinek lze dobře zaznamenat.

 

Krystaly a čisté, nesmíšené kovy, se vyznačují nejvyššími pro­porcemi éterických substancí v neživé přírodě. Slitiny soudržnou celistvost nemají, protože vyzařují dva typy vibrací. Proto použí­vali starověcí alchymisté, egyptští léčitelé a jasnovidci při práci pouze vysoce lámavých krystalů a čistých, nesmíšených kovů. Jejich víru v tyto kvality nemůžeme považovat za pouhou pověrčivost. Ostatně i dnešní moderní elektrikář ví, že baterie a obvody vyžadují čisté kovy bez příměsí. Krystaly se používají jako detek­tory v bezdrátové telegrafii, protože jsou citlivé na vibrace éteru.

 

Krystaly a čisté drahokamy byly tudíž vždycky považovány za nejkouzelnější ze všech fyzických substancí. Je zřejmé, proč jas­novidci" už od starověku pracují s koulí z čistého krystalu jako zaměřovacím bodem pozornosti při meditaci. Není to nic zcestného, jak se snaží tvrdit esoteričtí skeptici.

 

Metafyzikové dávno znají komunikační vlastnosti krystalu kře­mene. Jiní lidé teprve nedávno odhalili možnosti krystalů křemene při výrobě zařízení na měření času. Tito výzkumníci nechápou, že se pouze dotýkají povrchu kouzla tohoto krystalu. V dobách Atlan­tidy se na krystal křemene, jehož povrch nebyl větší než povrch nehtu palce, dalo zaznamenat víc než 500 hodin mluvených infor­mací. Komu se to zdá neuvěřitelné, ať se zamyslí, jak by anglický král Jindřich VIII. reagoval na informaci, že za čtyři sta let po jeho smrti bude možno zaznamenávat mluvené slovo a hudbu na hně­dou stužku — magnetofonový pásek. Čas je relativní! Stejně překvapující je pro nás zpráva o schopnostech krystalu. Včerejší „fantazie" se stávají vědou zítřka.

 

Existují praktické důkazy pravdy o schopnostech barev. Uvedu zde dva. Barva má teplotu. Červená, oranžová, žlutá a infračerve­ná jsou „teplé" barvy — produkují teplo, které způsobuje v těle z masa a kostí chemické reakce. Červená v kombinaci se žlutou (oranžová) má nejvyšší teplotu. Modrá, fialová a poněkud méně ze­lená jsou „studené" barvy. Teplotu barvy lze měřit teploměrem ve sklenici rudě nebo modře solarizované vody. Teploměr v rudě solarizované vodě ukáže vyšší teplotu než teploměr v modré sklenici solarizované vody.

 

Než ponoříme teploměr do sklenice rudé nebo modré solarizo­vané vody, je samozřejmě třeba vodu po dostatečnou dobu nechat stát v prostředí s pokojovou teplotou.

 

Barva a bílé světlo mají také sílu a váhu. I to lze dokázat a mě­řit. Velikost síly a váhy bílého světla (případně barevného světla, použijeme-li barevné čočky) změříme tak, že zaměříme fotografic­ký blesk na přesně vyvážené váhy. Váhy se vychýlí ve směru světla. Rozhodnete-li se provést tento experiment, budete potřebo­vat přesně nastavené, citlivé lékárnické váhy.

 

Na chvíli si zase odskočme po Nilu do Egypta. V několika chrá­mech našli archeologové přesvědčivé důkazy o tom, že jisté prostory jsou postaveny tak, aby dovnitř vnikaly sluneční paprsky rozloženy na sedm barev spektra. V těchto chrámech se provádělo léčení. Léčitelé stanovili diagnózu, zjistili, jakou barvu nebo barvy postrádá pacient ve své auře a potom pacienta poslali do určitého prostoru chrámu, aby tam absorboval barevný paprsek nebo paprs­ky potřebné k obnovení zdraví. Tomuto účelu sloužila mezi jinými funkcemi i Velká pyramida v Gize. Jde však o natolik tajemné zá­ležitosti, že se do nich nemohu pouštět v této knize.

(A před dávnými časy byl Nil modrý, tak krásně modrý!)

Věřím pouze v část Darwinovy evoluční teorie. Antropologové a darwinisté správně prohlašují, že takzvaný předvěký člověk (já ří­kám pozemšťan po pádu, po velké katastrofě naší planety) nedokázal rozlišovat barvy. Viděli černobíle. Antropologové tvrdí, že schopnost vidět barvy se postupně a pomalu vyvíjela. To není pravda. Schopnost vidět barvy existovala od „začátku", po pádu však vymizela a zvolna se vrací. Dnes se setkáváme se dvěma ex­trémy: lidmi „barvoslepými", kteří ztělesňují důsledky minulosti, a vzácnými jedinci typu Edgara Cayce. Tito lidé vidí lidskou auru, neboť mají dar zvýšené citlivosti na barvy, dar nahlédnutí do bu­doucnosti. Ve věku Vodnáře bude lidstvo potřebovat vyšší barevnou citlivost. Půjde o to, jak zkvalitnit fyzické vnímání — zvlášť jestliže se máme všichni přizpůsobit a reagovat na rychle rostoucí nároky vědy — některé pozitivní, jiné negativní — zplozené zvědavostí, která je synonymem současného Uranem ovládaného období. Barva a hudba — naše rozpoznání jejich moci a jejich správná aplikace —je to, co nás zachrání za soumraku Bohů.

 

Při poznávání tajů barvy a hudby čeká žáky mnoho překvapi­vých zázraků. Život sám je barva. Barevným léčením nerovnováhy v lidské auře lze prodloužit nebo zničit lidský život. Několik uzná­vaných metafyziků, mezi nimiž byl Goethe, Steiner a F. M. Alexander, prohlásili, že jestliže primární kontrola barev v auře jednotlivce není narušena a udržuje se v rovnováze, potom člověk nemusí ani onemocnět, ani zestárnout. Nezaměňujme ovšem slovo stárnout za slovo dospět. Znamená to, že po dosažení dospělosti ne­ní bezpodmínečně nutné stárnout.

 

Sedm barev spektra a neviditelné barevné paprsky musejí vibro­vat skrze auru každé osoby rytmicky a harmonicky. Při narušení tohoto rytmu a harmonie vznikne nerovnováha, nemoc a — když se tato nerovnováha ještě prohloubí — dojde k úmrtí. V muzikálním rytmickém vyvážení barev aury však smrt nemá místo. Tímto prostřednictvím lze dosáhnout nesmrtelnosti. Muži a ženy mohou žít ve stejném fyzickém těle navěky. Kde neexistuje pojem o čase, tam není potřeba stárnutí. Když je naše aura barevně vyvá­žená, když naše myšlenky mají správnou barvu a když moudrost barev využíváme k udržení harmonie svaté Trojice těla, mysli a du­še, můžeme žít navždy. Jen musíme doufat, že nukleární šílenci nás neodešlou nedobrovolně do jiné dimenze.