Telepatie

 

 

Mnohým se čas od času podivně zdává, že se má něco stát, nebo že by měli to a to udělat. Laicky se tomu říká „předtu­cha". Ve skutečnosti jde o nevědomou, lépe řečeno podvědomou telepatii, to znamená, že člověk touto „předtuchou" zachytil, ať už vědomě nebo nevědomě, telepatickou zprávu, vyslanou někým jiným.

 

Totéž se týká intuice. Říká se - a po pravdě - že ženy jsou intuitivnější, než muži. Tyto přirozené telepatické sklony by ženy mohly ještě podstat­ně zdokonalit, kdyby nebyly tak upovídané! Říká se, že ženský mozek je menší, než mužský, a na tom pochopitelně vůbec nezáleží. O tom, jak velikost mozku ovlivňuje sílu inteligence, byla sepsána spousta nesmyslů. Podle nich by slon ve srovnání s člověkem musel být génius! Ženský mo­zek se dokáže s přicházejícími informacemi sladit do rezonanční harmonie, a vyjádřeno rozhlasovou terminologií, můžeme říci, že je jako tranzistorové rádio, vyladitelné na určitou stanici snadněji, než mozek mužský. Vzpo­mínáte si na stařičký rozhlas vašeho dědečka nebo pradědečka? Měl plno knoflíků a číselníků, a byl skutečný technický výkon naladit se byť i jen na místní vysílání. Člověk musel počkat, až se zahřejí lampy, pomalým pohy­bem knoflíků ladit stanici, často musel pohnout i cívkami, a samosebou nastavit hlasitost. Dědeček vám může o tom, jak fungovala první rádia, povyprávět. Dnes člověk zapne tranzistor, jedním prstem zavadí o knoflík a slyší program třeba z opačného konce světa. Podobný rozdíl je i mezi mužským a ženským mozkem, v tom smyslu, že onen ženský se snáze ladí.

 

Nebo si představme jednovaječná dvojčata. Je prokázáno, že ať jsou od sebe prostorově jakkoliv vzdálena, přetrvává mezi nimi téměř nepřetržitý telepatický kontakt. Jedno z nich může pobývat např. v Americe a druhé v Evropě, a přesto se ukáže, že se jim souběžně dějí stejné věci, a každé z nich ví, co ten druhý dělá. Je to tím, že obě vzešla z jedné buňky — ze stejného vajíčka, a jejich mozky jsou jako dvojice pečlivě vzájemně vyladěných vysílačů a přijímačů, napojujících se jeden na druhého bez jakékoli námahy.

 

Ale vás jistě zajímá spíše, jak vy můžete provozovat telepatii. Docílíte toho cvikem a vírou, ale tyto předpoklady samy stačit nebudou, dokud vám bude chybět váš starý přítel - vnitřní mír. Nejlepší způsob nácviku je tento: po dobu jednoho nebo dvou dní si v duchu opakujte, že toho a toho dne v určenou dobu svůj mozek „naladíte na příjem", takže nejprve zachytí všeobecné dojmy, a posléze přesné telepatické informace. To tvrzení si neúnavně opakujte a vytrvale přesvědčujte sami sebe, že se vám to podaří.

 

V určený den, nejlépe večer, se odeberte do svého pokoje. Přitlumte světlo a zajistěte si v místnosti příjemnou teplotu. Poté se natáhněte do polohy, v níž se cítíte nejpohodlněji. V ruce držte fotografii člověka, na nějž jste nejvíce citově vázáni. Zdroj světla byste měli mít za hlavou tak, aby dopadal na snímek a ozařoval ho. Několik minut zhluboka dýchejte, pak se zbavte všech zavádějících myšlenek, a soustřeďte se na osobu, jejíž podobenku držíte. Dívejte se na ni, a představujte si, že ta osoba stojí před vámi. Co by vám asi řekla? Co byste odpověděli? Zformujte si myšlenky do vět, a chcete-li, můžete říct: „Mluv, pověz mi něco!" A počkejte na odpověď. Zachováte-li klid a sebedůvěru, ucítíte, jak se vám v mozku něco pohne. Zpočátku budete mít sklony přičítat to vlastní fantazii, ale o výplod vaší představivosti neběží. Jde o skutečnost. Pokud ji budete dále zavrhovat jako pouhý výmysl, popřete telepatií samu.

 

Nejjednodušší způsob, jak získat telepatické schopnosti, spočívá ve spo­lupráci s někým, koho velice dobře znáte, a ke komu vás poutá důvěrný vztah. Měli byste si prohovořit, jak nácvik provádět, a dohodnout si den a hodinu, kdy se na sebe telepaticky napojíte. Každý z vás by se v určený čas měl uchýlit do svého pokoje, bez ohledu na vzdálenost, která vás dělí. Můžete se třeba nacházet v různých světadílech, vzdálenost nehraje žádnou roli. Při velkých vzdálenostech je ale třeba vzít v potaz časově pásmo. Např. Buenos Aires je o dvě hodiny více než v New Yorku atd. To je třeba mít na paměti, aby vám pokus neselhal. Také se musíte dohodnout, v jakém pořadí kdo vysílá a přijímá. Pokud jste se např. rozhodli vysílat jako první, budete na to mít vymezeno deset minut, a okamžitě po jejich uplynutí začíná vysílat váš protějšek. Počáteční dva až tři telepatické přenosy nemu­sí nutně vyjít, ale nácvik přináší dokonalost. Batole také nezačne chodit na první pokus, ale musí to zkoušet, lézt a padat. Nenechte se odradit případnými počátečními neúspěchy a důvěřujte síle tréninku.

 

Jakmile budete schopni telepatickou zprávu příteli předat, nebo ji od něj převzít, budete na dobré cestě k zachycování myšlenek jiných; k tomu však můžete dospět pouze za předpokladu, že vůči dotyčným lidem nechováte špatné úmysly. - A nyní si opět dovolím jedno z našich typických odbočení.

 

Telepatie, jasnovidectví ani psychometrie nebudete nikdy moci zneužít k ublížení jinému člověku, ani nikdo nemůže touto cestou ublížit vám. Často se mluví o tom, že kdyby zlý člověk měl telepatické a jasnovidecké schopnosti, mohl by vydírat někoho, kdo se dopustil nějaké drobné chyby, ale to prostě nejde, to je nemožné. Nemůže být světlo a tma na stejném místě současně, a proto telepatie ke zlu zneužít nelze. To je naprosto neúprosný metafyzický zákon. Nebojte se tedy, že by vám ostatní četli myšlenky, aby vám ublížili. Není pochyb o tom, že mnozí by to udělali velice rádi, ale nemohou. Zdůrazňujeme tento aspekt, protože spousta lidí má strach, že se někdo telepaticky doví o jejich tajných obavách a fóbiích. Je sice pravda, že lidé té nejčistší duše by vaše myšlenky odezřít dokázali, a z aury by vám uměli vyčíst i největší slabosti, ale čistého člověka by něco takového ani nenapadlo a nečistý tyto schopnosti prostě postrádá.

 

Navrhujeme vám tedy provozovat telepatii nejprve s přítelem, a pokud takového kamaráda, ochotného spolupracovat nemáte, pohodlně si leh­něte, a podle předchozího popisu se uvolněte a nechte k sobě přicházet vjemy a obrazy. Zpočátku budete mít pocit, že máte z hlavy bzučící úl protichůdných myšlenek, jako kdybyste se ocitli ve víru davu, kde létají útržky rozhovorů, taková nepříjemná změť, kdy se všichni pokoušejí mlu­vit naráz a co nejhlasitěji. Dáte-li si ale práci, podaří se vám jeden z těch hlasů vytřídit; a totéž můžete udělat v telepatii. Trénujte a trénujte, a mějte víru, a potom, za předpokladu, že si udržíte celkovou vnitřní vyrovnanost, a nemáte v úmyslu někomu ubližovat, se telepatii naučíte.

 

Paprsky jasnovidného vnímání vycházejí z ob­lasti třetího oka, a jak vidíte, mají i zcela jiný kmitočet, než je tomu u telepatie. Svým způsobem je to podobné, ovšem výsledky jsou odlišné. Přijímání telepatických zpráv lze přirovnat k poslechu rozhlasu, zatímco za­chycování jasnovideckých vizí je jako sledování televize, často i v barevném vysílání.

 

K jasnovidectví potřebujete křišťálovou kouli či jiný lesklý předmět. Máte-li např. diamantový prsten s jediným kamenem, lze ho použít ja­ko křišťál (a rozhodně je snazší ho držet). í pro tento nácvik si budete muset najít pohodlnou polohu, a zajistit, aby osvětlení bylo docela ne­patrné. Předpokládejme však, že jste vlastníkem křišťálové koule. I v tom případě se večer pohodlně uložíte na lůžko v pokoji, kde nebudete ruše­ni, a zatáhnete záclony nebo roletu, aby do místnosti nedopadalo přímé světlo. V místnosti bude natolik temno, že sotva dokážete rozlišit obrys koule, a na ní v tom šeru nesmí ulpívat žádný světelný odraz. Bude se jenom mlhavě rýsovat, skoro jako by tam ani nebyla, a vy budete vědět jen to, že ji držíte v rukou, a že se na „cosi" díváte. Vytrvale hleďte do středu koule, aniž byste se snažili cokoli vidět. Dívejte se, jako byste hleděli na něco velice vzdáleného. Máte křišťál jen pár centimetrů před očima, ale musíte se na něj dívat, jako kdyby byl vzdálen na kilometry. Potom spatříte, jak se koule postupně plní oblaky, prázdnota přeroste do bílých mraků, křišťál ztratí svou původní průhlednost a zaplní se jakoby mlé­kem. Ted nastává kritický okamžik, kdy sebou nesmíte trhnout, leknout se, nebo něco podobného, jak se tolika lidem stává. V další fázi se mléč­ná mlha rozplyne, jako když se rozevře závěs, za nímž je jeviště. Křišťál zmizí, rozplyne se a na jeho místě vidíte svět. Budete shlížet dolů, jako by se na svět díval olympský bůh, a možná uvidíte oblaka nad nějakým světadílem a zažijete pocit pádu, až sebou bezděčně trhnete vpřed. Tomu se pokuste zabránit, protože jestli se pohnete, obraz ztratíte, a budete muset někdy jindy začít celý proces od začátku. Předpokládejme ale, že sebou neškubnete, a v tom případě zažijete pocit střemhlavého pádu, kdy svět pod vámi se bude postupně zvětšovat, a pod sebou uvidíte světadíly, načež se na některém místě zastavíte. Můžete spatřit nějakou historickou scénu anebo stanout uprostřed válečné vřavy, kde na vás zaútočí tank. Není však čeho se bát, onen tank vám ublížit nemůže. Projede přímo skrze vás, aniž by vám to uškodilo. Může se vám i stát, že začnete pozorovat svět očima někoho jiného. Nepodaří se vám spatřit tvář té osoby, ale uvidíte všechno, co by viděla ona. Znovu platí neleknout se, netrhnout sebou, a pak uvidíte naprosto zřetelně a jasně. Přestože neuslyšíte zvuk, budete vědět všechno, co bylo řečeno. A to je veškerá technika jasnovidectví! Věříte-li, je to celé velice snadné.

 

Některým lidem se stává, že nevidí obrazy, ale pouze je zaplavují pocity. Bývá to časté v případech lidí, zabývajících se obchodem. Takový člověk může být potenciálně i vysoce jasnovidný, ale pokud je jeho práce komerční povahy, získává skrze ni k tomuto druhu jevů skeptický přístup, a to vidění obrazů znesnadňuje. Podvědomě si totiž myslí, že něco takového je nemožné. Jelikož ale jasnovidectví nepopře docela, „někde v hlavě" se mu objeví pocity, které jsou v jádru stejně skutečné, jako vidění obrazů.

 

Nácvikem můžete k jasnovidectví dozrát, shlédnout jakékoliv období světových dějin a přesvědčit se, jak to v té době opravdu vypadalo. Udiví vás to i pobaví; zjistíte, že události minulých věků neproběhly v drtivé většině případů vůbec tak, jak je popisují dějepisné knihy, ale že psaná historie odráží politiku své doby. Vždyť k podobnému zkreslování dochá­zelo i v Hitlerově Německu nebo v sovětském Rusku. - A nyní obraťme pozornost k psychometrii.

 

Psychometrii můžeme také nazvat „vidění prsty". Nepleťme si ji s je­vištními triky, kdy např. z hromady mincí dáte někomu jednu na chvíli podržet, a když je vrácena mezi ostatní, hned ji poznáte, neboť je na dotek teplejší.

 

Skutečná psychometrie znamená toto: vezmu do ruky předmět a zjistím jeho původ, co se s ním kdy dělo, kdo ho vlastnil, a také stav mysli onoho majitele. V psychometrii se často stává, že i cítíte, zda určitá věc přichází ze šťastného, nebo naopak nepříjemného prostředí.

 

Nácviku psychometrie se můžete věnovat opět nejlépe ve spolupráci se sympatizujícím přítelem. Měli byste postupovat následujícím způsobem.

Pokud vám kamarád fandí a přeje úspěch, vyzvěte ho, aby si umyl ruce a vzal do nich nejlépe kámen či oblázek, který vodou a mýdlem rovněž dobře umyje a opláchne. Pak by si váš přítel měl pečlivě osušit ruce i kámen, podržet ho v levé ruce a přitom po dobu jedné minuty na něco usilovně myslet, třeba na nějakou barvu, věc, na dobrou či špatnou náladu atp. Nesejde na tom, na co se soustředí, ale na tom, zda po celou minutu dokáže usilovně myslet na tuto jedinou věc. Poté by měl kámen zabalit do kapesníku nebo do papírového ubrousku a podat vám ho. Neměli byste ho rozbalovat hned, ale počkat, až vejdete do pokoje, kde obvykle rozjímáte. - A teď musíme odbočit!

 

Řekli jsme „v levé ruce", což má svůj důvod, jak vám hned vysvětlíme. Esoterika považuje pravou ruku tradičně za praktickou, za ruku obírající se světskými věcmi, zatímco levá je rukou duchovna, zasvěcenou metafyzice. Pokud jste tedy běžný pravák, dosáhnete lepších výsledků, budete-li pro psychometrii používat levé, „esoterické" ruky, zatímco jste-li levák, budete v metafyzickém slova smyslu užívat ruku pravou. Je dobré mít na pamětí, že pomocí levé ruky dosáhneme často výsledků, jež pravou rukou nezvládneme.

 

Když už jste tedy ve svém „meditačním" pokoji, velice pečlivě si umyjte ruce, opláchněte si je a osušte, aby vám na nich nezůstaly stopy jiných vjemů a pocitů. Ulehněte a udělejte si pohodlí. V tomto případě na osvět­lení v místnosti nesejde. Můžete být v plném světle stejně jako úplně potmě. Rozbalte kámen či jiný předmět k pokusu zvolený, uchopte ho do levé ruky a nechte ho skutálet se ke středu levé dlaně. Nemyslete na něj, nestarejte se o něj, pokuste se jen vyprázdnit hlavu a nemyslet na nic. V další fázi ucítíte v levé ruce velice jemňounké tetelení, jakési zá­chvěvy, a pak se dostaví pocit, pravděpodobně vjem, který se vám přítel snaží předat. Můžete také zachytit myšlenku, že přítel si ve skutečnos­ti říká, že jste dočista praštěný, když se věnujete takovým potrhlostem! Budete-li se psychometrii věnovat, a zachováte-li vnitřní klid, zachytíte ty nejpozoruhodnější vjemy. A až vašeho asistenta přestane bavit dál vám pomáhat, můžete pokračovat sami a najít si někde kámen, kterého, po­kud víte, se lidská ruka nedotkla. Pokud jste v blízkosti mořského pobřeží, je to snadné. Jinde si takový kámen můžete vykopat ze země. Nácvikem

dospějete ke skutečně pozoruhodným výsledkům. Můžete např. sebrat oblázek a dostat se do doby, kdy ještě tvořil součást hory, a vidět, jak byl odplaven řekou a dostal se do moře. Psychometric nám otevírá přístup opravdu k úžasným informacím. Vyžaduje však mnoho práce a klidnou mysl.

 

Je také možné vzít do ruky dopis, ještě zalepený v obálce, a vycítit jeho přibližný obsah. Taktéž lze do ruky uchopit dopis, napsaný v cizím jazyce, a konečky prstů levé ruky lehoučce přejíždět po povrchu. Tak vytušíte jeho obsah, přestože slovům, z nichž se skládá, nerozumíte. Budete nabývat praxe, a dosahované výsledky budou čím dál tím neomylnější. Nikdy však tuto techniku nepředvádějte jen proto, abyste se chlubili a předváděli, jak vám to funguje.

 

Ptáte se, proč se telepatici a jasnovidci nemají snažit své schopností pro­kázat? Provozování těchto disciplín vyžaduje příznivé podmínky, a sotva se dá dobře pracovat, když se někdo snaží přistihnout vás a usvědčit z pod­vodu. Zachycujete přece vlny, vysílané okolím, a máte-li nablízku člověka, který usiluje o to, dokázat vám, že jste podvodník a že všechno je omyl, zjistíte, že jeho myšlenkové vibrace nechuti, pochyb a nedůvěry jsou na­tolik silné, že slabší signály, přicházející z větší vzdálenosti, úplně překryjí. Pokud vás někdo vybídne, abyste ukázali, že to funguje, doporučujeme od­povědět, že vám nesejde na tom, kohokoli přesvědčovat. Vy svou pravdu znáte, a to, co znáte, nepotřebujete nikomu dokazovat.

 

Ještě bychom se rádi zmínili o pokoutních jasnovidcích, kteří se touto činností živí. Je pravda, že mnoho žen má silné jasnovidecké schopností kolísavé povahy, tzn. jsou nestálé a nelze je spustit na povel. Jsou časté případy žen, obdařených skutečně vysoce jasnovidnými záblesky, kterými ohromují přátele, žasnoucí nad jejich předpověďmi. Začnou je přesvědčo­vat, aby se staly profesionálkami. Leckterá obluzená nešťastnice to udělá a za své služby začne zákazníkům účtovat poplatky. To už ale návštěvníku nemůže přiznat, že cítí, jak jí to zrovna dnes nějak nefunguje, a tak si v jedné z těch temných chvil něco vymyslí. Bývá většinou dobrou psycholožkou, ale čím víc si na to bude zvykat uchylovat se k vlastním úsudkům, tím víc se její jasnovidné schopností budou ztrácet.

 

Za „čtení" z křišťálové koule či za vykládání karet nikdy neberte peníze, jinak o jasnovidné schopnosti přijdete. Stejně tak se nikdy nesnažte podat důkazy, že to či ono svedete, protože se může stát, že s vámi „zametou" mozkové vlny těch, kdo ve vás nevěří. Často je lepší nedávat najevo, co umíme. Čím budete přirozenější a nenápadnější, tím víc toho zachytíte.

 

Proto nikdy nepodávejte důkazy, jinak budete doslova zaplaveni vlnami pochybovačnosti okolí, a to vám může velice ublížit.

 

Vyzýváme vás pouze, abyste cvičili a cvičili, a pěstovali vnitřní pohodu, bez níž se k žádné z těchto disciplín nepropracujete;uchováte-li si však vnitřní mír a víru, můžete dosáhnout čehokoliv!