LIDSKÁ EVOLUČNÍ ÉRA VÝVOJE A ÚROVNĚ VĚDOMÍ

 

 

Naše planeta je plná záhad. Jedno z takových záhad jsou nalezené předměty, které ani v dnešní době nelze nejvyspělejšími technikami vyrobit. Podle určení stáří jsou některé fragmenty staré mnoho a mnoho tisíce let. Historikové si s tím lámou hlavu a stále lámat budou, pokud se jejich náhled na svět nezmění. Je plno mylných historických dějů, které buď ani nevznikly, nebo jsou naprosto špatně pochopeny. Ale toto vše patří do vývoje samotného lidstva. Vždyť právě kvůli omylům se přišlo na pravdu. Tak to běží právě i v lidském životě. Díky omylům, člověk zjistí to co hledal a také i to co nehledal. Důležité je, aby se člověk nebál dojít si pro svoji zkušenost. Mnoho lidí radši neděla nic, než aby náhodou neudělali něco špatně. Většina lidí se řídí doslova zkušenostmi jiných lidí a to pouze z vyprávění viz. „ Kamarád říkal, že někde slyšel, že to není dobrý“ No a protože to říkal kamarád a ten to slyšel od někoho, ani už neví od koho a kde, tak to radši dělat nebude. Jenomže to jsou právě ty momenty, kdy kvůli strachu člověk radši přijme tuto naprosto nic neznamenající zkušenost jiného člověka, který to slyšel již jako 150 v pořadí. Klasické fámy, kterým radši věříme, než to zkusit jít ověřit. A proč také, vždyť takhle je to jednodušší a hlavně pohodlnější. Každý se tak okrádáme o cenné zkušenosti v našem životě. Totiž chci říci, že teoretiků je na světě až příliš, kdežto praktiků, těch praktiků, kteří se snaží prožít vlastní zkušenosti, aby tak nabyly pravé moudrosti, těch je poskromnu.

No vraťme se k nalezeným předmětům, jejichž dokonalost předčí dnešní dobu, natož minulou.

Je to jednoduché. Někteří vědci si stále myslí, že se člověk vyvinul z opic. Také si myslí že éra člověka začala jako neandrtálec. Ano, byly zde neandrtálci, ale s nimi byly také velice vyspělé lidské bytosti spolu s jinými inteligentními druhy energií.

Celé bytí na zemi spočívá v tom, že se zde odehrává zmenšení nebo rozšíření VĚDOMÍ. Vědomí je celá záhada vesmíru. Člověk z malým vědomím vnímá pouze svět v materiálnu. Je to tvrdý materialista, který rezolutně odmítá vše na co si nesáhne a to co nevidí, pro něj neexistuje. Je to malý stupeň duchovního vývoje, který uvádí daného člověka do nevědomí. Člověk s větším nebo velkým vědomím, prožívá a cítí i jiné světy a dobře ví, že  neexistuje pouze materiální svět, ale že je materiální svět pouze zrnkem pouště jiných dalších nesčetných světů. Každý jiný svět se vyvíjí a prožívá buď cestu vzestupu a nebo cestu sestupu. Tedy cestu rozšiřování vědomí nebo na opak cestu zmenšování vědomí. Je to naprosto normální vesmírný cyklus, kdy jednou dochází k roztahování vesmíru a pak následuje stahování vesmíru. Na naší planetě Zemi by se to dalo připodobnit přílivu a odlivu. Jednou je příliv a jednou odliv. Z hermetického hlediska se to dá přirovnat k plusu ( živel ohně) a opačně k mínusu ( živel vody). Jednoduše řečeno SVĚTLO a opakem TMA.

Momentální lidský vývoj vědomí je vzestupného směru. Tedy ne sestupného. To znamená jen jedno a to, že dochází ke stálému rozšiřování  vědomí, kdy se mi lidé vracíme k bohu, neboli se sním stále více sjednocujeme.

Tedy poznáváme to, kdo jsme a proč tu vůbec jsme. Naše technologie, vynálezy a všem kolem toho, jde směrem nahoru.  Jsme více technický, a také vědomostmi a v poznávání sebe sama jdeme stále výš a výš. Samozřejmě, že jsou zde tací, kteří jít dál nechtějí, jelikož mají určitou moc nad lidmi. Jsou to především vlády, gigantické firmy, ropné společnosti a jiná monopolita. Těm tento svět vyhovuje, protože tak mohou lépe ovládat lidstvo. I když se to děje za cenu válek, bídy a umírání v nemocech,  postup stejnak nezastaví. Jednou také  padnou, protože je lidé přestanou vnímat.

Čím více se blížíme k bohu, tím jsme moudřejší a znalí. Tato cesta se stále zrychluje a bude stále rychlejší.

Pokud se jedná o sestupnou éru, jde vědomí směrem od boha do nevědomí. Čím více vzdáleni, tím více se člověk nachází v nevědomí.

Vypadá to takto: člověk sestupující se svým vědomím je na začátku velice vyspělá bytost, která v sobě pojala samotného boha. Životnost lidského těla byla okolo 1 000 let. Někdy více a někdy méně. To záleželo na samotném člověku, jelikož plně ovládal funkce svého fyzického těla. Jeho mozek pracoval na 100%. Dokázal pouhými myšlenkami okamžitě realizovat a materializovat vše co potřeboval. Plně ovládal všechny živly a tak dokázal své fyzické tělo přenášet např. ve stylu létání. Samozřejmě měl stejnou moc jako bůh, jelikož bohem byl.

Tím, že procházel sestupným evolučním vývojem, je pomalu ztrácel po mnoha tisíciletí své schopnosti, jelikož se začal více materializovat až do doby, kterou lze nazvat dobou železnou. Celý sestup trvá přibližně 12 500let ( to samé vzestup, který také trvá cca 12 500let).

Doba železná je doba velice napjatá a nestálá. Energie plusu a mínusu, neboli dobra a zla se zde přelévaly jedna na druhou a proto byla tato doba opravdu tvrdá.

Doba železná je však významná , jelikož v její cca polovině se mění éra ze sestupu na vzestup.

Vzestup je opakem sestupu. Čili dá se říci že od nuly jdeme do konečné desítky, tedy do sebezvnitřnění, neboli se člověk vrací k bohu a tím se zase stane bohem. Pak se zase cyklus opakuje a ze vzestupu jde vše do sestupu. Naše doba se nachází v vzestupu a nazývá se doba BRONZOVÁ neboli POZNÁVACÍ

 

ZDE JE TABULKA EVOLUČNÍ ÉRY

 

SESTUPNÝ CYKLUS

 

 1. Božská éra: trvala cca 11 500let př.n.l. do 6700 let př.n.l. Plně ovládané božské schopnosti. Mozek pracuje na 100%
Tato doba je známá jako dobou Lemuřanů. Lemuřané využívali hodně éterické energie přímo ze zdroje.

 
2. Éra polobohů: trvala cca 6 700 let př.n.l. do 3100 let př.n.l.Tato doba byla využívána do prvotřídní techniky a různých vynálezů.
Mozková kapacita byla využívána okolo 75%. V této době se již začalo více materializovat a začalo se pomalu zapomínat na svoji božskou podstatu. Také se již méně využívaly duchovní energetické stavy bytí oproti dřívější Božské éry, kde se spíše využívalo více energetických stavů bytí.

 

3.Doba pyramid: Trvala cca 3 100 let př.n.l. do 700 let př.n.l.
Mozková kapacita byla na 50% kapacity. Oproti naší doby stále výjimeční a zázrační lidé, nicméně se již hodně materializovali a zapomínali na svoji božskou podstatu. Zde byly lidé, které dnes známe jako Egypťané a Indové.

 

4. Materiální éra: trvala cca od 700 let př.n.l. do 500 let již našeho letopočtu.
Je to doba, kdy je vědomí na nejnižším stupni svého vývoje. Mentální a všeobecně duchovní stav je na nejnižším žebříčku. Využití mozkové kapacity okolo 25% . Všimněte si, že je to doba přelomu. Zhruba okolo 100 let př.n.l a 100l let n.l. bylo zde na zemi plno mesiášů, mezi nimiž byl i Ježíš. Upozorňuji, že jich zde bylo opravdu mnoho. V paměti se dochoval pouze Ježíš Kristus.
Tito zázrační lidé a mágové, měli za úkol pomoci přehoupnout dobu sestupnou do doby vzestupný. Tedy nasměrovat lidské vědomí zpátky k Bohu, ke své podstatě.

 

 

VZESTUPNÝ CIKLUS

 

4. Doba probuzení: 500 let n.l. do 1700 let n.l. Doba stejného rázů akorát s mírným vzestupem.

3. Poznávací éra: 1700 let.n.l. do 4 100 let n.l.
Mozková kapacita okolo cca 50%. Je to doba plná vynálezů, vyspělé technologie, cestování na měsíc a jiné panety. Kvantová technologie.
Do této éry spadáme s našim letopočtem právě i my.

2. Éra polobohů:  4 100 let n.l. do 7 700let n.l. Využívání cca 75% mozkové kapacity. Člověk dokáže materializovat pouhou myšlenkou. Každý se rodí již jako mág. Převládá láska a touha po spojení. Dorozumívání na telepatické bázi. Již se nemluví. Ovládání živlů. Materiální technologie začínají být nepotřebné.
Vše začíná člověk sám ovládat.

 

1. Éra proměny v Boha: 7 700 let n.l. do 12 500 let n.l.

Mozková kapacita využita na 100% Člověk vše ovládá a veškerá technologie je již nepotřebná. ČLOVĚK JE VELICE ÚZCE SPJAT S OSTATNÍMI A TOUŽÍ PO SPLNUTÍ S VESMÍREM. 

Plně si uvědomuje a také nejen uvědomuje, ale i tím žije a prožívá svoji neoddělitelnost od ostatních a celého vesmíru. Veškerá tajemství již nejsou tajemstvím a stává se tak nejmoudřejší bytostí.
Po vrcholném vzestupu, následuje opět sestup. Toto je pohyb lidského vědomí. Nahoru a dolů. To činí pohyb a pohyb tvoří život. Takto se bůh projevuje ve své mnohačetné podobě. Rytmus je základ vesmíru, který udává tón a to zvuk života.

Vesmír je kolo, kruh, který se nikdy nepřestane točit.