Indigové děti

 

 

Jejich pronikavé a často průzračně modré oči se za vámi vykloní i z kočárku, aby se vám podívaly na dno duše.Jsou jiné. Od předchozích generaci se velmi odlišuji. Protože mívají nadpřirozené schopnosti, lide se jich mohou bát. Ony ale mají lidi rady. Usmiřují dospěláky a diví se, proč jsme ještě nenapravili svět – vždyť je to jednoduché... Jejich aura prý záři indigovou barvou a podle ni dostaly svoje jméno. Supernadané děli zítřka. Prý jsou tu proto, aby nám předaly své poselství. Nerespektuji autority, naopak

hodlají učit ony nás.

 

 

Poznáte je podle pohledu, který je duchapřítomný, pronikavý, kritický a moudry. Na matku se upřeně dívají již po narozeni. Brzy jsou schopny abstraktního myšleni, bývají v některých věcech výjimečně nadané, mívají nadpřiroze­né schopnosti, předvídají události. Do školy už jdou s několika přečtenými knihami a na dlouho se za lavici neschovají. Jsou náročné, nezávisle, tvrdě upřímné, s vyhraněným  smys­lem pro spravedlnost a "anténkami" pro jakou­koli nepravdu. Samy vědí, co je správné, všech­no by zlepšovaly a učitele u nich nemají šanci.

 

 

Okolí je příliš nechápe

 

 

Neakceptuji vedeni od lidí kteří nemají stej­né etické názory jako ony samy, nikdo je nedo­nutí k podřízenosti a dají se jen těžko potres­tat. Jsou velice zvídavé a nechtějí a nemohou přijmout žádné rychle a jednoduché odpovědi jen proto, ze to jsou tradiční odpovědi minulos­ti. Nejednou se lze setkat s tím, že mluví s "neviditelnými" přáteli. Snadno jsou fyzicky i psychicky předrážděné, přecitlivěle na stra­vu a těžko se vyjadřuji. Těžko snášejí nějakou činnost jen proto, že „se to tak dělá“. Okolí je jen zřídkakdy chápe a přijímá. Těžko se s čímkoli loučí, ne pro to materiální, ale pro jejich „duši“. Mají silnou intuici, jsou netrpělivé, mohou dělat několik věcí najednou a nejčastěji je najdeme s nálepkou poruchy pozornosti, kterou přitom, když samy chtějí ( když jim věc vyhovuje), dokážou velmi dobře udržet. Nevidí žádné hranice mezi hrou, výchovou, vztahy a prací. Všechny tyto aspekty života se pro ně spojují v jednu celistvou zkušenost. Potřebují podporu, aby mohly objevit samy sebe a musí se naučit žít podle nejvyšších principů tak, jak jim rozumějí ony.

 

 

 

Z jejích otázek můžete zešílet

 

 

 

Nejdůležitější je psychika, jak tyto děti samy dobře vědí, a od  té se odvíjí všechno. Přestože jsou často označovány za nepřizpůsobivé, hyperaktivní, s poruchou pozornosti nebo – pokud mluví s „neviditelnými“ bytostmi – za schizofrenní, ve skutečnosti jsou jen jiní, extrémně citliví a inteligentní.

Pani Jana z Prahy povídá o svém osmiletém Tomáškovi a jeho zvídavosti, která je pro indigové děti typická: „Šílela jsem z jeho neustálých otázek. Chtěl ke všemu podrobná vysvětlení, která absolutně neodpovídala jeho věku.Prostě jsem vzala vědeckou publikaci a přečetla jsem to. A on byl spokojený.“

Nejde jen o to, jak a na co se tyto děti ptají. Často poprvé šokují tím, co naopak řeknou a co tvrdí, že vědí, nebo co dokážou. Cynthia Sue Larson, spisovatelka a vzděláním fyzička, líčí, že její dcera v 6 měsících rozebrala rozbitý fén své babičky. „Co mě šokovalo, bylo to, že všechny části zase metodicky poskládala dohromady…a on pak fungoval!“ „Oprava“ ji trvala jen 15-20 minut a po celou dobu se spokojeně culila. Lidi vyváděla z míry, když ještě před šestým měsícem mluvila – každému říkala „děkuji“. Bylo to její první slovo. „Já jsem ji to neučila.“

 

 

 

Dokážou překonat i nevyléčitelné nemoci!

 

 

 

Existují děti, které si vyvinuly imunitu proti AIDS. Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles jsou šokování. Oznamují, že chlapec předškolního věku, který byl dvakrát pozitivně testován na virus HIV, je najednou úplně čistý a vůbec si nedokážou vysvětlit proč. Virus z jeho těla kompletně zmizel, a pravděpodobně je tomu tak již po 4 roky. Zjistilo se, že u jednoho procenta testované populace proběhly genetické změny, které je dělají imunními vůči infekcí HIV. Dosud se nikdo neodvažoval hádat, že se DNA může měnit v průběhu lidského života.  Děje se něco podobného i na dalších rovinách? Mutujeme? Vědecké výzkumy, které by potvrzovaly existenci indigových dětí, neexistují, jak upozorňují skeptici. Jak by také ano? Nikdo je nedělal. Přesto se dnes celý svět prakticky shodne, že něco se děje a „indigo“ se stává horkám tématem. S nadsázkou o tom pojednávají komikové snímky X-men.

 

 

 

Dovedou odhalit zdravotní stav člověka

 

 

Ruská dívka s rentgenovýma očima, Nataša Děmkinová, která správně rozpozná 5 ze 6 diagnóz a své umění prokazuje na jedné klinice za druhou. Podobné případy se však objevují po celém světě, naši malou republikou nevyjímaje. 12letý Milan z Uherského Hradiště také dokáže číst tělo člověka, jako by měl v sobě rentgen, a popisuje ho, jako by se díval na jakousi mapu. Orgány vidí barevně a pozná, kde je v těle něco v nepořádku. „V pravé části hlavy září zlatá barva. V levé je černé kolečko, od kterého se šíří šedá až do krku a části hrudníku. Zlatá barva se tam snaží proniknout, ale šedá ji stále utlačuje…,“ popisuje Milan svou diagnózu. Jeho schopnosti objevil krátce předtím místní terapeut a léčitel Grabeníček. „Zkusil jsem to a divil jsem se  já i mamka,“ řekl malý Milan. Prý má ještě jednu schopnost: i velmi dlouhý text si dokáže v hlavě vybavit jako celek a přečíst celý znovu v hlavě.

 

 

 

Předvídají události a přečtou vaše myšlenky

 

 

Američané Tammy a Aaren Gloverovi tvrdí, že jejich prvorozená dcera Angelina projevovala své neobvyklé dary odmalička a i její 3 sourozenci jsou prý „indigoví“ . Když ji byly 2 roky, uměla mluvit španělsky a zpívat francouzsky. Jak vyrůstala, objevovaly se další schopnosti – ve snech prý viděla události dřív, než se staly, a projevovala nesmírnou schopnost vcítit se do druhého. Jednou si na večírek vzala pomeranč. Nikdo nechápal proč, dokud pořadatelka nepožádala publikum, jestli někdo nemá pomeranč. Matka neobvyklého 7letého chlapce Jasona, který trpí artismem, vypráví, jak ji syn vidí do hlavy. „Byla jsem v krizi…Pohádala jsem se s manželem, měla jsem ho dost, a dostala jsem takový nápad, co kdybych mu byla nevěrná. V tu chvíli Jason, věděla jsem , že to byl on, vykřikl rozhodně, NE! Až jsem se lekla. Slyšela jsem to ve své hlavě, až když jsem se otočila, viděla jsem jeho tvrdý upřímný pohled a uslyšela jeho , ne, ne, ne… Normálně skoro vůbec nemluví.“

 

 

 

Jejich ruce mají (nejen) léčivou moc

 

 

Znáte ten pocit-někdo vám položí ruku na čelo, když je vám špatně, a za chvilku je vám o něco lépe. Mnohé indigové děti tohle a mnohem více umějí. Krásně to vystihl americký režisér a autor filmu Jak přicházejí sny a Robinem Williamsem,  Stephen Simon. Roku 2005 proběhly po světě premiéry jeho nového dramatického filmu Indigo, ve kterém si zahrál i Neal Donald Walsech, autorita pro témata indigo a nová spiritualita, autor světového bestselleru Hovory s Bohem. Malá holčička náhodně vstoupí do recepce malého hotelu a hned zamíří ke starému pánovi na vozíku, který nemluví a hledí nepřítomně před sebe. Majitel hotelu pokřikuje, aby se k němu nepřibližovala. Dívka na něj ale položí ruce a za chvíli je po léta duchem nepřítomný děda na nohou a diví se, co s jeho hotelem syn provedl. Z arogantního šéfa hotelu se rázem stane ustrašený syn, který v první chvíli dívce vynadá. To už je ale holčina zase pryč. Jejich kousky tím nekončí. V 9 letech šokuje malá Larsová přihlížející dospěláky, když popadne vidličku, dá si ji na zápěstí a obtočí si ji kolem ruky jako náramek. „Pozorovala jsem to s několika dalšími lidmi, vypadalo to, jako když se ta vidlička sama pomalu taví podle tvaru zápěstí, zatímco ona jen klidně před sebe zírala.“

 

 

 

Povídají si s duchy

 

 

Společnost Sírius, která paranormální jevy zkoumá na území České republiky, před léty řešila případ malého chlapce, který samovolně u lidí viděl auru, barevné energetické pole kolem těla, a viděl díky tomu, co se v člověku děje. Takových bylo více, ale tento také vídal duchy a vyprávěl složité příběhy zoufalých mrtvých lidí. O jeho jméně z pochopitelných důvodů pomlčíme. Myslete si o tom cokoli, skutečnosti ale bylo, že je přestával rozeznávat od živých lidí – tak to bylo silné. Jednou šel s maminkou po návsi kolem hřbitova a na jednoho z nich vyplázl jazyk – bylo jich moc a radost z nich neměl. Jaké překvapení pro něj pak bylo, když se s ducha u hřbitovní zdi vyklubala rozezlená a navýsost živá stará paní a pustila se za ním s rozpřáhnutou holí. Fenomén „neviditelných přátel“ je u indigových dětí častým jevem. O podobném případu pojednával úspěšný film Nighta Shayamalana Šestý smysl. Když  8letý Tomášek začal mluvit s květinami a věcmi, začalo toho být trochu hodně i na paní Janu z Prahy. „Myslela jsem si, že ho to přejde, ale dnes je to snad ještě horší…Naposledy včera se pohádal s houpačkou, protože ho neposlouchala.“

 

 

 

Vyprávění o jiných světech a životech

 

 

Mnohé děti ukazují na andílky, které nikdo nevidí, nebo se smějí na kohosi, kdo není vidět. A řada z nich vypráví o svém životě v jiné zemi i na jiné planetě. Když bylo malé Larsonové 6 let, rozpovídala se o svých životech. Její příběhy byly tak podivné, že jim matka naslouchala, ale když se jednou dcerky zeptala, jestli by ji neřekla nějakou ze svých pohádek, dcerka se rozčílila „že si nic nevymýšlí, jen vypráví své vzpomínky o životě na jiných planetách, daleko odsud“. Jindy ale mluví o tomto životě, jako nějací mniši. Angelina, dcera manželů Gloverových, se jednou zeptala svého 7letého bratra Sudidla, který ukusoval z jablka, na co myslí, a on ji odpověděl „jablko je život“ . Nejmenší 2letý bráška si říká Buddha. 4letá Maielaya svou matku šokovala, když ji řekla, že ji pozorovala a že se ji rozhodla narodit. Popsala ji pak detaily z těhotenství, které nemohla vědět, jak se oblékala a co dělala.

 

 

    

Mají nelehké úkoly a poslání

 

 

Indigové děti musejí překonávat mnohé výzvy. Jejich extrémní citlivost je pro rodiče nepochopitelná a stěží ji ocení, protože ji sami nemají. Nekonformní přístup k systému a disciplíně jim způsobuje množství potíží. Kritici říkají, že jsou prostě rozmazlené. Ten samý přístup jim ovšem umožňuje uskutečnit své cíle a být vedoucími reforem. Být indigo prý není snadné, ale je to poslání. Mají pozvednout lidské vědomí, a ukázat jednotu, propojenost všech věcí. Nejde jen o novou nálepku? Oponenti odpovídají: Pokud jím nedáme nálepku my, dají jim ji ostatní. Většinou se jim říká děti s poruchou pozornosti, protože to rozhodně neznamená, že každé problémové dítě je indigo. „Máme poselství a to poselství je, že indigoví jsme všichni. Jediné, co musíme udělat, je otevřít se a odpustit. Pak budeme mít možnost opravdově poznat Boha.“ Říká 10letá Angelina.

 

 

 

Indigo kolem zeměkoule a do Prahy

 

 

Nedávno v Praze se konala světová premiéra dokumentu Indigová Marka Twymana. Indigo se postupně stává normou. Protože si s těmito dětmi psychologové často nevědí rády, připisují jim silné léky – už ve 3 nebo 6 letech! I u nás už proto vznikají psychologické poradny, které se soustřeďují na pomoc právě těmto dětem. Prvním indigovým dětem je dnes už totiž 30 let a během svého dospívání neměly možnost jakékoli podoby. Indigové děti přitom podporu velmi potřebují, aby mohly objevit samy sebe. „Musí se naučit žít podle nejvyšších principů tak, jak jim rozumějí ony…Pokud to nezvládnou , budou depresivní, bojácné a budou samy sobě ubližovat,“ říká Karolina Hehenkamp ve své průkopnické knize Fenomén indigové barvy, která vyšla v roce 2001. Karolina na podzim roku 1999 začala s nadšením budovat síť Světelný kruh indigových děti a ten se v rekordním čase několika měsíců rozšířil po celém světě.

 

 

 

AKIANE – MALÍŘKA ZÁZRAKŮ

 

 

Narodila se 9.července 1994 porodem do vody v Mount Moras v americkém státě LLLinois do ateistické rodiny litevské matce – ženě v domácnosti a americkému otci, šéfkuchaři a učiteli kulinářských technik.

 

Když ji byly 4 roky, začala malá Akiane sdílet se svými ateistickými rodiči nebeské vize a začala se zajímat o malovaní. Akiane nechodila do školy a podle rodičů ji tak neměl kdo ovlivnit. Celou rodinu přivedla ke křesťanské víře.

 

V 6 létech Akiane začala malovat akrylovými barvami a vedlo se ji téměř jako zkušenému dospělému.

 

Dnes ve svých 12 letech, je známa po celých Spojených státech a její díla kupují největší sběratele za cenu v přepočtu až 20 milionů korun. Malovat ji nikdo neučil, do církevní školy nechtěla chodit a cizí básně odmítala číst s tím, že ještě není správný čas. Dlouho měla potíž snést jakoukoli hudbu. Ta nebeská je prý nesrovnatelně jemnější a ta lidská ji trhá uši.

 

Jednoho brzkého rána ji rodiče nacházejí, jak upřeně zírá z okna do nebe. Její klidná tvář jakoby zářila a oči jen jiskří. Když se ji zeptají, co dělá, odpoví „Zase jsem byla s Bohem, a On mi řekl, abych se nepřetržitě modlila. Ukázal mi, kde žije. Stoupala jsem po průhledných schodech, pod sebou jsem viděla řinoucí se vodopád, a jak jsem Ho následovala, Jeho tělo bylo čistým a intenzivním světlem. Co na mě udělalo největší dojem, byly Jeho ruce – byly tak obrovské! Neviděla jsem žádné kosti ani žíly, žádnou kůži ani krev, ale mapy a události. Pak mi řekl, abych si zapamatovala tisíce tisíců slov moudrosti, které byly zaznamenány na jakémsi svitku, který nevypadal jako z papíru, ale spíše jako intenzivní světlo. A během pár vteřin jsem se jakoby naplnila. Odteď budu vstávat brzo ráno, abych malovala. Doufám, že jednoho dne budu schopná namalovat, co mi bylo ukázáno.“

 

Akiane o sobě říká:

„Byla jsem požehnaná Bohem. A jestliže jsem požehnána, je k tomu jeden a také jediný důvod, a ten je, abych pomáhala druhým.“ A o Bohu mluví pořád a bere si za cíl k němu lidi přivádět. „Myslím, že Bůh se zajímá o naší lásku. Bůh má všechno a nic nepotřebuje, kromě naší lásky a rozpažených rukou.“

 

Je z ní zkrátka čistokrevná kazatelka. Veškerou slávu odkazuje Bohu a od 7 let také píše poezii. Prý se jen pomodlí a báseň bez sebemenší námahy přijde sama.

 

 

 

 

Nejvýznamnějsí doporučení pro rodiče

 

BUĎTE ČESTNÍ

Poskytujte v maximální míře vysvětlení odpovídající jejich inteligenci a zralosti.

 

NEMANIPULUJTE

Žádné obviňování! S indigem nehne.

 

DEJTE JIM NAJEVO ÚCTU

Jsou pouze menší věkem, ale často moudřejší. Nemluvte k nim povýšeně, ponesou to s nelibostí. Respektujte je. Berte je jako sobě rovné jak jen můžete. Nechte je, aby se podílely na pravidlech a věcech z nich vyplývajících. Spolehněte se, že mají omezení, která je ochrání.

 

ZPLNOMOCNĚTE JE

Nechte je rozvinout svou autonomii tím, že budou dělat co nejvíce věcí samostatně. Nechte je vybírat si oblečení, učte je samostatně se koupat v útlém věku.

 

RESPEKTUJTE JEJICH PSYCHICKÉ SCHOPNOSTI

Pomozte jim rozvíjet jejich neobvyklé schopnsti procvičováním, kurzy a povzbuzováním.

 

NAUČTE JE JAK SE ENERGETICKY CHRÁNIT A UZEMŇOVAT SE

Indigo je velmi citlivé na emoce. Může u něho docházet k častým změnám nálad; ty jsou často způsobeny tím, že přebírá energie ostatních okolo. Velmi užitečným může být trénink léčivých energetických cvičení a technik.

 

UČTE JE RELAXOVAT A MEDITOVAT

Relaxace a meditace jim mohou pomoci lépe zvládat nároky života, najít duševní rovnováhu, spojit se s duchovním světem.. Příjemnou meditací.

 

RESPEKTUJTE JEJICH EMOČNÍ A FYZICKOU CITLIVOST

Můžete ji považovat za extrémní a neobvyklou, ale oni si nevymýšlejí a mohou potřebovat vaši pomoc, aby své pocity zvládaly.

 

NAJDĚTE ALTERNATIVNÍ TERAPII PRO PORUCHY POZORNOSTI ČI JINÉ

Nedávejte jim léky jako je např. Ritalin. Zkuste najít alternativní způsoby, jak s takovým chováním pracovat, jako třeba výživové doplňky, květové/rostlinné esence, přípravky Aura-somy apod. a zkuste najít školu, kde budou mít možnost volby ve výuce.

 

POMOZTE JIM DOZVÍDAT SE O JEJICH INDIGOVÉ POVAZE A ŽIVOTNÍM POSLÁNÍ

Indigoví lidé jsou zde vždy z nějakého důvodu. Mají jedinečné charakteristiky chování, které umožňují přinést nové energie a zlepšit svět. Dokud si to neuvědomí, mohou mít velké potíže s tím, jak naložit se svým lidstvím a jak se vypořádat se svou přecitlivělostí a odlišností. Když se dozvědí, že je zde důvod, proč jsou odlišné, budou schopny to lépe zvládat a pracovat na svém poslání.

 

 

 

Všeobecné charakteristiky indigových dětí

 

• Jejich pohled působí dospěle a moudře, již po narození si svou matku prohlížejí vědomě upřeným
• pohledem.
• Velmi brzy jsou schopny abstraktního myšlění
• Jsou nadané a/nebo talentované, velmi inteligentní.
• Uvědomují si ve svém nitru životní pravdu a velice citlivě reagují na nepravdu.
• Mají vyhraněný smysl pro spravedlnost.
• Jsou čestné, upřímné a nezávislé.
• Mají výborný cit pro to, co je správné, nepotřebují žádnou disciplínu. Naopak potřebují jasné hranice, které ale musí mít své opodstatnění.
• Pokud rodiče a učitelé nedovolí těmto dětem jednat podle jejich přesvědčení, vyvolají u nich hluboký odpor.
• Mají potíže s disciplínou a autoritami.
• Neakceptují vedení od lidí, kteří nemají stejné etické názory jako ony samotné; ani sociální nátlak je nedonutí k podřízenosti.
• Nelze je donutit udělat něco, čemu nevěří.
• Odmítají se řídit pravdily a příkazy, nenechají se omezovat překonanými ideály a poučkami víry.
• Neakceptují koncepci viny a trestu, dají se jen těžko potrestat.
• Jsou velice zvídavé a nechtějí a nemohou přijmout žádné rychlé a jednoduché odpovědí jen proto, že to jsou tradiční odpovědi minulosti.
• Vyžadují dobrá zdůvodnění, odpovědi musí být pravdivé.
• Mívají silnou schopnost empatie, ale někdy naopak vůbec žádnou.
• Často se starají o spolužáky, kterým někdo ukřivdil nebo s kterými někdo zacházel nespravedlivě.
• Komunikují velmi lehce se zvířaty, rostlinami, jinými dětmi a s přírodou.
• Nejednou se lze setkat s tím, že mluví s "neviditelnými" přáteli.
• Často se tělesně necítí dobře. Jejich smysly jsou velmi jemné, proto je možné je snadno předráždit nebo přetížit.
• Jsou přecitlivělé na potravu; nejvhodnější je pro ně přirozená a organická strava.
• Potřebují velmi málo spánku, právě tolik, aby zregenerovaly své fyzické tělo.
• Jsou neobyčejně citlivé a snadno náchylné k pláči.
• Věří, že hmota a fyzický život jsou jen iluzí a že svět je něco více, než jen to, co vidíme. Vědí, že život spočívá na energii a na živém vědomí.
• Vědí, že máme žít v rovnováze s námi samotnými i s naším okolím.
• Často v sobě spojují "mužské" a "ženské" kvality (androgynie).
• Jsou většinou nekonformní a hodně kreativní.
• Svoje postoje dokáží ztěžka vyjádřit slovy; řeč je pro ně mnohdy příliš omezující.
• Jsou frustrované v systémech, které jsou orientované na rituály a které vyžadují málo kreativity.
• Často vidí lepší řešení jak ve věcech školních, tak doma.
• Jen těžko se stotožňují s běžnými tématy, která se probírají ve školách. Většinou nevidí žádnou spojitost mezi těmito tématy a spirituálním životem, který je pro ně mírou všech věcí.
• Mají tendenci být samotáři, protože je ostatní děti a jejich okolí jen zřídkakdy chápe a akceptuje.
• Protože cítí život ve všech věcech, je pro ně často těžké se s nimi rozloučit. Nepřeceňují materiální stránku věcí, váží si ale jejich "duše".
• Mají silnou intuici
• Trpí při čekání ve frontách, jsou netrpělivé.
• Často jsou objeveny díky podezření na poruchy pozornosti bez a nebo s hyperaktivitou, přitom ale pozornost dokážou udržet, když chtějí.
• Jejich pozornost je velmi těkavá, mohou dělat více věcí najednou.
• Ony samy nevidí žádné hranice mezi hrou, výchovou, vztahy a prací. Všechny tyto aspekty života se pro ně spojují v jednu celistvou zkušenost.
• Potřebují podporu, aby mohly objevit samy sebe. Musí se naučit žít podle nejvyšších principů tak, jak jim rozumějí ony; pokud to nezvládnou, budou depresivní, bojácné a budou samy sobě ubližovat.
• Jsou tu, aby změnily svět a pomohly nám všem k větší harmonii a míru.