Asketismus

Asketismus je často naivně pojímán tak, jakoby na základě odříkání čekaly adepta dary za jeho trpké odříkání. Jediných darů, kterých se mu dostane, může být ozdravění organismu jako následek střídmého stravování, které před tím nebylo dodržováno.
Člověk, který jde mystickou cestou, by neměl očekávat něco za něco. Pravý
mystik dodržuje střídmost proto, že necítí touhu po nestřídmosti. Zříká se
např. masa, protože necítí touhu po něm.
Jakmile si stanovíte na své cestě jakékoli odříkání, dejte pozor, aby vás k
tomu nevedla pýcha či ctižádost. Obě tyto vlastnosti jsou zavádějící. K
žádoucím vlastnostem se pravý mystik propracuje usilovnou prací na sobě samém,
na základě pochopení, ale bez jakéhokoli násilí. Nesmí tedy znásilňovat ani sám
sebe.
Je směšné, když si stanovíte nějaké odříkání a neuzráli jste pro ně. Například
si stanovíte, že nepožijete maso, protože autority hlásají soucit se
zavražděnými bytostmi, zvířaty, ale vy soucit cítíte jen povrchně a maso vám
velice chutná. Ve skutečnosti zůstáváte „dravcem“ a trpíte nedostatkem masa,
protože ho ke svému uspokojení a tedy i zdraví potřebujete. V tomto případě
každý ve vašem okolí toto pokrytectví prohlédne a vy jste vystaveni
dvojnásobnému pokušení různými nabídkami a někdy i dokonce posměchu okolí.
Teprve, když nepociťujete touhu po masu a krvi, protože máte pravý soucit se
zvířaty, nemůžete maso jíst, protože přestáváte být „dravcem“. V tomto případě
už vám odříkání neuškodí ani duchovně, ani hmotně. Vlastně už nejde ani o
odříkání. Prostě se stáváte takovými.
Stejné je to s duchovními dary na mystické cestě, jako je jasnovidnost,
telepatie, telekinese, apod. Jsou-li tyto dary cílem vašeho snažení, je vše
špatně a čeká vás mnoho práce na cestě za zdokonalením, i když tyto dary
získáte. V podstatě jde o magické praktiky, nikoli o duchovní postup, který by
měl být na prvém místě vašeho snažení.
Jsou-li však tyto dary pro vás odměnou, která přichází, aniž byste o ni
usilovali, pak teprve si je zasloužíte. Cílem má být Nejvyšší princip lásky a
stvoření, cestou má být cesta pravdy a lásky, na které s pokorou přijímáte to,
co je vám poskytnuto. Tyto dary jsou vedlejší, jsou znamením, že na cestě
postupujete a stáváte se láskyplnějšími a postupně se zdokonalujete. V tomto
případě se stávají dary vašimi vlastnostmi. Jste-li prozářeni láskou, zvyšují
se vaše vibrace a tyto dary Boží se stávají vaší podstatou, která vám pomáhá
prokazovat službu lásky svým bližním.
Jakmile usilujete různými technikami o tyto dary, dočkáte se asi „darů“ od
někoho jiného, než od našeho Otce.
Toužíte-li především po těchto darech, není to láska, co vás rozechvívá, ale
pýcha a ctižádost či touha po moci a obdivu. Tyto nežádoucí vibrace vás pak z
pravé cesty svádějí.