Poctiví lidé ještě existují

 

Již po nějaký čas se množí zprávy, že se lidé ve vedoucích pozicích, ať již v hospodářství, politice či sportu, nechovají tak, jak se patří. Mizí proto pozvolna důvěra v pravdivost slov těchto lidí. Proč je takové chování ale stále častější? Je pokušení příliš velké? Na téma pokušení existuje zajímavá, vědecky dokázaná teorie.

Pro člověka je přirozeně poměrně jednoduché žít bezúhonně a mírumilovně, žije-li v ústraní, kde ho nic nepokouší. Je-li však pokušení na dosah, je těžší mu odolat. V Mozartově Kouzelné flétně například Královna noci prosí Tamina, aby zachránil její dceru Paminu ze Sarastrovy moci. Tamino však nejprve musel v jeho říši vykonat několik zkoušek.

Jednou ze zkoušek bylo zůstat mlčenlivý a nepromluvit ani tehdy, když Paminu Taminova mlčenlivost doháněla k zoufalství. Jeho osudovému druhu Papagenovi to připadalo těžké, Tamino však tento úkol zvládl zjevně lehce. Jak se mu to podařilo?

Existují dvě teorie, jak zvítězit nad pokušením. První vychází z názoru, že se pokušení musí aktivně potlačovat. Za tímto účelem je třeba nasadit přední mozek. To je hypotéza s vůlí. Druhá hypotéza tvrdí, že dotyční vůbec neupadají v pokušení, ačkoli k tomu mají příležitost.

Tito lidé tedy aktivně vůbec nemusejí čelit pokušení. Tato verze se nazývá hypotéza s milostí. Tato představa vyjadřuje, že neupadneme-li v pokušení, je to milost. Která teorie je správná? Toho se chtělo v každém případě dopátrat několik vědců s 35 pokusnými osobami.

 

Podvádět či nepodvádět?

 

Úkol spočíval v tom, že zúčastnění měli uhodnout, která strana mince po vyhození zůstane navrch: panna nebo orel? V prvním kole museli zúčastnění dát svou volbu dopředu najevo. V druhém kole si však své rozhodnutí – tedy zda padne panna či orel - měli ponechat pro sebe a sdělit ho až na konci, tedy poté, co již mohli spatřit výsledek. Měli tak možnost podvádět. O účelu studie se dopředu nedověděli. Byli však požádáni, aby byli poctiví. Kdo často hádal správně, mohl získat maximálně 75 dolarů. Navíc ke své výhře každý obdržel 75 dolarů za účast.

V prvním kole se ukázalo, že nebyl-li člověk jasnovidný, měl šance na výhru kolem 50%. U všech jednotlivých výsledků v druhém kole, které byly výrazně nad 50%, bylo jasné, že pokusné osoby musely lhát. Proto mohli vedoucí pokusu rozdělit jednotlivé lidi na poctivé (uhodli z 45-58%) a nepoctivé (uhodli ze 70-100%). Skupina mezi nimi (uhodli z 59-69%) byla nezajímavá. Bylo možné chování účastníků zjistit také podle jejich mozkové aktivity?

Vědci zjistili, že poctiví účastníci nepodlehli pokušení a nepodváděli. Kupodivu ne proto, že by pokušení potlačili, ale protože vůbec v pokušení neupadli. Všech 14 poctivých účastníků uvedlo, že si byli vědomi možnosti podvádět.

Nyní by se dalo namítnout, že peníze možná vůbec nepotřebovali. Jejich mozková aktivita však prozradila, že měli z poctivě vydělaných peněz radost – tedy pokud správně hádali. U nepoctivé skupiny se ukázalo, že musel být aktivován jejich přední mozek, aby mohli zalhat.

 

Luciferův princip

 

Abd-ru-shin, autor díla „Ve světle Pravdy” uvádí, že Lucifer zavedl princip pokušení, aby oddělil slabé lidi od silných. Tento princip je ale chybný, protože mu chybí láska. Škodlivé následky stíhající toho, kdo podlehne pokušení, se dají často jen obtížně znovu napravit. Člověk by však pokušení nemusel podlehnout, kdyby zůstával bdělý a pozorný.

Ze všeho nejdůležitější v lidském životě je udržovat krb myšlenek čistý. Na tom by člověk nejen sám získal tím, že by byl šťastný, ale získalo by tím také jeho okolí. Čistoty myšlenek však nelze dosáhnout myšlenkovým chtěním. Myšlenkové chtění podléhá rozumu, tedy činnosti předního mozku. Snažíme-li se myšlenkovým chtěním čelit pokušení, bude nás toto pokušení stále napadat. Vlastně bychom rádi sáhli ještě po třetím kousku dortu, ale potlačíme své přání.

Potlačení proto není dostačující, nejeví se jako to nejlepší, čeho může člověk dosáhnout. Neznamená však škodu, vychutnáme-li si něco. Naopak, ale mělo by to zůstat v harmonických mezích. Z nitra mají vycházet čisté myšlenky.

Podíváme-li se pod tímto zorným úhlem na účastníky, zaslouží si ti poctiví náš obdiv, protože alespoň vůči tomuto pokušení jsou imunní. Nepotřebovali myšlenkové chtění, aby ve své poctivosti vytrvali.

Abd-ru-shin líčí, že vedle myšlenkového chtění existuje ještě citové chtění, které pramení z naší duše. City jsou mnohem jemnější, ale také mocnější než myšlenky, kterým často předcházejí. Pokud jsou city čisté, neposkytujeme pokušení žádnou možnost k zakotvení, zůstaneme neobtěžováni, ani když nebudeme žít v ústraní.

Tamino choval k Pamině, dceři Královny noci, láskyplné city. Na rozdíl od Královny noci necítil vůči Sarastrovi nenávist, ale souhlasil s těžkými zkouškami, aby získal Paminu a dokázal svůj ušlechtilý charakter. Zda byl prost pokušení promluvit či zda si musel dopomoci vlastní vůlí, ovšem opera neprozrazuje.