Je dnešní svět opravdu tak špatný?

Na svém blogu často píšu o tom, že současný stav světa připomíná spíše bitevní pole, kde se bijí různé ideologie a každému jde jenom o to, aby ten druhý přijal jeho názor, tím se řídil a on (ten první) měl z toho materiální (někdy navíc i duchovní – viz některé náboženství a víry) užitek. Ačkoliv naše civilizace není zrovna ideální - stojí na vratkých pilířích zvaných ekonomika (imaginární peníze), průmysl (elektrický proud) a jídlo (ekonomika, průmysl), velké množství lidí se zajímá právě jen o to, jak by toho druhého podvedli, využili nebo mu ublížili (učí se žít na bitevním poli) namísto toho, aby řešili jak se onomu válčení vyhnout a třeba dosáhnout „slasti“ způsobené osvícením.

Současné 21. století nabízí mnoho technologických výdobytků a z nich plynoucí pohodlí, které nás – někdy kladně, někdy záporně, ovlivňuje. Jenže díky tomuhle „pohodlí“ se lidé více než k duchovnu upínají k materialismu - díky kterému se cítí „spokojeni“. To co vidí, považují za skutečné, to co řekne vědec, považují za pravdivé a jsou spokojeni s tím, že když někdo - nám zcela neznámé „veličině“- dá jméno, tak ji považují za popsanou a naše vědění za rozšířené. Jejich životy jsou potom nešťastné, protože nejsou duchovně naplnění a jediné co se jim plní jsou jejich fyzické tužby (ego, žádostivost, falešný pocit „Já“). Jenže tito „démoni“ nám mnohdy tak zaslepí život, že jsme v jejich nadvládě plně spokojeni a nevidíme, že vše co děláme, děláme pro dobro jejich, nikoliv nás.

 

K prozření mnohdy dojdeme až na smrtelné posteli (kdy tyto tužby umírají společně s fyzickou schránkou) – a to je celkem pozdě, nemyslíte?

 

Být ale extrémně duchovní je rovněž na škodu. Zapřisáhlý materialista je stejně tak slepý jako fanatický duchovní, který opovrhuje vším světským. Být kvalitním člověkem vyžaduje ale porozumění oběma sférám existence a ani jedné z nich se nestranit. Sice je pravda, že duše by měla výrazně převyšovat mozek, protože teprve potom můžeme prohlásit, že ač k přežití v hmotné realitě využíváme mozku (převážně negativní entity) tak své činy řídíme „srdcem“ (duší – světlem), tak bez stabilního základu v hmotné existenci, bychom těžko dokázali procitnout – týká se hlavně současného stavu světa.

Díky dnešní době máme jedinečnou možnost poznat pravou podstatu naši existence a podělit se o ní se všemi, kdo o takovéto poznání projeví zájem. Esoterické učení už není dominantou pár uzavřených sekt, ale je volně přístupné téměř komukoliv a stejně tak takřka kdokoliv jej může vytvářet a šířit. To s sebou samozřejmě nese jistou možnost zneužití (manipulace, prospěchářství), ale ten který bádá, si vždy najde onen originál či snadno odhalí manipulaci (lež) od Pravdy a stále navíc platí, že ten kdo to nedokáže, není ještě na požadované úrovni.

 

Máme relativní světový mír a dostatek základních životních potřeb – bydlení, jídlo a vzdělání (tyto tři potřeby dokonce na velmi kvalitní úrovni). K tomu máme možnost si najít práci, která nás naplňuje a skloubit tak výdělek s osobním zájmem. V neposlední řadě, najití si vhodného partnera (průvodce na naší životní cestě) se při troše štěstí také dá…

 

Mrzí mne sice, že spousta lidí se raději uchyluje k pomíjivým cílům, utrácí peníze za zbytečnosti a pak se jim nedostává prostředků na ty skutečně důležité věci, že ubližují sami sobě ba i ostatním a tvoří tak všudypřítomnou negativní energii, ale na druhé straně je tu jedinečná možnost pro všechny ty, kteří jsou připraveni vzít osudy do svých rukou, vybudovat si kvalitní hmotný základ za relativně přístupných podmínek (peníze, čas; musíme se naučit rozlišovat minimum a „minimum“) a ve volném čase pak plně rozvíjet svoji duši směrem k osvícení.

 

Pomáhat těm, kterým jde o to stejné, cítit lítost nad těmi, kteří tuto šanci nevyužívají a promrhávají ji, nebo soucítit se všemi těmi, kterým (vinnou jejich životní situace) není dopřána.

 

Mohu říct, že je mi v dnešním světě dobře. Někdy je zamračeno, někdy je slunečno, ale když si člověk urovná priority, tak ony slunečné dny převládají, i když kolem dokola řádí problémy.

• Klid v duši mnohonásobně předčí fyzické problémy.

Často mi lidé říkají, že zdravý životní styl (potrava, pohyb), vzdělávání se (akademické nebo samoučné), bydlení (vlastní nebo nájem), atp. musí stát hodně peněz. Já jim naopak říkám, že žít nezdravě, marnit čas a peníze pro světské prožitky a záliby, hromadit majetek, atp. stojí mnohem více peněz, ale i času (i energie). Většinou nevěří, ale když si sedneme a porovnáme své výdaje (tam kde se to dá) tak pak uvěří a chtějí vědět „více“. Mnohdy si také uvědomí, že utrácí za věci, které ani nepotřebují a touží po něčem jenom proto, že se to „má“.

Být skromný hmotně a bohatý duševně se nikdy nevyplatilo více než právě v této době. Je to jenom o tom, jestli si ten daný člověk správně nastaví svá očekávání a dostane ten správný impuls k tomu, aby těch dobrých prostředků, nám tak snadno dostupných, využil a ty špatné neřešil.

Dokáže-li to, tak dnešní (na první pohled) pohnutá doba odkryje svá nádherná tajemství a třpytivé cesty poznání.