Hledání pokladu

 

 

Jeden člověk chtěl být hodně šťastný. Myslel si, že když bude bohatý, vše bude snadné. Četl mnoho knih, návodů a rad, chodil na různé semináře. Dozvěděl se spoustu informací o tom, jak být úspěšný a zbohatnout. Poklad, kdopak by ho nechtěl. Podle vzácných nauk může poklad najít jen osvícený. A tak se při svém hledání dostal k Mistrovi, u kterého se učil 10 let. Po tolika letech studia se stal moudřejším a osvícenějším, uměl meditovat, uměl se postit, byl vyrovnanější, ale stále nebyl spokojený a i když se učil odříkání a pokoře, po vysněném pokladu nepřestal toužit.

 

Konečně mu Mistr po jeho naléhání dovolil jít pro poklad: "Ten bude v hořícím domě, kde budu já, Tvůj učitel, ležet popálený na lůžku a budu Tě prosit, abys ukončil mé trápení. Nebudeš si všímat mého nářku, bolestí a utrpení, probodneš mé srdce a poklad bude Tvůj." A tak stalo se, jak bylo předpovězeno. Když ale měl bodnout člověka, ruka se mu třásla a síly ho opustily. Nemohl provést tak hrůzný skutek a omdlel.

 

Když se probudil, Mistr stál nad ním, pokáral ho, že neuposlechl jeho příkaz. "Jsi neposlušný, zbabělec, bereš ohledy na jiné, nedovedeš prosadit své touhy a poklad si nezasloužíš. Takhle budeš pořád chudý." Musel studovat dalších 10 let. Pak se opět mohl pokoušet o poklad za stejné situace v hořícím domě. Tentokrát ale, poučen předchozím neúspěchem, rozhodl se vykonat přání Mistrovo a proklál jeho srdce - v tu chvíli omdlel. Když se probudil, rozlícený Mistr stál nad ním a křičel na něj, jak si dovolil probodnout srdce člověku. "Jsi příliš lačný bohatství, pro svou hamižnost dokážeš zabít člověka. Nejsi hoden pokladu.Takový hřích vyžaduje potrestání."

 

A tak musel Mistra opustit. V mysli měl zmatek. Nevěděl a nepochopil, jaká cesta vede k bohatství a pokladu. Nauka? Studium? Půst a odříkání? Úspěch? Respekt k autoritám? Neposlušnost? Bezohlednost? Pokora? Lidskost?

 A tak se snažil zapomenout , začal žít , pracovat, oženil se, měl rodinu a děti. Uběhlo mnoho a mnoho let a na poklad úplně zapomněl. Jednou při návratu z práce šel kolem domu, kde vzplanul oheň a z hloubi domu se ozývalo sténání. Vběhl do domu a v plamenech viděl na lůžku ležícího člověka. Bez přemýšlení a bez ohledu na vlastní nebezpečí a popálení uchopil postiženého a vyběhl s ním ven z domu. Venku pak omdlel. Když se probudil, poklad byl před ním.