Fenomén roku 2012

 

Proč všichni mluví o roku 2012?

 

Slunovrat 21. prosince 2012  přesně v 11:11 světového času, znamená dokončení 5 125 let dlouhý cyklus podle mayského kalendáře.

Spíše než že by šlo o lineární koncový bod, je tento světový cyklus, který se zavírá, přirozeně následován zahájení nového cyklu. Co tento nový cyklus má pro lidstvo přinést, je stále záhadou…

2012 se rovněž považuje za dokončení 26 000 let precese rovnodennosti (precese vychýlení, nebo také vlnivý pohyb Země, který má za následek změnu náklonu zemské osy vůči ekliptice - pomyslné dráze, po které putuje Slunce, o 23,5 stupně, ke kterému dochází každých 25.900 let - zde je uváděn zřejmě zjednodušený a zaokrouhlený údaj 26.000 let – POZN. překl.). Někteří říkají, že to označuje také konec světa.

Nedávný film "2012" upozornil cíleně 140 milionů lidí. Bohužel však velmi deformuje Poselství Mayů přidružením ke strachu a ničení, které je znázorněno ve filmu. Scénář filmu, spíše než na motivech transformace a skutečném Poselství Mayů, je založen právě na těchto zmíněných motivech.

Datum 2012 vskutku znamená dokončení tohoto světa, cyklu Věků. Spíše než něco, čeho bychom se měli bát, chápejme ale Poselství Mayů jako signál pro nás, že potřebujeme duchovní probuzení a zjištění, že nynější časy na Zemi jsou destruktivní pro planetu. Jsme společně v okamžiku křižovatky cest, která nás volá k naší účasti v co největším počtu. Jsme každý z nás právě předvoláni přinést naše inspirace a rozhodnutí do popředí všeho. Musíme všechna naše místa připravit pro transformaci naší lidské kultury, být jedním v harmonii - sami, navzájem a s veškerou přírodou.

Společně jsme ve skvělém procesu. Žijeme v době bezprecedentní výzvy, transformace a příležitosti. Tato planetární chvíle předtím nikdy v historii lidstva neexistovala. Starý (nynější) svět je mentalitou založen na separaci, chamtivosti, nevědomosti a bezvědomí spotřebitele materialismu, který dosáhl nebezpečného vrcholu. Současně tu nikdy pro nás nebyla tato možnost, jako je právě nyní. Nová realita se pokouší rýsovat náš svět, a to prostřednictvím našeho srdce a mysli, stejně jako se květiny pokouší růst přes praskliny v chodníku. Nová řešení vznikají v naší kolektivní cestě – do nových věd, do nových ekonomických modelů, nové léčitelské způsoby, nové energetické technologie, nové vzdělávací modely, nové formy řešení konfliktů, atd. Tyto časy krize jsou pro sjednocení, k probuzení do naší osobní a kolektivní odpovědnosti v této jedné planetární rovnici.

Nyní žijeme ve velkých časech, ve kterých si musíme uvědomit, jak důležité je společně respektovat veškerý život. Toto je skutečný důležitý motiv z Poselství Mayů: „Skutečné vědomí se probouzí i ve všech, kteří dodnes zůstávali nevědomí. Je čas vědět, že se budeme moci účastnit tohoto skvělého procesu přeměny.”

Nový cyklus, který se má rýsovat, je založen na probuzení do krásy a odpovědnosti našich vzájemných propojitelností. Každý z nás má kus v této kosmické mozaice a pomáhat si musíme navzájem, vždy najít správné řešení pro tyto zvláštní časy.

Carlos čtvrtý, který byl vyškolen jako Ajq'ij v tradici Maya:

"Naše planeta může být buď obnovena, nebo zpustošena. Záleží na nás. Nyní je čas na probuzení a změny, ke kterým musí dojít."

"Toto je velmi důležitý moment pro lidstvo a pro Zemi. Každý člověk je důležitý. Jestliže jsi byl zrozen do tohoto období, máš zde duchovní práci, potřebnou k vyvážení planety. Největší moudrost je v jednoduchosti. Láska, respekt, tolerance, sdílení, vděčnost a odpuštění. Není to komplikované ani spletité. Za skutečné vědomosti se neplatí. Je to vše hluboko zakódované v naší DNA. Vše, co potřebujete, je ve vás. Velcí učitelé to říkají už od začátku. Najdi své srdce, a najdeš také svou cestu“.

 

Znamená rok 2012 „konec světa”?

 

Ne, ne, pokud jde o úplné zničení Země a nějaké „vzorce“ ze scénáře filmu 2012, ty se ve skutečnosti nejspíš vůbec nestanou.

Když se zamyslíme nad výrazem "konec světa", uvědomme si: pojem "svět" může odkazovat pouze na jeden cyklus, dobu, světovou éru. Proto rok 2012 signalizuje ukončení jednoho světa a naši „transportaci“ do nově vznikajícího světa.

Říká se, že svět skončí pro ty, jež jsou ovládáni materialismem a egem vlastního vědomí. (Pozn. Fenomén 2012: Pokud se ani v této době nerozhodnou změnit.) A svět, který bude následovat, bude založen na jiných hodnotách, na hodnotách, které ctí ducha a vzájemnou pokoru k veškerému životu.

Existují také myšlenky, které tvrdí, že 2012 přinese "konec světa takového, který známe". Ty mohou být spojené s jiným pochopením předzvěstí "konce lineární času," a nikdo není schopen říci, jak tyto úvahy mohou být pravdivé. Nicméně, na základě složité situace, ve které jsme se ocitli, nikdo nemůže předvídat dlouhověkost našeho moderního světa se všemi jeho technologickými závislostmi a neudržitelnými zvyky. Stejně tak, čím více vědomě se stáváme nelineární na synchronizující povaze existence, tím rychleji se můžeme skutečně vyvíjet mimo lineární čas.

V souvislosti s rostoucí pozorností na 21. prosinec 2012 si žijící Mayové z Guatemaly naléhavě přejí, aby se vědělo, že význam jejich starých proroctví byl zmanipulovaný. Nemají důvod pro všechen strach a hysterii, která je vytvořená uměle senzace-chtivostí o roku 2012. A chtějí, aby lidé věděli, že většina informací o roce 2012, které byly zveřejněny, nepochází od Mayů a nemají vůbec žádný základ v jejich kalendáři, a to i když se může zdát, že jsou s nimi spojeny.

V souvislosti s popularizací možného definitivního „konce světa" v roce 2012 je důležité si uvědomit, že tyto myšlenky se promítají na kolektivním vědomí lidstva a stěžují náš vnitřní proces transformace. Tam je smysl pro hrozící odplaty od přírody, jako velký trest za na naše skutky.

I když je jasné, že žijeme v době velké nejistoty a velké nerovnováhy, musíme si uvědomit, že se sami terorizujeme na strachu založenými zvěstmi, které nám vůbec nepomáhají čelit rostoucím výzvám, v kterých žijeme. Strach je gospel dnešní reality, a je dobrý jedině k pochopení, jak jsme zranitelní. Musíme pochopit, že pokud budeme věřit ve všechny ideje plné strachu, můžeme se snadno stát „vypnutí” a nevědomí, což nás – jako „krmivo” pro strach, zavede dále do temnoty.

V této době musíme přejít od strachu k uvědomnění. Musíme najít naše srdce a sledovat jejich inspiraci, protože jsou naši nejčistší průvodci a mohou nám pomoci vyladit se do naší jedinečné cesty.

Když se zamyslíme, jak by svět mohl vypadat po roce 2012, je to těžké s určitostí říci, protože nikdo nemůže zcela spolehlivě předvídat, jak konkrétně se budou události do roku 2012 vyvíjet a v nakolik změněném světě v té době budeme žít. Vše závisí na tom, jak hodně probudíme své vědomí, a nakolik všichni přispějeme svým potenciálem k tomuto probuzení. ...

 

Carlos Barrios, příslušník Mayů z oblasti Guatemaly o roce 2012:

 

"Svět neskončí. Bude transformován. Všechno se změní. Změny se zrychlují již nyní, a budou se i nadále zrychlovat. Pokud lidé na Zemi dokážou dojít k roku 2012 v dobrém stavu, aniž by přitom příliš zničili Zemi, budou vedeni do nové, vyšší úrovně bytí. Ale abychom se tam mohli dostat, musíme transformovat nesmírně mocné síly (v nás – POZN. překl.), které usilují o zablokování této cesty. Lidstvo bude pokračovat dál, ale jiným způsobem. Struktura materiálu se změní. Díky tomu budeme mít příležitost, abychom byli více lidští, plni humanity.”

 

Na čem je založen film "2012"?

 

Režisér "2012" Roland Emmerich připustil, že má "milostný vztah" k příběhům o konci světa, což je evidentní z jeho předchozích filmů, "Den nezávislosti" a "Den poté".

Když Emmerich přemýšlel o scénaři pro film „2012”, přišel s myšlenkou, že globální povodeň je skvělý nápad pro film, protože by bylo možné udělat převyprávění příběhu Noemovy archy v moderním pojetí.

Jinými slovy, scénář filmu „2012” nemá oporu ve skutečnosti. Jak Emmerich vysvětluje: "Použili jsme pouze skutečnost, že Mayský kalendář končí. To nám dalo rok události a název filmu." ...

Zajímavé je, že Emmerichova základní motivace k filmu podnítila opravdový zájem o tuto tématiku v celé moderní společnosti. Jak on říká, "doufám, že nezničíme naši planetu. ... Máme tu ještě války, které se dějí... Je to velmi smutné vidět a číst tyto novinky každý den, a vidět, co za co tito lidé bojují. Oni jako by nechápali, že naše hodiny stále tikají."

Zatímco Emmerich může chtít dostat naší pozornost a podnítit změnu našich způsobů – zvyklostí, nesmíme přehlédnout, že strach se dobře prodává. Jde tam o velké peníze a vše může být využito k zbytečnému zesílení humbuku kolem konce Světového cyklu, lidské zranitelnosti a strachu z neznámého. Charakteristikou tohoto filmu je nemoc chamtivosti, která dominuje tomuto skomírajícímu věku. I když je dobré, že stovky milionů lidí jsou takto obeznámeny o důležitosti roku 2012, je kriticky důležité, abychom lidem pomohli hledat pravdu mimo Hollywood postavený na katastrofách. Je třeba se pídit po pravém významu mayských proroctví. … Osobně i kolektivně, musíme si být vědomi toho, že věci, v které věříme, že se stanou do roku 2012, hrají roli ve vytváření Nového světa. Jednoduše řečeno, energizující globální kataklyzma scénáře filmu může být nakonec skutečností, protože způsobí mnohem víc strachu a paniky v kolektivu lidstva.

Spíše než být zahlceni negativními zprávami, které se mohou stát v příštích letech, bylo by dobré se raději zamyslet a zaměřit naši pozornost na pozitivní proměny, které by mohly nastat, a již byly zahájeny uvnitř nás a na našem společném světě. Jaký je nejlepší způsob, který může pomoci našemu rozvíjejícímu se duchovnímu probuzení? Udržte své oči, uši, mysl a srdce během těchto časů otevřené, opusťte postupně staré způsoby, které umírají a objevujte nové způsoby, které se začínají projevovat.

"Na co se soustředíte, to roste." - Jeho Svatost Yogi Maharishi Mahesh

 

Co se má stát v roce 2012?

 

Jeden může najít nespočet teorií o tom, co se může stát v roce 2012 - od všech katastrof, k celkovému osvícení a vzestupu. Je ale důležité podívat se za hranice tohoto humbuku, neboť mnohé z předpovědí k roku 2012, které jsou nyní v oběhu, nemají kořeny v samotném proroctví Mayů, a jsou jednoduše pouhou projekcí z lidské psychiky, našich základních nadějí a obav.

Teorie od Johna Majora Jenkinse o galaktickém seřazení v roce 2012 se staly velmi populární, a nemělo by být opomenuto, že Jenkins strávil desítky let výzkumu, aby pochopil dávné Maye a jejich vědy. Z jeho studie bájesloví a astronomie z Izapa, včetně starověkého Mayského kalendáře, vyplývá, že konec 13. Baktunu v kalendáři bude v roce 2012, přičemž je zdůrazňované jednou za 26000 let se opakující seřazení mezi sluncem v slunovratu a galaktickým rovníkem. Jenkins také potvrzuje, že toto je proces, který už probíhá a není to něco, co se děje jen v jeden den. To také je v duchovním učení starověkých Mayů. Nicméně, pokud je skutečný den 12-21-2012 určen – ačkoliv máme k dispozici mnoho proměnných a neznámých veličin, nikdo nemůže říct s jistotou říci, co se skutečně stane a jaký bude nebo nebude slunovrat v roce 2012, ani jak rychle se projeví všechny změny, které ještě přijdou. Již nyní ale žijeme v čase nevýslovné intenzity, na pokraji vyhynutí a průlomu.

Není na co čekat, protože jsme již „po bradu v bahně“! Naše společná cesta je ve sjednocení – propojení nás všech. Konečná podoba roku 2012 se může projevit v závislosti na tom, jakou cestu si zvolíme tady a teď.

Důležitým bodem myšlenek v mayském poselství od Ajq'ij Carlose Barriose je, že jde o varování od starověku, které říká, že možné pohromy ještě přijdou. Je důležité si ale uvědomit, že je v našich silách změnit výsledek. Barrios říká, že je v našich silách, aby se zabránilo nejhoršího scénáře sebezničení, a místo toho bychom se mohli dostat do vyšší úrovně našeho bytí.

Dále pan Barrios říká: "Toto je doba, kdy lidé potřebují vědět, co je smyslem vlastního života. Jedná se o nebezpečný čas, protože můžeme přejít do katastrofické syntézy polarit. Nebo to může být čas, kdy můžeme dojít pouze ke zničení tohoto materialistického způsobu života, tedy všech obchodních, hospodářských a sociálních postavení ve světě. Lidé potřebují, aby uvnitř sebe sama věděli, co ve skutečnosti jsou, a musejí najít harmonii s Matkou Zemí, s lidmi, s jejich Bratry, se Zvířaty, s Rostlinami. Je to důležitý čas. Jsme v době, která prorokuje, že lidstvo může být zničeno, nebo můžeme být všichni společně osvobozeni od všeho dnešního utrpení.”

V tomto procesu je zásadní, že na rok 2012 se stále díváme jen jako na důležitý lineární bod v budoucnosti, který neovlivníme. Říkáme: „některé události se stanou a určí náš osud.” Skutečností je, že právě teď jsme na hranici cyklů tohoto světa. Musíme ale pochopit, že je to proces, ve kterém jsme již nyní a nespočívá v tom, co bude v konkrétní den a čas. Jak je zřejmé, naše přílišné zaměření na budoucí události je jen rozptýlením pro naši současnost a naše možnosti. V širším kontextu této doby proroctví si musíme uvědomit, že realita, kterou si vytváříme sami, je teď a tady, spíše než se soustředit na budouvání představ o budoucnu!!! Žijeme budoucností, zatímco jsme zapomněli žít v přítomnosti!

Také, v širším smyslu, pokud se zamyslíme nad tématem Apokalypsy, která je spojená s proroctvím v roce 2012, můžeme se hodně naučit o původním významu slova Apokalypsa: Pravda, která byla skryta, zvedání opony, odhalení. (Pozn. Fenomén 2012: Vidíte v pravém významu slova „apokalypsa” slovo „konec”?) Můžeme vidět i dnes v našem světě, jak jsou „závoje ztenčeny”, a nám se odhaluje mnoho nových rozměrů, které byly dříve skryty. Korupce a šílenství po moci ve světě rychle vypovídají o tom, jak hluboce je nevyužita krása a moudrost žijící v našich vlastních srdcích!

 

Tranzit Venuše roku 2012

 

Dne 6. 6. 2012 zažijeme vzácný tranzit, kdy planeta Venuše prochází mezi Zemí a Sluncem. (Pozn. Fenomén 2012: Vytvoří se tedy přímka mezi Zemí, Venuší a Sluncem).

Venuše se z našeho pohledu pohybuje přes sluneční kotouč jen jednou za asi 120 let. Tranzit Venuše v roce 2012 bude ale již druhý během krátké doby. K prvnímu došlo dne 8.6.2004, o němž Dr. Jose Arguelles prohlásil, že byl "znamením úplného otevření brány pro rok 2012." (Pozn. Fenomén 2012: Transformace podle mnohých zdrojů probíhá od roku 2004...)

Venuše byla velmi ctěna starověkými Mayi, a někteří říkají, že pro ně byla jedna z nejdůležitějších planet v jejich kalendářích. Podle jedné z mála přežívajících Mayských knih se začátek nyní skomírajícího velkého světového cyklu dne 11. srpna 3114 před Kristem označuje jako "Zrození Venuše", a tak není divu, že na konec celého cyklu se vztahuje další tranzit Venuše!

Venuše je spojována s bohyní lásky, krásy, umění a srdce. Proto může přechod Venuše mezi lety 2004/2012 předznamenávat návrat pravého Božství. Vzhledem k tomu, že k předchozímu tranzitu došlo v roce 2004 a k dalšímu dojde roku 2012, můžeme v čase mezi roky 2004 a 2012, který lze nazvat "Velký čas návratu Venuše" nebo "Dveře k Venuši", hledat hodně možností otevřít více naše srdce a přijmout energií, která nám může pomoci a přináší nám nové příležitosti, nové vzory a nové možnosti.

Jak řekl astrolog Richard Giles: "Osm let, které nás dělí mezi oběma přechody, jsou velmi vhodné pro zpracování nových myšlenek, jak změnit svět. V předchozích cyklech se ukázalo, že globální komunikace a posun ve vědomí, pokud jde o rozsah a povahu světa, mají něco společného s těmito přechody. Důraz je kladen na roli Venuše jako na ženský subjekt a nadvládu pravých ženských povah... Venuše je v astrologii symbolem ženské lásky. Je to prvotní „JIN energie“ našeho systému. Je to harmonie, krása, společenskost, kooperace ženy a bohyně energie. Takže když se Venuše vyrovná se Sluncem (z našeho pohledu Země), je symbol životní síly spojen s láskou, ženskou energií, harmonií a se symbolem bohyně.”

 

Sluneční erupce

 

Dr. Jose Arguelles říkal v rozhovorech, že je určitě možné, že sluneční erupce v příštích letech by mohly vyřadit z provozu družice a elektrické rozvodné sítě, které nás jako moderní civilizaci velmi ovlivňují, protože jsme na nich zcela závislí.

Pokud jde o načasování této hrozby, je zajímavé, že podle NASA vrchol příštího slunečního cyklu zřejmě spadá do roku 2011 až 2012. (Pozn. Fenomén 2012: Dnes se díky opožděnému slunečnímu cyklu astronomové přiklánějí k rokům 2012 nebo 2013.) Během těchto vrcholů v slunečním cyklu mohou sluneční erupce a velké exploze, známé jako koronální výtrysky hmoty, střílet vysoce nabité částice směrem k Zemi, kde mohou potenciálně ovlivnit letový provoz, komunikační satelity a veškerou elektronickou infrastrukturu. Proud indukovaný v elektrických sítích by mohl způsobit takzvaný black-out, tj. stav, kdy by nadbytek elektřiny v atmosféře způsobil rozsáhlé výpadky elektrického proudu po celém světě.

I když nikdo nemůže říci s jistotou, zda se tato událost stane, je to horké téma mezi vědci, kteří předpovídají, že se blíží nejintenzivnější sluneční maximum za posledních padesát let. To je velmi důležité, protože za těch 50 let jsme vstoupili do zcela nové technologické éry. Prohlášení Národního centra pro výzkum atmosféry: "Další sluneční cyklus může být o 30-50% silnější než ten poslední z roku 2001”…

 

Je 2012 jen další Y2K?

 

Je otázkou času a budeme tady mít po povyku v roce 2000 kolem fenoménu Y2K druhé nechvalně známé datum. Datum 21.prosince 2012 velmi očekáváme. Nelze tedy samozřejmě vyloučit, že jsme si vytvořili další „Y2K scénář“, po kterém můžeme být značně překvapeni. Ale tak jako tak, místo toho, abychom viděli v datu 21.12.2012 predikci konkrétních událostí, raději bychom měli zimní slunovrat roku 2012 vnímat jako synchronizační bod, jak blízko může být absolutní začátek Velké éry lidských dějin…

Máme tu čest, že v tento den se 5125 let dlouhý mayský cyklus baktúnů resetuje na 13.0.0.0.0 a vrací se ke svému posvátnému bodu nula. Proto bychom měli vnímat slunovrat 2012 jako bránu pro vstup do nového světa, nového cyklu věku.

Přizpůsobte své srdce a záměry již dnes. Spíše než osvícení, které je také v souvislosti s nástupem nového cyklu často zmiňováno, je důležitý hlavně náš nynější postoj a pohled na svět. Buďte co nejvíce plni oddanosti, upřímnosti a žijte v harmonii. Události v naší společné planetární proměně budeme postupně odhalovat sami v sobě. Je tu mnoho proměnných a nikdo nemůže s jistotou předvídat směr naší cesty. Vše závisí na tom, jak se dnešní cesta ničení a destrukce změní v kolektivním vědomí lidského druhu.

Jak Carlos Barrios, příslušník dnešní generace Mayů, řekl: "Změna se nebude dít jen v tento den, není to jako záblesk světla ... [21 prosince 2012], to je jen jeden bod... Bude to trvat roky ..."

Spíše než snaha rozluštit, co se skutečně může a nemusí stát, můžeme rovněž spatřovat rok 2012 jako kód, který nám signalizuje nutnost podívat se do sebe a probudit se k větším a hlubším rozměrům našeho skutečného bytí.

Dostáváme se do nové lidské kultury a transformace křičí do všech srdcí! Je to náš úkol udržet, abychom probudili naše vědomí, musíme si navzájem pomáhat, stále si uvědomovat, že jsme součástí Jedné Planetární Rodiny, a podporovat jeden druhého v rámci našich možností. Pokud půjdeme touto cestu společně, můžeme i po roce 2012 pokračovat v naší cestě k nalezení správného vztahu mezi sebou a naší Zemí a naším Vesmírem a naplníme skutečné proroctví Mayů.

 

 

Co žijící Mayové říkají o 2012?

 

Náš život nyní ovlivňují proroctví od mnoha lidí z celé planety. Konkrétní načasování změn pochází jako dárek od dávných Mayů, nejvýznamnějších časoměřičů historie.

V současnosti žije přinejmenším na 7 milionů Mayů. Nejvíce obývají mexické státy Yucatán, Campeche, Quintana Roo, Tabasco a Chiapas, a země střední Ameriky Belize, Guatemala, Honduras a Salvador.

Můžeme snadno najít důkaz, že mnozí žijící Mayové vidí v období kolem roku 2012 zásadní význam. Myslí si ale, že nemá mnoho společného s apokalyptickými motivy, které jsme si pro rok 2012 vytvořili.

Jeden příklad: Gerardo Barrios začal více než před 20 lety s cestováním po různých vesnicích v Guatemale, Mexiku, Belize, Salvadoru a Hondurasu a ptal se postupně 600 mayských časoměřiců.

Gerardo Barrios uvádí:
"Jsme nyní v přechodném období tzv. 'Cyklu přechodu temna a světla'... cyklus světla přijde v plné síle na 12/21/2012…Matka Země prostoupí na jinou úroveň a nová éra začne. Tato éra bude velmi pozitivní. 'Bytosti budou na vzestupu. Žádná skupina by neměla zůstat pozadu'... nastaly časy pro opravdové bratrství... duch bytostí, různé filozofie, různé rasy musí začít vzájemně propojovat všechny své znalosti k vytvoření harmonie a rovnováhy na planetě…”

Z jiné perspektivy, autor Kenneth Johnson píše: "většina současných potomků Mayů pokračuje v prezentaci těchto cyklů raději s termínem „cyklu uvnitř cyklů“.”

Podle jiných tvrzení, Don Alejandro Perez Oxlaj Cirilo, člen 13. generace Mayů a vedoucí Národní mayské rady původních starších v Guatemale představující 440 Mayských kmenů, mírně váhá s určením roku 2012 jako datumu osudu. Je již unaven z neustálého vyvracení tohoto přesného načasování.

Nicméně, Drunvalo Melchizadek nedávno prohlásil, že nyní jsme na Konci Časů a uzavření velkého cyklu je na nás samotných. Řekl, že v důsledku naplnění proroctví starobylého indiánského kmene Hopi o Modré hvězdě dne 24. října 2007 je pravděpodobné, že transformace na nový cyklus Slunce (ne tedy „konec světa”) se objeví někdy mezi současností a rokem 2016.

Když jsme minulou zimu navštívili Guatemalu, měli jsme čest zúčastnit se obřadu posvátného ohně s dědečkem Don Alejandro. Po obřadu sdílel s naším malým okruhem problematiku roku 2012. Uvedl, že Mayové dnes nemohou kolektivně říci s jistotou, kdy přesně cyklus skončí, protože téměř všechny jejich kalendáře a knihy (a nespočet posvátných artefaktů) byly brutálně zničeny v r. 1562 na pokyn římskokatolického biskupa De Landy. Pouze 3 Mayské kodexy zůstaly nedotčeny. Podle něj ovšem změny, které se blíží, se stupňují již nyní a budou kulminovat velmi brzy.

Konkrétní termíny už ale stranou. Don Alejandro upozorňuje na možnost, že náš přechod do nového cyklu Slunce bude označen dobou 30-70 hodin prodloužené tmy. Pokud k tomu dojde, zdůrazňuje, že je důležité, abychom se nebáli, zachovali klid a věděli, že to přejde. Drunvalo Melchizadek také zmiňuje možnost přesunu pólů vlivem fyzikálního posunu zemské osy.

Don Alejandro vždy poukazuje na nejvyšší nutnost změnit naše moderní způsoby a převzít odpovědnost za "velkou kontaminaci Země", kterou člověk prohlubuje. "Nechceme žádné další války, žádnou další smrt, žádné další jaderné zkoušky, žádné další chemikálie, protože ničení naší planety je neúnosné! Pokud nezměníme své chování a nenastane-li změna v našem myšlení, dříve nebo později přijde úder, který bude mít za následek miliony a miliony ztracených životů."

Alejandro také tvrdí, že tento posun věků je pozitivní věc, a že bychom proto měli být velmi šťastní: "...Čas, který přichází, my velmi vítáme. Pro nás (Maye), to je o radosti a štěstí...”

„...Až přijde čas, budeme připraveni." Don Alejandro nás ubezpečil, že není čeho se bát. Jak nám doslova řekl: "Nebojte se. Nebojte se, Děti Slunce přežijí."

Proroctví neříkají mnoho o blížícím se zničení planety, a mayští starší jsou nespokojeni s šířením zavádějících zvěstí, které v lidech vytváří strach. Jak Alejandro řekl: "To je jen změna cyklu Slunce. Není to poprvé, co se to bude dít a nebude to ani naposled."

Don Alejandro o podstatě mayských proroctví říká: "Povstaňte, všechno znovu vzniká, ani jedna ani dvě skupiny nesmí zůstat pozadu, společně opět uvidíme místo, odkud pocházíme."

Yucatánský starší Hunbatz Men komentuje: "Podle proroctví začne v roce 2013 éra vyššího porozumění. Pokud dokážeme spolupracovat s naším podvědomím, budeme mít možnost dostat zpět informace, které byly uloženy v nejhlubších částech našeho nitra. Tímto způsobem naše prastaré znalosti a schopnosti povstanou." Stejně tak Don Alejandro říká, že návrat těchto schopností do našich životů je bezprostřední.

Zde jsou výňatky z "Knihy osudu" od Carlose Barriose:

"Pro Maye datum 21.prosince 2012 ohlašuje začátek cyklu dlouhého 5200 let s názvem „Job Ajaw”, neboli Pátého slunce. Toto potenciálně apokalyptické datum označuje začátek změny ve vědomí v době, kdy vzniknou nová socioekonomická uspořádání v harmonii s matkou Zemí.”

"Stejně jako svět neskončil v roce 2000, tak nekončí s příchodem Ajaw v roce 2012. ... Jsme tu, abychom řekli: 21. prosince 2012 nebude konec světa nebo konec lidstva. Ve skutečnosti to bude začátek období, v němž harmonie, porozumění, mír a moudrost může vládnout. Proroctví říká, že v průběhu Ajaw přestoupíme na takový harmonický řád, že lidstvo na Zemi bude mít příležitost dosáhnout další fáze vývoje.”

"Jsme na dosah vynikajícímu období, přesně jak předpovídalo mnoho velkých světových tradic a vizionářů. Nyní máme možnost duchovně vystoupat spolu s matkou Zemí. Mayové mluví o období, kdy tato transcendence bude možná.”

"Mayská proroctví jsou neuvěřitelně přesná. V našich proroctvích jsou zahrnuty války v Iráku, zničení Twin Towers, konflikty jako jsou ty mezi Indií a Pákistánem a mezi Izraelem a Palestinou, tsunami, zemětřesení a záplavy – to je jen několik příkladů. Předpovědi, které se ještě mají naplnit, jsou ještě více katastrofální - ale je čas na změnu! Naši dědové varují před kalamitami a možném zničení velké části lidstva, ale my můžeme změnit tyto události. Mayští stařešinové si od nás přejí uvědomnění, že musíme žít v harmonii, zastavit znečišťování, a chránit naše přírodní zdroje. Škody, jež jsme již udělali Matce Zemi, jsou více než zřejmé.”

"Velmi malá pozornost byla věnována významu dřívějších cyklů, a to zejména na konci tohoto, jménem Kajib Ajaw, neboli Čtvrtého slunce. Právě teď jsme svým jednáním spustili největší sérii rozsáhlých konfliktů a přírodních katastrof. Katastrofická strana proroctví je ovšem bohužel chybně interpretována jako neúprosná událost. Ale je v našich silách, abychom zabránili těmto událostem. ... Příchod nového cyklu Ajaw (období dlouhé 5200 let se začátečním bodem 21. prosince 2012) přinese budoucím generacím jasný odkaz: nutný návrat do stavu skutečného vědomí. ...”

Jak pan Barrios říká: žijeme ve světě energie. Důležitým úkolem v tomto období je naučit se vnímat, nebo vidět energii každého a všeho: lidí, rostlin, zvířat. To se stává stále důležitější, jak se přibližujeme do světa Pátého slunce, neboť ten je spojen s éterem – oblastí, která spočívá především na energiích a vlnách. Ve starověké kosmologii je éter chápán jako pátý element, který plní celý prostor mimo oblast Měsíce, a tvoří podstatu hvězd a planet! Mayové říkají: "Lidstvo se duchovně absolutně probouzí, velmi doufáme, že všichni začneme žít a pracovat v harmonickém a posvátném způsobu znovu.“

"Je legrační, jak se lidstvo domnívá, že společně nemáme žádný vliv na tuto realitu. Jak můžeme věřit, že jsme každý sami, jen jako vlající vlajka? Spousta velkých problémů, jimž dnes čelíme, se přímo vztahuje k nedostatku naší vlastní úcty k životu a k planetě. Není to legrace, vlastní úcta k životu a zodpovědnost za naše jednání by mohly zachránit planetu! Přemýšlejte o tom! Musíme si uvědomit, že čest a respekt je naše tvůrčí síla, a že my jsme tvůrci. Vytváříme tuto realitu spolu. Jsme strážci Země. Když to skutečně přijmeme a oceníme to, naše úžasná tvůrčí síla opět ožije. ... Lidstvo se probouzí... Žijeme na okraji. Žijeme mezi dvěma světy. Podle toho, jak žijeme, vyvíjíme náš nový svět..."

Hunbatz Men spolu s Grand Maya Itza prohlásil, že jejich reakcí na blížící se rok 2012 je aktivace 52 posvátných míst na planetě. Řekli: "Každý úplněk budeme absolvovat duchovní cestu do každého z posvátných míst na seznamu, a to od našeho prvního slavnostního dne 13. listopadu 2008. Tak budeme pokračovat až do posledního obřadu dne 28. prosince 2012.”

 

Existují důkazy o roce 2012 ve starověkých mayských památkách?

 

Přes všechny řeči o roce 2012, v mayských památkách je jen jeden starověký kamenný monument s Mayskými nápisy, které líčí konec stávající éry v roce 2012: a to Tortuguero Monument, postavený kolem roku 670 našeho letopočtu v Tabasco v Mexiku. Dekódováním tohoto nápisu byli archeologové schopni určit konec 13. Baktunu ve dni 21. prosince 2012. Tento starověký monument odkazuje na náš moderní svět.

 

Jak se moderní svět nejprve dozvěděl o proroctví o roce 2012?

 

Dr. Jose Arguelles je muž, který jako první obrátil oči všech k Mayům. Přináší zprávy o 21. prosinci 2012 a říká, že už nyní můžeme cítit změny v našich duších. Kniha Mayský faktor (1987) byla první svého druhu, kde byla detailně vylíčena kosmologie starověkých Mayů a jejich velkolepá fraktální matematika a zároveň skutečnost, že převážná část jejich dlouhého kalendářního systému odkazovala na "Harmonickou konvergenci." Podle Dr. Arguellese jsme v srpnu 1987 dokončili poslední cyklus Quetzalcoatla. Každý z cyklů byl 52 let dlouhý. Cyklus „Pekla” začal v roce 1519, což se přesně shoduje s Cortezovým přistáním v Mexiku a začátku podrobování domorodých obyvatel. ...

 

Dr. Arguelles, stejně jako několik mayských starších, považuje Harmonickou Konvergenci roku 1987 za kritický bod mayského proroctví, protože odstartovala závěrečnou kapitolu velkého cyklu v období 1987-2012.

Dr. Arguelles také objasňuje, že pojem "Harmonická konvergence" by měla být chápána tak, že odkazuje na celý 25-letý proces. Jinými slovy, staré světové paradigma založené na neznalosti, strachu a oddělení v této době postupně umírá, a nový vzor světa založený na moudrosti a vědomém propojení se začíná projevovat v našich duších a přináší velkou inspiraci. Vliv našeho vědomí roste, ale staré (konzumní) paradigma se stále snaží zakrýt světlo a potlačit nové systémy kulturních modelů a udržitelého životního stylu, které se snaží zakořenit. V této fázi se projevují velké extrémy. Arguelles také řekl, že v současné době jsme v zrychleném evolučním procesu a toto zrychlování bude pokračovat. ...

Spíše než udržovat veškerou naši pozornost ve starých civilizačních zvycích založených na konzumu, který odchází a lapá po dechu, zaměřte svou pozornost na to, co se chce narodit skrze nás, volá na nás zevnitř. Nenechejte se překvapit ani zastrašit temnotou těchto časů, raději se podívejme na světlo, kterým je úsvit v našich srdcích. Rozkvět našeho lidského vědomí je důležitý, abychom ztělesnili novou éru harmonie na naší Zemi.

 

Je možné, že starověké mayské proroctví věští biosférickou krizi?

 

Opravdu! V cyklech v kalendáři starověkých Mayů jsou zaznamenány jejich dávné předtuchy událostí, které mají přijít v naší moderní době.

 

Je možné, že starověké mayské proroctví poukazuje na naší moderní krizi ve vědomí a proces našeho kolektivního probuzení?

 

Absolutně! Konec tohoto obrovského kalendářního cyklu od nás požaduje vyrovnat se se skutečností, že jsme vystoupili z rovnováhy (rozuměj Přírody, Matky Země – pozn. Překl.). Už nemůžeme přehlédnout mnoho nedostatků spojených s naším moderním životním stylem, který nebezpečně zanedbává naši úzkou provázanost s přírodou ve všech jejích podobách. Musíme se donutit k proměně našeho sobectví a materialismu v úctu k životu, pohnout se od nevědomosti k vědomí.

Jak stále více vidíme, jak jsme každý zodpovědný za úpadek globální kultury, uvědomujeme si i potřebu probuzení, kdy se může každý z nás podílet na procesu přeměny této globální kultury. V tomto procesu jsme jeden systém, jeden celek.

Chcete-li přežít a uspět ve všech nastávajících změnách, které jsou naším jediným skutečným řešením nynějších problémů, jsou nutné osobní i kolektivní změny ve smyslu posunu, růstu a vývoji. … V tomto procesu musíme najít své úkoly, jak vylepšit naše postoje ke všem elementům, a pracovat na nich.

Můžeme se zamyslet, co mayské kodexy mohou znamenat pro naše životy - zkoumat smysl roku 2012 a porozumnět mu - mějme na paměti, že starověké mayské kalendáře popisují věci nejen na fyzické rovině, ale také na rovině duševní a duchovní, které se vyvíjejí stejně. Věřte, že dokončení tohoto rozsáhlého cyklu času signalizuje návrat lidské ochoty, zdraví a harmonie pro nás všechny. Je jasné, že jsme povoláni k restartu naší lidské kultury, abychom pochopili naše postavení na Zemi a vytvořili novou realitu.

V závislosti na tom, jak se opět naučíme respektovat přírodní zákony, jak otevřeme náš nejhlubší potenciál našeho druhu, bude v našich silách stát se tvůrčími bytostmi zkrášlujícími náš společný život!

 

Jaká je souvislost mezi kalendáři a vědomím?

 

Kalendář je „objektiv”, jehož prostřednictvím vnímáme svět. Jak starobylé buddhistické učení říká: "Jak se díváš, takové se to jeví”, nebo také „Jaký pozorovatel, takový obraz". To také odráží poznatky kvantové fyziky, které říkají, že pozorovatel ovlivňuje pozorované. Je moudré, abychom pochopili, že kalendáře jsou našimi průvodci společností - jsou naše čočky, které vytvářejí lidské vnímání a lidské kultury. Když se podíváme optikou starých Mayů, vidíme, že se blíží přechod z jednoho světa do další epochy.

Z této „pozorovatelny” lze vidět, že všechny znaky transformačního procesu jsou již zde. Bez pochyb žijeme v bezprecedentní době. V této moderní době, která ještě nikdy nebyla tak zrychlená, jak je nyní, a změnila se tak rychle, ještě nikdy nebyla tolik v sázce otázka, jak jsme společně schopni využít této zrychlené evoluce.

Když se ale podíváme na náš moderní 12-měsíční kalendář - co vidíme? Tento rámec běžně přijímaného času určuje všechny dny našeho života – určuje naší nejbližší dovolenou; říká, zda je dnes pracovní den nebo víkend. Jaké je datum? Je sobota 24. října 2009. Toto datum říká, že uplynulo 2009 let od narození Ježíše, a že (ve Spojených státech alespoň) se blíží Halloween, což samozřejmě znamená, že Den díkůvzdání a Vánoce budou brzy následovat. Je sobota, takže je čas na párty a odpočinek, než se v pondělí vydáme zpět do práce.

Jako společnost velmi potřebujeme vlastní odraz sebe samých, takže je důležité ptát se: Dává nám tento kalendář nějaké skutečné inspirace nebo duchovní směr? Připomíná nám naší nejvěrnější podstatu nebo má schopnost nás přinutit přemýšlet o smyslu a účelu našeho života? Může nás tento průvodce dostat do harmonie s cykly Země, Měsíce, Slunce a ostatních hvězd? Může nás navnadit k průzkumu a respektování posvátné povahy veškeré existence? Může nám náš kalendář pomoci objevit náš nejhlubší (skrytý) potenciál? (Dodatek Fenomén 2012: Nebo nám jen říká, kdy jít do práce a otročit pro konzum a kdy máme chvíli volno?)

Jeden by mohl říci, že je nemožné, aby nás mohl kalendář ovlivňovat takovým způsobem - ale jako společnost jsme prostě nepochybně globálně podmíněni používáním nepravidelného 12-ti měsíčního kalendáře. (Pozn. Fenomén 2012: Gregoriánský kalendář vynalezl vládce Římské říše, velký dobyvatel a válečník Julius Ceasar. Římská říše se do historie zapsala jako velký kolonizátor s otrockým systémem - co vidíme v globálním měřítku dnes? Neodráží se – možná vlivem používání jejich kalendáře – v celém dnešním světě skutečná povaha Ceasara a celé Římské říše?) Toto pojetí času nás omezuje. ... Jsme však schopni překonat tento zastaralý program! Coby vyvíjející se lidstvo musíme překonat tento omezující kalendář a podívat se na náš čas na Zemi prostřednictvím nového objektivu, který nám poslouží lépe v klíčový a rozhodující okamžik, v němž se nyní nacházíme!

Tím myslím – pomozte nám vyzdvihnout práci Dr. Jose Arguellese, který je jedním z hlavních osob odpovědných za rozšíření moudrostí a věd starověkých Mayů. Dr. Arguelles svůj život zasvětil pomoci lidem pochopit ústřední roli svého kalendáře – jak ovlivňuje naše vědomí, jak vštípil společenské programy, řízení naší kultury, a tak vytvořil dnešní materialistickou realitu. Investoval desítky let do studia starověkých Mayů a jejich kalendáře, matematiky, proroctví a kosmologie a prohlašuje, že jedno ze základních poselství o roce 2012 ukazuje na potřebu „přestěhovat” lidstvo do nového paradigmatu a žít v přirozeném čase.

 

 

Dr. Arguelles vysvětluje, že 12-ti měsíční kalendář zužuje a „krmí” naše vnímání, a podstata jeho práce je založena na tom, co nazývá "Objev zákona času".

V podstatě se snaží nás všechny upozornit na to, že na lidstvo v současné době působí "frekvence umělého časového rozvrhu", která se koná v 12-ti měsíčním kalendáři a jeho protějšku 60-ti minutových mechanických hodin, tzv. "12:60 načasovaná frekvence".

Dr. Jose Arguelles, PhD. nám připomíná, že jsme jediný druh, který žije a pracuje se smyslem pro čas a odlišujeme se tím od zbytku biosféry. Jeho zjištění dokazují, že mentalita vyvolaná umělým časovým rozvrhem, shrnutá do hesla "čas jsou peníze", nás vede k připoutanosti na destruktivní, materialistické paradigma, a to na úkor zbytku světa a přírody.

Dr. Jose Arguelles, PhD. podává 'předpis pro návrat k harmonii' a položil základy pro nový kulturní program a paradigma, jak se sladit s "přirozeným načasování frekvence". Je to načasování "13:20", které nás vrátí zpět do fáze s cykly Země a Vesmíru a synchronizuje nás tak s naším nejhlubším nitrem vlastního Já.

V tomto světle on a jeho bývalý partner Lloydine Arguelles založili globální hnutí, které nyní probudilo lidi ve více než 90 zemích světa, kteří se rozhodli vzdát se současného 12-měsíčního obchodního kalendáře, a místo toho začít využívat 13-měsíční/28-denní přirozený kalendář jako šablonu pro naše vnímání času a jeho harmonický vývoj.

13-měsíční rok je chápán jako „spirála”. Každý měsíc je 28 dní dlouhý, tento nový čas je opravdu jako život-měnící nástroj. Je to sluneční-měsíční-galaktický kalendář, který je založen na univerzálním použití matematiky starověkého mayského systému.

Spíše než tradiční mayský kalendář, který se pojí k mayské kultuře a jejich zemi, historii a náboženství, je 13-měsíční kalendář speciálně navržen jako mapa a průvodce pro moderní lidstvo, jak žít v harmonii s přírodní frekvencí času a tak se probudit z našeho destruktivního moderního paradigmatu materialismu a odpojení se od přírody.

Jak Dr. Jose Arguelles píše v díle "Čas a technosféra:" Staří Mayové prorokovali svou vlastní zkázu. Proto v rámci proroctví Chilam Balam kladli semena pro vlastní rekonstrukci - ale ne pouze pro samotné Maye. Rekonstrukce musela být planetární, zničení jejich civilizace v šestnáctém století mělo také planetární důsledek - vrhla celý svět do vězení umělého, mechanizovaného času. Splnění proroctví spolu s novým pojmutím času (13-měsíční kalendář) musí dojít před koncem cyklu, do roku 2012.

Podstata tohoto nového kalendáře je, že spojuje světské a duchovní. 13-ti měsíční kalendář nám nabízí praktický způsob, jak nahradit 12-ti měsíční model tím, že nám dá nový způsob ke vztahu k ročnímu cyklu, a chápání měsíců a týdnů – a tím může zcela transformovat naše vnímání!

Kromě toho nabízí další inspiraci, v níž každému dni dodává jeden z 260 unikátních "galaktických podpisů", které popisují duševní / duchovní zaměření lidí v 90 zemích světa, jako „katalyzátor” pro vlastní osobnost a naladění se na synchronizaci s životem přírody. Když budeme žít přirozeně, v přirozeném řádu života odhalíme své dávné pravé návyky a budeme více spjati se Vším kolem nás!

Tento nový kalendář je jako syntéza antické moudrosti, která nám nabízí nový objektiv, nové souvislosti, nové paradigma pro podporu vznikající nové kultury, která bude v souladu s inteligencí přírody.

Opravdu, může to být jednodušší než jak to zní - naučit se základy nového časového systému. Jak jsme se dozvěděli, je to nový „jazyk” harmonie, ve kterém si můžeme uvědomit, že jsou kódy nejen přirozeně naživu – odhaleni sami prostřednictvím kalendáře – ale jsou v nich také odrazy přírodních kódů, které žijí s našimi vlastními orgány a naší myslí!

20 GLYFŮ A 13 TÓNŮ STVOŘENÍ, KTERÉ JSOU ZÁKLADEM VĚDY ČASU MAYŮ, JSOU V PŘÍMÉM VZTAHU K NAŠIM VŠEM 20 PRSTŮM NA RUKOU A NOHOU A 13 HLAVNÍCH KLOUBŮ V NAŠICH TĚLECH!

Jak Rita Pitka Blumenstein, jedna z domorodých babiček, řekla: "Pokud pochopíme princip tohoto kalendáře, tak se svět vyrovná."

 

 

Jak cyklus dávného Mayského kalendáře odráží transformační proces, v němž jsme nyní?

 

Dávný Mayský časový plán odkrývá začátek velkého 5 125 letého cyklu, startujícího v roce 3114 před naším letopočtem. Od této doby jsme byli my, jako lidská rasa v zrychlujícím se procesu, dnes známém jako Civilizace.

Dr. Arguelles píše ve své publikaci Čas a Technosféra (Time and Technosphere): "13. srpna 3114 před Kristem je přesný začátek naší zaznamenané historie: první Egyptská dynastie je datována zhruba od 3100 př. naším letopočtem; první město Uruk v Mezopotámii rovněž zapadá do tohoto období, stejně jako Hindská Kali Yuga (3102 př. nl.), co je však nejzajímavější - rozdělení času na 24 hodin, 60 minut a každá minuta pak do 60 vteřin (také rozdělení kruhu na 360 stupňů), tím vším je rovněž typická i Sumerská říše. Jestliže počátek historie civilizací byl takto přesně zakotven, proč by nemohl být konec historie (21. prosinec 2012) zrovna tak přesný?"

Měření času dávných Mayů bylo extrémně přesné, jejich systém kalendářů odrážel části inteligence ducha přírodního koloběhu. 5 125-letý cyklus je tvořen 13 menšími cykly, ty jsou známé jako počet 13 baktunů. Každý z nich je 394 let dlouhý. Převedeno na dny to dělá přesně 144 000 dnů.

Každému baktunu můžeme rozumět jako historické epoše Velkého cyklu stvoření věků, nese s sebou specifický osud vývoje těch, kdo byli inkarnováni v každém baktunu. Například všechny záznamy byly zachyceny přesně během Devátého Baktunu. Tato éra je známá jako období Klasických Mayů. Po tomto období, okolo 830 našeho letopočtu, byla centra Mayů opuštěna a jejich slábnoucí kultura tajemně vymizela. Dodnes nikdo přesně neví nebo neumí dostatečně prokázat, proč a kam se vytratila.

Původní Mayové 9. Baktunu měli specifické poslání, které je od ostatních Mayů značně odlišovalo. Dr. Arguelles píše: "V r. 830 nl. se technicky vyvinutá skupina vrátila zpět do vesmíru, zpět do dalších dimenzí, odkud měli nad vším patřičný přehled. Pozvolna se zbytek pozemských Mayů rozptýlil nazpět po džungli. Nastalo období temna. Zbytek si byl jist jedinou věcí: dobyvatelé přijdou. Okolo r. 830 nl. válečné kmeny, které pojaly po předcích název Toltékové, což znamená Mistři Stavitelé, vstoupili na území Yucatánu. Války a obětování lidi se stalo jejich běžnou součástí."

Země a my, její obyvatelé, momentálně procházíme záverečnou peridodou 13. baktunského cyklu, tzn. 1618 až 2012 nl. Tento cyklus je také znám jako triumf (vrchol) materialismu a proměna (transformace) hmoty. Mayové přesně předpověděli, že poslední baktun bude čas velkého zapomnění, kdy se ve smyslu jednoty sami od sebe a přírody velmi vzdálíme a upadneme jako celek do zapomnění. Jako paměťový virus začneme pojímamt realitu omezeně, změní se duchovní podstata, s níž vykreslujeme tento svět. Tímto cyklem nastává vzrůst a převaha lidského ega.

Dr. Jose Arguelles došel k závěru, že 13. Baktun je vlastně definován výsečí, vystihující mechaniku času. Kupříkladu je velmi zjevné údobí, v němž jsme vstoupili v tento 13. baktun. Bylo to právě po vzájemném ustanovení dvanácti - měsíčního kalendáře papežem Gregorem XIII (v r. 1582) Stejně tak dokonalé nastavení 12 - hodinového a 60 - minutového systému za pomocí mechanických hodin, které se od r. 1600 vyvíjelo celá staletí. A to není všechno, ve skutečnosti se díky tomuto nastavení lidská mysl a civilizace vůbec proměnila diametrálně. Dle Dr. Arguelles tyto faktory byly manifestací lidské "poruchy v času", která byla ovládána ne přirozenými přírodními pochody, ale umělými nástroji času. Ty jsou příčinou oddělení lidstva od zbytku vrozené přirozenosti. Ta je nadále determinována umělou časovou frekvencí, vklíněneho do našeho přirozeného světa.

Dvanáctiměsíční kalendář:

Dvanáctiměsíční kalendář není založen na logičnosti vědy nebo přírody. Popírá a překrývá to celoroční lidský biologický cyklus.

Broughton Richmond píše ve svém díle Meření Času a Stavba Kalendáře (Time Measurement and Calendar Construction): "Jestliže by nyní byl Julianský, potažmo Gregoriánský kalendář určen jako nové zařízení k měření času, my, bez naší současné znalosti bytí, bychom ho příjímali jako něco naprosto nepraktického, postrádající harmonii a řád. Něco velmi nevyrovnaného a příliš nešikovného..." Je čas se ptát: „Proč používáme nástroj nedokonalého měření k ovládání dění celého světa?“

Gregoriánský kalendář je v soudobém světě standard, díky pokoření Mayů španělskými dobyvateli, byl jejich původní přirozený svobodný "kalendářní systém" nahrazen tím, který byl šířen Řimsko - Vatikánským, potažmo Katolickým směrem. Dr. Arguelles k tomuto uvádí: "Doktrínou včlenili a reformou gregorianským kalendářem v podstatě Evropané dobili a konolizovali celý Nový Svět - Severní i Jižní Ameriku... V historickém kontextu je zasazení evropského kalendáře jeden z největších projevů této změny a událostí s tím souvisejících."

Gregoriánský kalendář je výtvor našich předchůdců - kalendář Juliuse Ceasara a ranného římského impéria byl prakticky shodný s vyjímkou názvu a pravidla sřídání dnu a noci. V podstatě jsme používali tento zaběhnutý a omezený dvanáctiměsíční model po 2000 roků a to nebereme stále v potaz dopad na naše globální vědomí a společnost.

Měli bychom si uvědomovat, že stávající kalendář je hlavním nástrojem ovládající naší globální společnost. Cesta, kterou nám vyměřuje jeho čas, dopadá na naše myšlení každý den.

Mechanické hodiny:

Hodiny byli první automatický stroj - staly se srdcem mnoha strojů, které teprve měly přijít.

George Woodcock napsal v r. 1944: "Hodiny tak, jak jej prezentuje Lewis Mumford, představují klíč k mašinérii věku strojů, obé ovlivnilo technologie a ty ruku v ruce i lidské návyky. Z technického hlediska, hodiny byly opravdu první skutečný automatický stroj, jež dosáhl veškeré důležitosti v životě člověka. Původně jejich konstrukce vyžadovala závislost na přímé lidské síle, která postupem přešla k přírodním zdrojům, jako výpomoc tažné zvířecí, vodní či větrné energie.

Je pravdou, že Řekové vynalezli množství primitivních automatických strojů pracující s párou. Ty byly mnohdy využity pouze na "efekt", kupříkladu k dosažení nadpřirozených kulis v chrámech, nebo k odstrašení nájezdníků před jejich městy. Avšak hodiny, byly první automatický stroj, který dosáhl všeobecné nezbytnosti. Produkce hodin byla základním prvkem k rozvoji a následovné tvorbě dalších strojů, ale i tech. dovedností. Ty vyústily v celkovovou složitost strojů a nastolily tak průmyslovou revoluci."

Přítomnost hodin dala za vznik známému pocitu, že čas je něco nacházejícíh se mimo naše těla - můžeme sedět, sledovat hodiny jak ubíhají: tik-tak. Často si myslíme, že je to lineární proces, neustále pokračující, jenž je oddělen od organismu, plynoucí proces žití. Věrnost času vůči našim smyslům je pojímán jako největší překážka k dosažení telepatických schopností, lidského "rozkvětu života".

"Hodiny přeměnily čas na přirozený proces, na komoditu, která je měřitelná, má svou hodnotu, kupuje se a prodává jako mýdlo nebo cukrovinky. Až na některé vyjímky by díky přesnému měření, průmyslový kapitalismus nemohl nikdy pokračovat ve využívání zaměstnanců. Hodiny představují prvek mechanické tyranie v životě moderního člověka, mají větší potenci než kdejaký zužitkovatel, nebo stroj... Nyní právě hodiny určují tempo lidského bytí - staly se sluhou konceptu času, stvořen sám pro sebe, držen ve strachu, jako Frankenstein a jeho vlastní monstrózita." - George Woodcock

Tak jako jedna šestliletá holčička kdysi řekla: "Hodiny chtějí každého přeměnit ve stroj."

Kartézská soustava:

Další přišel Kartezský přímočarý systém (1637), který byl ustanoven nadací zakládající všechnu moderní matematiku a vědu. Díky René Descártovi bylo stanoveno, že naše realita je složena z tří dimenzí fyzického prostoru. Souřadnice X,Y a Z promítnuty jako čtyři dimenze z hlediska světového vidění byly zapomenuty. Za hranicí námi běžně vnímaného 3. prostoru je 4. prostor neviditelné dimenze mysli a ducha, v němž je všechno zcelené. Když jsme odpojeni od čtvrtého rozměru (pročež vše přijímáme nepropojené, oddělené od všeho ostatního), naše hodnoty a zaměření se stavají důrazně materialistické. Další velmi důležitá událost byl okamžik přijetí kartészkého modelu skutečnosti. Byl to čas, symbolizováný písmenem t, lépe řečeno byl redukován z jeho kvalitativní hodnoty na kvantitativní. Mysl vnímající pouze lineární plynutí si osvojí čas jako tříprostorovou záležitost lineárního běhu prostého bytí.

Naše lidské paradigma pokračuje v používání s tímto omezeným prostorem. Tudíž, naše vnitřní systémy na tomto založené říkají, že jestliže něco nelze spatřit, doutknout se nebo prokázat měřením, ve skutečnosti to neexistuje.

Skrze Kartézské nahlížení, je samo sebou přirozené redukování čirých kvant zdrojů - není zde zastoupen kvalitativní aspekt nás samých. Namísto toho uplatňuje něco vně nás samých, co můžeme zkoumat, analyzovat a dokonce probádat, ovládat, ovládnout, znehodnotit, uplně zničit nebo zahubit. Rene Decartes jednoduše prohlásil: "Vnímám možnost dosažení znalosti (poznání) jako nejvýššší formu bytí a my sami jsme pánové a držitelé přírody."

Kartézský model, který byl uplatňován po celá staletí slouží jako společenské zaklínadlo, které je uvězněno ve třetím rozměru. Můžeme vidět jeho převahu v způsobu konstrukce našich měst, které jsou tímto paradigmem vystavěny. Dobře je to patrné v množství lineárnosti rozpoložení, které pojímáme jako standard. Vjem naší moderní společnosti mylně přijímá Universum, jako něco giganticky bezduchého, něco jako prostý přímočarý stroj. Ztratili jsme kontakt s jednoduchou všudypřítomností kouzelné inteligence a schovívavostí přírody.

Měli bychom se sami před sebou stydět a vnímat Kartézský vědní model nejenom jako něco zastarelého, ale jako něco, co vzniklo naší mentální nevyzrálostí, jež nás mnohdy motivovala k sebedestruktivnímu jednání. Musíme připustit, že jako rasa jsme posedlí fyzickým prostorem, který přerostl v nebezpečný materialismus a jako epidemie nás pohlcuje a odděluje od duchovního, neviditelného prostoru Života.

Toto proroctví nás vyzívá k probuzení z naší kosmické amnézie. Přijměme všeobjímající esenci jednoty, která vykresluje všechen život v Kosmu. Přestaňme oddělovat Ducha od Hmoty, místo toho se začněme učit, jak sjednocovat fyzické a nehmotné domény mysli, srdce a duše. Tímto způsobem můžeme vytvořit technologie, sociální a vědní modely, které jsou v harmonii a souladu s přírodou. Současně můžeme snadněji ctít a pečovat o nitro nejhlubší přirozenosti, naší vlastní humanity.

V souladu s Duchem Mayů, nás toto proroctví vyzívá k návrácení se k harmonickému bytí s přirozeným časem, k navrácení se k existenci, která souladí s vesmírným plynutím. Byli jsme povoláni k tomu, abychom se vyvinuli za hranice našeho uměle vytvořeného času - našich mechanických hodin a 12 - měsíčního cyklu, který zmrazil naše posvátné vědění o čase a jeho přirozených cyklech. Byli jsme předurčeni k tomu použít kalendář, který nám pomůže rozvinout obzory mysli, tak abychom se přiblížíli k historickému cyklu a připravili se na možnost post-historie. Třináctiměsíční (po 28 dnech) kalendář, nyní využívájí ve více než 90 - zemích světa lidé, kteří se rozhodli zlomit moc umělého času a účastnit se na manifestaci za naplnění proroctví!

 

Začne rokem 2012 éra telepatického sjednocení?

 

Světová nestabilita, v které jsme nyní, odráží procesy, které mohou vytvářet nová paradigmata - a i nové životní hodnoty postupně zapouštějí své kořeny. Jaké změny nebo možnosti se mohou objevit jako finální dokončení tohoto specifického pět tisíc roků dlouhého světového cyklu? Jaké nové přístupy by mohly být charakteristické pro nový, post-historický cyklus?

Se vším, co se v tomto obrovském časovém úseku projevuje fyzicky, je důležité, že jsme pochopili také úlohu materialistického kolektivního myšlení a vědomí, na kterém dnešní svět stavěl více než pět tisíc let.

Dr. Jose Arguelles říká, že rok 2012 můžeme nazvat jako spouštěcí bod "biosféricko-noosférického přechodu", což v podstatě znamená probuzení telepatických schopností... (Pozn. Fenomén 2012: Noosféra je slovo označující prostor myšlení - a díky jejímu vlivu se mohou naše myšlenky vzájemně provazovat a ovlivňovat realitu kolem nás.)

Jak P.R. Masani píše v "Ekologii noosféry": "... Je nevědecké přijmout pojetí biosféry a odmítnout pojem noosféry. Noosféra ovlivňuje Zemi a její procesy. Ve skutečnosti způsobují nejvíce ekologických potíží procesy v noosféře. Je to možná nejdůležitější vrstva. Dnešní zvrácenost lidstva by mohla být jednou z příčin. Je zjevné, že nepříznivá noosféra jsou zdrojem znečištění." (Pozn. Fenomén 2012: Rozuměj noosféra přeplněná myšlenkami na války, násilí, neomezený zisk, konec světa apod.)

Dr. Arguelles odpovídá: "Když se řekne, že 'znečištění noosféry je zdrojem veškerého znečištění,' mluvíme o úloze lidského myšlení v celosvětovém systému jako celku. Změny v noosféře tvoří rozšiřující se dynamiku. ... Především to znamená uznání vlivu lidského myšlení na všechny evoluční a dynamické biogeochemické cykly zemského systému.” ...

Zdá se, že rok 2012 se také díky skrytým procesům v noosféře projeví podle toho, jaký smysl mu dají sami lidé. Mnoho milionů lidí, více a více lidí na planetě přemýšlí denně o roce 2012. Bez ohledu na to, zda se shodneme na významu roku 2012 a na tom, co může nakonec znamenat, je důležité, že (podvědomě a tedy skrytě) spojuje naše myšlenky v jeden společný celek - je to hluboký a vzájemně se ovlivňující proces v našem kolektivním vědomí. ...

Ačkoli pravděpodobnost příchodu velké události dne 21. prosince 2012 je z pohledu klasických vědců malá, faktem rozhodně je, že tomuto datu je věnována velká pozornost v rozsáhlém kolektivu, a určitě přinese aktivní účast největšího počtu lidí z celé historie. Čemu jinému tolik lidí ze všech společenských vrstev a tradic věnovalo svou pozornost?

Důležité je uklidnit naši mysl a uvědomit si úlohu sebe samého. Obnovit naši kolektivní touhu žít v souladu s naší pravou povahou a přírodou, probudit se z našeho materialistického spánku...

Naše pozornost věnovaná roku 2012 opravdu může katalyzovat úsvit nové éry telepatického sjednocení, které se může ještě prohloubit v průběhu generací, jak budeme pokračovat v naší práci k naplnění lidského potenciálu. (Pozn. Fenomén 2012: Díky stávajícímu transformačnímu procesu se postupně stupňuje vliv našich myšlenek na vytváření reality. Tento vliv se má paralelně s průběhem transformace jako takové i nadále stupňovat, a tak na pomyslném vrcholu celého procesu kolem roku 2012 mohou naše myšlenky hrát ve světě zcela jinou roli než dnes. Myšlenky by mohly doslova „vyplavat na povrch”...)

 

Jaká jsou hlavní témata těchto proroctví?

 

Jsme v období zkoušek, posvátného testovaní ve Velké Križovatce cest. Musíme najít způsoby, jak žít v harmonii a míru vedle sebe v rámci celé biosféry; naše přežití závisí na našem probuzení a vzájemnému respektu k životu. Ze dne na den je čím dál tím víc zřejmé, že v našich vyježděných kolejích je slepá cesta a že se musíme naučit pohybovat se s větším (duchovním) světlem. Bez ohledu na jakékoliv konkrétní datum domorodí mayští starší potvrdili, že znamení doby se už projevují všude - v nás samotných, i v našem společném světě.

Všichni cítíme, že intenzita jednotlivých projevů v našich životech se stupňuje. Ať se podíváme na globální hospodářskou krizi, krizi v životním prostředí, nespočetné sociální a lidské krize s přelidnění, chudobu, bezdomovectví, choroby, hladovění, války, změny všech krajin atd., je jasné, že žijeme ve velmi významné době.

Tento moment v naší evoluci nikdy před tím neexistoval v takové síle jako se projevuje teď. Tato proroctví nejsou o jednom dni, jedná se o proces, v kterém jsme dnes – a bude se dále stupňovat. Podstatou proroctví pro tuto dobu je to, že žijeme v době křižovatek, čase přesunu cyklů světa, kdy starý svět a založení mentality na oddělenosti od všeho kolem je v procesu umírání, a transformace do nového světa, který se vytváří prostřednictvím našich srdcí.

Je mezi námi skvělý čas, prožíváme napětí protikladů. … Důležitá je připomínka, že nejtemnější chvíle přichází vždy před svítáním. Jinými slovy – do nové éry se musíme dostat přes obrovské výzvy a krize.

Obnovení světového cyklu přinese postupný návrat moudrosti a rovnováhy. To je téma, které se objevuje v mnohých různých proroctvích. Návrat Kristova vědomí. Návrat Božstev a moudrosti předků. Návrat života v harmonii s přírodou, Nový Jeruzalém. To vše vrátíme-li se do duchovního vědomí; obnovíme-li vědomí o naší skutečné povaze. Může to být? Zdá se, že ani neexistuje jiná možnost, ale je důležité probudit náš lidský potenciál. …

V podstatě jde o myšlenku, že dlouhou dobu až dodnes dominuje jen lineární, racionální mysl, která nás dělí od těla a srdce a my jsme uchváceni jen vědeckými modely, slepým materialismem, egoistickými souěžemi, špatně nastavenými zákony, chamtivostí a na strachu založených pocitech odloučení. Vše vychází z hluboce zakořeněného odpojení od posvátné jednoty veškerého života.

Jak postupně vytlačíme zvyky z tohoto starého paradigmatu, jak je popsáno výše, můžeme se nakonec přesunout do éry, kde se budeme stále více řídit srdcem a intuicí integrovanou s myslí a tělem, budeme naladěni na věčný rozměr bytí, podporovat nové kvantové vědy, žít v harmonii s přírodou a budeme v kontaktu s duchovními, neviditelnými dimenzemi, věnujíce se autentické spolupráci a toleranci, a tak zřídíme svět plný vědomého vnímání naší drahé vzájemné závislosti.

 

Jak můžeme nahlížet na 2012 jako na kolektivní proces?

 

"Vesmír existuje ve formě živoucího, transormujícího se procesu. Dalo by se říct, že se postupně rozvíjí a od nepaměti odkrývá - Jako sen se universum zpětně opakuje, je to živoucí akt umění inspirované řečí symbolismu." - Paul Levy, Awakeninthedream.com

Ve jménu bádání, připusťme na moment úhel pohledu, že "Život je pouhý sen". Představme si snový prostor, který všichni sdílíme právě teď a přesně odtud se rychle blížíme k datu 21. prosince 2012 - sladěnému okamžiku konce 13. baktunu předlouhého kalendáře cyklu dávných Mayů. Ve chvíli psaní tohoto článku jsme přibližně dva roky od data, kdy bude tento cyklus (5 125 let roků dlouhý, jenž začal v 3114 před Kristem) sladěn k návratu do Nulového bodu a začne Světový Věk Obnovy.

"2012" přitahuje a magicky zaměstnává celé spektrum lidské psychiky; bojíme se, doufáme a očekáváme. Zatímco někdo sní o 2012 jako o začátku nové pozitivní éry, jiní berou tento rok jako potencionální hrozbu velkých kataklyzmat, které přinesou hromadnou zkázu.

Faktem je, že zrovna v této době jsme vystaveni množstvím krizí, probíhajícími změnami Země a do toho přírodním neštěstím hrnoucím se zprava i zleva. Avšak mimo tyto fyzikální faktory, pokud bereme věci ze snové perspektivy, zdá se důležité, že jsme srozuměni s vesmírem a že instinktivně vnímáme apokalypsu - zničení. To vše sídlí v naší duši. Zdá se, jakoby toto odráželo naše nevyřešené obavy o vlastní život, a tím také vzniká náš osobní egoistický postoj. Tohle je především pravdivé a typické u kultur orientujících se na západ. Tyto kultury bývají často mylně konfrontovány a odtaženy od náhledu na vlastní smrtelnost, tedy připravují se o příležitost a možnost učit se od největších mistrů a učitelů. Setkání s přirozenou realitou naší lidské neosobnosti je klíčem ke vnoření se do našeho duchovního nitra.

Tento okamžik našeho sdíleného snu je naprosto povzbuzující. Společně se tiše řítíme kapitolou moderní historie, žijeme, sníme na hraně, pohybujeme se někde mezi extrémy vyhubení a osvícení. Plujeme v moři obrovské intenzity a se zvyšujíci nestabilitou naší biosféry se lidská mysl stává více a více sebe-poznávající. Co se tady ve skutečnosti děje? Jak se vypořádáme s touto tíživou situací, v které jsme se ocitli? Jaká je naše současná role? Jak máme reagovat? Na co se máme zaměřit? Jak vše můžeme pozitivně ovlivnit, jak pomoci našemu společnému snu?

Jak se vypořádáváme s přirozeností reality, rozpomínáme se, že cesta, jíž se ubíráme současným planetárním snem, má tvořivý potenciál, tzn. celou situaci prohlubuje.

Celou dobu našich životů se ptáme, jak přesní můžeme být. Jak moc dovedeme předcházet daným proroctvím o zkáze a postoupit skrze tvořivou sílu probuzení a uvědomělému snění? Vědět o vlastní síle našeho myšlení a vytvářet napříč fyzickým projevem, když investujeme naši představivost do nočních můr, ničivých scénářů, nebo věnujeme naše představy do možnosti naplnění a integrace? Jako neskutečný sen - kam vkládáme naši pozornost k posílení našich životů...

Paul Lewis píše: "Proces imaginace ovlivňuje náš hmotný svět, současně je recipročně ovlivněn hmotným světem v chodu. Žijeme světem snu, naproti tomu, opakovaně, nelineárně a v běžném procesu existujeme mimo čas, sníme o světě, tak jak ho chceme mít..."

V této moderní době máme pocit, že žijeme ve světě, o němž jsme snili, ve scenérii světa, v kterém se zrychluje celá naše historie složená z našich životů. Naše srdce si nesou nedotčenou hloubku. Každý z nás může pomoci srovnat chaos tohoto snu k přechodu věků skrze cykly. Prostupující září poznání naší vnitřní temnoty. Můžeme pomoci přinesením ozdravení našeho utrpení a nebezpečnosti.

Robert Sky uvádí: "Sloučení polarit světla a temna znamená přijetí protichůdných sil, jakožto neustále kolísající aspekty celistvosti. Při odstrkování a přehlížení toho, čeho se obaváme a jak soudíme sami sebe, v obětí sebelítosti nemůžeme ustát neřešitelné části naší mysli. Každý z nás musíme snášet nějaká trápení a traumata. A jsou to právě naše "bolesti", po boku největších radostí, jež náleží a formují části našeho sebepoznání. Všechno, čím podstupujeme a co snášíme, světlo i temnotu, jemnost a hrubost, třpit i roztříštěnost - spolu tvoří naši duševní pouť. Toto je kompozice částí nezbytných k dokončení překrásné galerie našich lidských poznatků. To je ve světle skladby částí všech kontrastů. To, co naplňuje naše životy hojností a krásou. V hloubi našich srdcí má každý pocit svého místa uvnitř prázdnoty života, který je prázdný sám o sobě. Přesto je našim posláním mít srdce natolik velká, aby obsáhla vše, co jsme. Právě skrze srdce se všechno navrací ke svému Zdroji."

Nechejme se inspirovat sladěním (synchronizací) s rokem 2012, víme, že globální paradigma vychází z naší vnitřní proměny, stabilizuje a přenáší nás po vlnách do skvělejšího prostoru.

Mimo pozorovatelný horizont roku 2012 můžeme tento rok v pravém slova smyslu vnímat jako symbol, který nám slouží ke kolektivnímu probuzení. Získává si naši pozornost jako sebereflektivní bod, vyzývá nás k přehodnocení toho, jak žijeme a jakým směrem se jako globální civilizace ubíráme. Jak vystoupit ze starého pro něco nového? Čeho jsme ochotní se vzdát? Co jsme ochotni přijmout? Jako sladěný bod našeho společného uvědomění - je to jako ustanovení, které jsme si předsevzali. Předsevzali tak, abychom dosáhli naplnění svých životů a neustále hledali svou opravdovou motivaci našeho poznání. Už jsme prozkoumali všechny aspekty existence? Máme probádanou svou vlastní mysl? Přijmuli jsme skutečnou smrt jako součást zrození? Poznali jsme svá srdce? S čím vším jsou propojeny? Jak nám slouží? Jak pracovat a žít v harmonii? Jak ctít všechny tyto naše souvislosti a vztahy? Co nás v našich životech dobíjí a posiluje? Čím přispíváme do našeho společného snu?

Opusťme naše očekávání, naši nadšenost, příběhy, myšlenky a procitněme; nádech; pocit hloubi vesmírné podstaty, která v nás dřímá. Zakusme vlnu této spící síly - uvědomění v nás. Pro nás, jež žijeme naše životy právě nyní, je to spirálovitá moc, která velí Světovým Věkům. Ta katalyzuje to, co je v nás i mimo nás. Pro ty, kteří se ocitly na životní křižovatce mezi tím, co už proběhlo a tím co se objeví; my jsme snem našich předků, a budoucí pamětí generací, které po nás přijdou.

V tomto společném snu opusťme fantazie typu Y2K a otevřme se možnostem Kvantového světa. Projevme naši lidskou vynalézavost a s láskou k našim životům, pomozme rozlouskout ty největší výzvy. Odevzdejme se plodnému potenciálu a prozařme naši realitu slučující silou stvoření.

Tak jako Harmonická konvergence v roce 1987 přinesla naplnění proroctví opeřeného hada Quetzalcoatla o třinácti Nebesích a devíti peklech, tak nám 21. prosinec 2012 přinese dokončení 13. Baktunového kalendáře dlouhého počtu dávných Mayů. V naší kolektivní snové sféry můžeme vidět tento bod jako sladění a otevřenou bránu do nové éry, kteráž se rozvíjela přes všechny naše generace. Naším úkolem je asistovat "příchozímu porodu" této nové éry!

Rozhodně toto není o nějakém datumu, je to o tom, co žijeme uvnitř nás samotných. Jenom život lze prohloubit. Jenom tajemství lze prohloubit. Znovuspojením nás s našim Stromem přirozenosti můžeme sami sebe učinit mnohem jednotnějšími.

Tento proces je o realizaci, o tom, kým jsme a tím, jak dokážeme existovat v mírumilovném spojenectví, jež slouží, byť pro podporu jediného lidského života. Každý z nás musí v tomto běžícím snu najít svou vlastní cestu, skrze naslouchání intuitivního vedení a vědění. To není o následování vnějších autorit, je to o projevení každého z nás, o naší posvátné roli v čase evolvující a měnící se globální kultury. V tomto snu ovliňujeme jeden druhého, důvěrně, takřka bez povšimnutí. Každý z nás jsme sami navzájem nejúžasnější výzvou, nejskvělejším požehnáním a největším učitelem. Čím skutečněji následujeme náš vnitřní hlas, tím víc při hledání cest podporujeme jeden druhého. Tak jako se praví: "Jsme si navzájem anděli, společně si ukazujeme znamení." Když uskutečníme naši jednotu, povstane náš společný sen.

 

Jak se můžeme připravit na příchod roku 2012?

 

"Když člověk osvobodí svůj vnitřní potenciál, stane se mocnějším a všechno je pak možné" - Bolívijský Šaman Chamalu

První věc především - místo chystání se na nějaký moment na cestě k budoucnosti, uvědomme si, jak se na tento moment připravit, jakým způsobem se na něm podílet. Namísto zaměřování se na imaginární osud potřebujeme zjistit, že jsme uprostřed planetárního transformačního procesu. Synchronizace s kódem 2012 je voláním k příležitosti. Jaká je naše životní mise? Každý z nás máme v tento čas unikátní roli. Musíme následovat naši vlastní inspiraci! Když si najdeme svou "vášeň", cítíme se živými, cítíme se vedeni. A právě proto při následování myšlenek strachu toto nefunguje, protože hlasy o vlastní sebe-pochybnovačnosti a obav nejsou součást řešení, místo toho nás omezují a často odvádí od pozitivního tvoření. To, co potřebujeme, je cítit se v životě angažovaně, vědět, že jsme součástí společné mandaly bytí.

Dle zdravého úsudku, právě zde a nyní nás může rok 2012 inspirovat k přímému náhledu na naše životy: Kam se ubírá naše pozornost? Jaké jsou naše motivace? Jak můžeme žít větší harmonií mezi všemi našimi vztahy? Jak můžeme vytvořit nejlepší soucítění? Jak můžeme čelit potížím? Jak se stát uvědomělejšími? Jak prohloubit naši lidskost? Jak sdílet naše talenty a dary jako způsob ovlivění naší kultury a uskutečnění nového paradigmatu? Jak sloužit životu a pozitivně přispět ke všemu, co sdílíme? Jak pracovat ve jménu budoucích generací, kterým chceme a můžeme přenechat planetu v nejlepším stavu? Jak můžeme zkultivovat rovnováhu bytí a činnosti?

Na této planetě plné rozmanitosti máme všichni různé návyky, schopnosti a požadavky. Namísto hledání, co nám svět na naší pouti může nabídnout, se potřebujeme hluboce ponořit do sebe a naslouchat našemu vnitřnímu hlasu, tak aby nám v těchto časech pomohl v navigaci skrze nynější období velkého neznáma.

Je přirozené učit se z naslochání našeho vnitřního moudra. Nikdo nám neposkytne vědění, když hloubá uvnitř nás, jednoduše musí být námi probuzeno. Je třeba, aby se zrodilo k cestě za novými zkušenostmi. Každý z nás má přímé spojení s vlastním Duchem, musíme se od něj neustále učit naslouchat naši božskou podstatu, a to intuitivním řízením a tichým hlasem našeho srdce. Tato schopnost je nejužitečnější právě v těchto časech. To je přesně to, co nás informuje o tom, jak se synchronizovat na správnou dobu pro správné místo.

Tento projev synchronizace s naší vnitřní intuicí a s celým universem je skvělý urychlovač učení se, jak žít v rovnováze s pochody přírozených časových cyklů. Probouzí to naše poznání synchronicit, jakožto přirozeného životního řádu.

K němu se věcně můžeme dopracovat vyběrem a následováním 13. měsíčního kalendáře, který je založen na matematice dávných Mayů. Účelně navržen jakožto slunečně-lunární a galaktický kalendář, který v moderním světě navrací a spojuje učení o posvátné esenci času. Ve světle proroctví o roce 2012 si jej lidé ve více než devadesáti zemích světa vybírají k sladění a proměně každého dne. Když následujeme přirozené rytmy a průběhy těchto "nových" kalendářních násrojů, jsme vedeni každým dnem s mimořádnou spiritualní provázaností. Společně formujeme síť telepatických vazeb, stáváme se světlem přirozené harmonie. (Pozn. Fenomén 2012: Další možností je smysl pro čas úplně opustit, řídit se časem co nejméně je to možné nebo vůbec. Tak si lze snadno navyknout na život "tady a teď", což je charakteristické pro duchovnější reality.)

Nepochybně nás toto období vybízí k překonání strachu, k přestupu ke statečnosti, soucítění a tvorbě zplnomocnění - všechno to musí povstanout při spojení s naším srdcem. Když se podíváme na stav světových událostí optikou racionálně-lineárního myšlení, naskytne se nám před očima hrůzný obraz nikdy nekončícíh pohrom, které způsobují neustálý alarm a paniku. Ale kam nás tyto energie poplachu a paniky táhnou? Přirozeně vedou ke stresu, nemocem, přehlížení, negativitě, depresím a únikům. Toto dávno staré schéma - paradigma má právě nás naučit pracovat se strachem, motivovat nás tak, aby přišlo nové, jenž nás naučí milovat život a nechat se jím neustále inspirovat.

Když během života začneme přecházet z uzavřenosti našich myšlenek k expanzi našich srdcí, můžeme dosáhnout spojení a sjednocení myšlenek, dosáhnout tak posvátné nezranitelnosti. Když dokážeme vnímat tento čas proroctví skrze naše srdce, můžeme se naladit na možnost vzestupu tohoto nového světového uvědomění. Co chcete, aby k vám promlouvalo, dotýkalo se vašich vztahů a přeneslo se do nového světa? Spojení našich srdcí s upřimností je našim jediným skutečným vedením napříč tímto Tajemstvím. Nový světový věk lze a jedině může být zrozen pouze skrze naše srdce. Není zde žádné jiné médium k transformačnímu procesu, než naše bytostné "vnitřní jádro".

Tak jako intenzita našeho dobrodružství pokračuje, je přirozené se učit čelit současným strachům, trénovat cesty přeměn, tak aby nesnáze nebyly vysilující. Bojovník učení Shambhala skrze Buddhismus učí: "Nebojácnost není o omezení strachů, je to o pocitu, že strach nás nemůže zastavit." A to je přesně příležitost dnešní doby - uvědomit si, že strach nás nemůže rozeštvat, místo toho jeho přítomnost nám může napomoci se více vcítit do středu našich srdcí. Když nalezneme odvahu v našich srdcích, povstanou nové fantastické výzvy, uvnitř nichž se vlastně nacházíme, můžeme navrátit krásu a dech života do správných kolejí.

Jak se všechno nadále zrychluje, je zde narůstající potřeba ke stabilizaci a účasti na útlumu vibrací paniky napříč celou společností. Stres se stává čím dál tím víc reálným, každý musíme vědět, jak generovat vibrace sounáležitosti, obzvlášť když už chápeme, že naše energie se vyzařují ven a ovlivňují všechno kolem nás. Čím více trénujeme naši pozornost, tím lépe. Meditace a modlitby spájí naše záměry a jsou nezbytně důležité. Učí nás, jak zvládnout naše negativní emoce. Čelit jim namísto jejich podléhání je způsob, jak předcházet zvyšování napětí ve světě.

Nezapomeňme, že i dávní Hawaiané mají proroctví, v němž předpovídají, že příjde doba, kdy bude na Zemi tolik chaosu, která bude vyžadovat spousty spojenců k uklidnění. Je patrné, že tato doba nastala. Je přirozené, že kultivujeme naši vnitřní rovnováhu tak, aby přispěla k vytvoření rovnováhy i ve světě.

Je podstatné, že se snažíme prohlubovat vazbu s naším dechem, je to přímá cesta k uzemnění k zakotvení přítomného okamžiku. Vědomé dýchání pomáhá k odplavení stresu, zklidňuje a pročisťuje mysl a samozřejmě otevírá a rozšiřuje srdce.

V této transformační době se musíme podporovat celostně. Musíme si zvolit nápravu, uzdravení a zlepšení živobytí napříč všemi směry. Vypořádat se s umělými energiemi moderního věku, je moudré ponořit se do vlastní přirozenosti, jak je to jen možné. Pobývat v přírodním prostředí nás znovunabíjí elementy magie a smyslem pro vypořádání se s vibracemi technosférické přesycenosti informačního věku.

Naše těla jsou chrámem pro naše duše, jsou to nástroje, jimiž hrajeme naši životní píseň. Musíme se proto i během těchto časů o ně dobře starat. Už teď žijeme často mezi kompromisi vedenou situací znečištění vzduchu, vody, země a narůstajícího elektro-magnetického smogu. Všechno to se na nás hrne ze všech stran. Musíme se chránit už od základů: Udržovat naše těla vitální v pohybu, odpočinku, vodě a přístupu zdravého stravování. Jak říká Mayský stařešnina Carlos Barrios: "Jezte s rozvahou, rozumně. Nadbytek jídla narušuje správné zvyky. Dávejte pozor, co vkládáte do svého těla."

Naše myšlenky a emoce jsou propojeny s tělem. Část našeho zdraví se zrcadlí v našich emocích, které v současnosti vzrůstají. Hledáme nástroje pomoci k uvolnění starých schémat, tak aby mohli fungovat současně. Toto je skutečně období k ozdravení starých bolestí. Musíme se doopravdy naučit ovládnout sílu k odpuštění sobě i ostatním, skutečný soucit vůči lidskému utrpení, naučit se být citliví přímo k sobě a našim vztahům.

Musíme dávat velký pozor na výbuchy hněvu a turbulence v kolektivním uvědomění. Je to přirozená evoluce, musíme se na tyto situace myšlenkově připravovat, svou angažovaností trénovat svou mysl a učit se odolávat. Alex Polari uvádí: "Každá myšlenka je entitou". Musíme být obezřetni, jakými myšlenkami se zaobíráme, dobře rozpoznat, v co věříme a v co nikoli; povzbuzovat se a vnášet do života jen to nejlepší z nás.

Toto je náročný bod ve vlastní sebe-reflexi. Musíme prozkoumat všechno o sobě samých, našich sklonech, našich návycích, závislostech a předně věřit tomu, v co věříme. MUSÍME SE PTÁT SAMI SEBE. Musíme následovat cesty, jimiž se energie projevuje skrze nás. Důrazně začínáme rozumět, jak rozlišovat naši víru skrze síto zkušeností přijmuté skrze realitu. Musíme zvažovat všechny své kroky v procesu tvoření. V tvoření týkajícího se našeho kolektivního uvědomění. Začínáme si uvědomovat všechny tvořivé síly působící uvnitř kolektivního uvědomění. Začínáme si představovat, jak divoké a expansivní naše možnosti mohou být.

Toto proroctví je o nahlížení na sebe a pochopení, jak máme přispívat k rovnováze ve světě; rozpoznávat, jak naše víra, záměry, slova a závěry přispívají do stejního oceánu, v němž plujeme společně. Máme moc pozvednout naše společné životy. Naše tvořivá síla je podstatou bytí.

Naší příležitostí této doby je probrat se z mentality, v níž přijímáme všechno odděleně. Obnovit přetrhané vazby našeho bytí a okamžiků.

Naše nejmenší a nejkřehčí pocity srdce jsou naší nebeským jádrem. Je to trůn jednoty dřímající v nás. Jenom naše probuzená srdce dokáží rozeznat "druhé", jako nás samotné. Je to stav sjednocení se vším živým.

A Tz'utujil, Mayská léčitelka ze Santiáckého Atitlanu na Guatemale, mluví o důležitosti brát planety jako živé bytosti - Zemi za Matky, Slunce jako Otce, Babičkou je potom Měsíc. Jako živé bytosti k nim máme chovat respekt a blízký vztah. Říká, že je máme ctít ceremoniemi, modlit se za ně, a navracet krásu Matce Zemi. Používat při obřadech květiny, vonné esence, různobarevné svíčky atd. Mluví o důležitosti býti v dnešních časech nebojácní a silní, držet si víru, dávat pozor na naše přání - sny a předně se naučit, jak pěstovat jídlo na našich zahradách.

Mnoho lidí si je vědomo o potřebě stanovení si, jak žít fyzicky zvládnutelnými směry planety, ale často je potíží zanedbávání duchovní přípravy. Potřebujeme obojí. Zejména se musíme pídit po příkladech a hodnotách moderní společnosti, ustavičně hledat způsoby snižování stop po znečištění, obzvláště zaměřením se na ustanovení místních komunit. Rovněž potřebujeme pročistit a provázat naše vnitřní vztahy se vším živoucím.

Samozřejmě jako moderní civilizace jsme vystavení velké výzvě k přeorientování našich životních stylů k schopnosti žít v harmonii s přírodou. Ale to je jen prozářené pochopení našeho sjednocení, které skutečně motivuje a vede nás ke zvládnutí všech řešení. Ačkoliv se otázka této manifestace může zdát nezvládnutelná, zůstává zde nadále otevřená možnost zázračného průlomu, která narůstá, je posilována probouzejícím lidským uvědoměním. Ve skutečnosti zde není pro nás jako neustále vyvíjející se rasu žádné dané omezení. Pokud se odkloníme od ignorance k moudrosti, nenávisti k soucitu, od soupeření ke kooperaci, objevíme nevídané kouzlo součinnosti!

Nesmíme se nechat zastrašit prudkostí současnosti, její akcelerace má svůj význam. Když pochopíme, že jsme v procesu konce starého světového paradigmatu, můžeme projevit trpělivost a statečnost. Vědět - jsme zde pro to, abychom pomohli zakotvit nové! Když si budeme udržovat nejvyšší vizi o transformaci světa, prohlubovat naše nejryzejší záměry, dostane se nám odměny v podobě skutečného rozpoznání, jak se správně věci mají ubírat.

Naše chvíle ve společném snu je prostoupena tajemstvím. Toto tajemství žije svým vlastním životem mimo nás. Vězme, že jsme zde proto, abychom vytvořili novou kulturu, založenou na poznání a vzájemné touze po harmonii. Toto je posláním proroctví, které čeká na jeho a naše přijetí!

Všichni si můžeme najít svou cestu. Všichni můžeme vnést světlo do temna, a jít za tím, kde je srdce. Díky dávání, sdílení, pomoci a podpoře se stává život krásnějším. Každý se vzájemně trápíme, modlíme a chválíme. Stále znovu a dokola potřebujeme jeden druhého k podpoře, vyzdvihnutí, vrátit se zpět ke spojení s naší vlastní skutečnou přirozeností. Světlo, kteréž prozařuje mýma očima je stejné, které vidím já v tvých.

Jak praví Mayové: "In Lak'ech" - "Já jsem Tvé druhé Já."

 

2012 - Jaká je pointa?

 

Ve společenském měřítku zažíváme dobu, v níž se naše nepoznání mění v poznání. Vše, co bylo schováno, se odhaluje. Ať už se podíváme na své životy, nebo stav světových událostí, pokladnice začínají vydávat svá tajemství. Rány, nestabilita, temnota a nesnášenlivost jsou na očích všem. Současně se odhaluje i pravda a míra naší skutečné pravdivosti. Jak říkají Hopiové: Žijeme v časech Veliké Očisty - prostá slova, ohromný význam.

Žijeme v honosné, avšak nejisté době, vzrušující, nestálé a tajemné. Naše 7 miliardová společnost je nevídaná. Podle Wikipedie je nás 10 krát víc než před 300 lety nazpět. Podle dat (z roku 2009) ze CIA Factbooku, lidská populace se zvyšuje o 220 980 lidí každý den. Každý jsme kapkou v moři lidské civilizace, součást fyzického i psychického kolektivu. Připomínáme si naši jednotu, když čelíme společným potížím. Krize, kterým nyní společně vzdorujeme, nám společně přinášejí inspiraci k tvořivé kreativitě. Cesta vede přímo skrze proroctví, není zde možnost jít okolo.

Nyní je chvíle uchopit vše, co bylo zneuctěno nebo potlačeno, je důležité pročišťovat a prosvěcovat.

Všechno toto probíhá na vnitřních i vnějších polích, jež odráží posvátnou intenzitou tyto předpovídané dny. Polarity a nevyrovnanosti v nás a okolo nás začínají být zřetelnější. Láska, krása, spolupráce a soucítění začínají pronikat tímto světem. Mnohá hladká vítezství v umění, společenské pomoci, ozdravení a vývoje září okolo nás, oslňují oduševnělým půvabem naší opravdové přirozenosti. Mezitím podstupujeme bolesti, strach, násilí, bolest a nemoci. Nekonečná muka trápení, odloučenosti, zmatení, izolace - po boku nakažlivého egoismu, natvrdlé chamtivosti a korupce, materialismu, závislosti a nebezpečné ignorance. Odpovědnost je vyžadována na všech úrovních existence. V tomto dění se věci stávají transparentnějšími, učastníme se šíření egoistických programů strachu a omezení, přehlížíme staré příběhy o nás a naší identitě.

Synchronizace 2012 nám připomíná, že jsme na společné pouti přemety a zvraty našich životů přispívají ke společné manifestaci tohoto dobrodružství. Měli bychom ctít důležitost uzavření tohoto cyklu bez podporování různých očekávání a strachů. Měli bychom se odklonit od pozornosti datumů pro budoucnost a chopit se příležitostí, které leží vedle nás tady a teď. Za pomoci našeho kolektivního uvědomění, přímo teď skrze tyto stránky Vás vedeme k sepsání nových.

Opusťme scénář, že 2012 přinese konec světa a pochopme, že je to konec velkého cyklu. Namísto pasivních obětí, jsme zde k přispívání na tomto procesu přechodu světového věku. Berme označení 2012 jako signalizaci, že nynější planetární období nás vyzívá k sjednocení svého nejlepšího potenciálu, přístupu do hlubších dimenzí poznání toho, kdo doopravdy jsme. Vědět, že čelíme velkému počátku procesu, jak se naučit žít v harmonii po boku s Přírodou a mezi sebou.

Je nezbytné ptát se, kam nás toto proroctví směruje: Jak dovedeme žít a operovat ve vědomém pochodu naší Jednoty, naší nezávislosti. Čelíme nutnosti hlubokého pochopení, že naše životy se blízce spřádají se vším živým. Musíme k tomuto vyjádřit své porozumění a nechat se vést svým životním posláním.

Pointa je, že tento svět slouží k tomu, aby nám sloužil. Tento okamžik žijeme uvnitř sebe. Všichni jsme nástrojem kultury. Svou pozornost musíme zaměřit na naši vynalézavost. Naše myšlenkové, duchovní, emocionální energie září barvami, které šplouchají na naše plátno života. Co je kvalitou v našem kolektivním umění? Jak jej můžeme zušlechtit našim přispěním?

Teď není čas na zkoušení pomatených věcí, raději se učme z naslouchání svého srdce. Čím více se posílí náš potenciál být uvědomělými, tím více dalšího potenciálu nalezneme. Naše sebe-reflexe se prohlubuje a rozkvétá.

V traumatickém období potřebujeme jeden druhého podporovat. Namísto prohlubování traumatu, tím že ho přehlížíme nebo jsme lhostejní, je důležité čelit bolesti a tragediím, které pláčou světem. Zahojení můžeme poskytnout, když rozvineme naše srdce větším soucitem, otevřeme kanály více požehnaným odpovědím.

Harmonický způsob bytí můžeme odkrýt pouze skrze cestu nalezení našich srdcí. To je ta zpráva! Proč? Protože naše srdce je od přírody nastavené tak, aby se umělo propojit do jednoty se vším živým, tím pádem žije život a respektuje ho. Nalezením ryzího soucitu nalezneme ryzí moudro.

Jak říká José Arguelles: "My jsme Mírotvůrci, na které jsme čekali!"

 

Pozn. Fenomén 2012: Děkuji pánům Josefu Miltnerovi, Tomášovi Krajčovi, Martinu Kohoutovi a Romanu Vodenskému za spolupráci při překladu tohoto pojednání. Zvláštní dík patří především Tomášovi Krajčovi, který přeložil s nadšením celkem 4 kapitoly pojednání.