Einstein a jeho víra v Boha

Mnohokrát se v rámci diskuze setkávám s názory, že věřící člověk (ten kdo věří v jakéhokoliv Boha) je jen slaboch a blázen. Jiní (a to považuju za přijatelnější argument) říkají, že jej ještě neviděli, nebo že "nemají důvod" v něj věřit či že jej věda neprokázala.

 

Rád bych tedy oznámil těm lidem, kteří tvrdí, že jsou věřící blázni a slaboši, ať prohlásí, že je slaboch a blázen i Albert Einstein (a mnoho dalších)....

 

Jak jistě všichni víte, Albert E. byl jeden z největších mozků a géniů novodobé vědy, který se zasloužil o mnohé vědecké poznatky (především v oblasti fyziky).

 

Einstein byl ze strany obou rodičů potomkem židovských obchodníků, kteří žili skromně po dvě staletí na jihozápadě Německa. S každou generací se víc a víc asimilovali v tamní společnosti, kterou milovali - nebo si alespoň mysleli, že ji milují. Co se týče náboženství, neměli o něj velký zájem. Ve svých dopisech zmiňoval Einstein vtip o nevěřícím strýci, který chodil jako jediný z rodiny do synagogy - a na otázku, proč to vlastně dělá, odpovídal slovy: "nikdy nevíš". Rodina ale neměla s náboženstvím prakticky nic společného.

 

 

V padesáti letech ho ale pojal úžas, který ho vedl k deismu a k přesvědčení, že "duch se projevuje ve vesmíru" a "Bůh se projevuje v harmonii všeho, co existuje".

 

Až když mu bylo padesát, začal se vyjadřovat k víře v různých článcích, rozhovorech a dopisech. Jeho verze víry byla neosobní. V roce 1929 byl se svou manželkou u jakýchsi hostitelů v Berlíně. Jeden z hostů začal mluvit o své víře v astrologii. Einstein se tomu vysmál jako čiré pověrčivosti. Další host se podobným způsobem začal vyjadřovat i o náboženství.

 

Hostitel ale poznamenal, že samotný Einstein se kloní k víře, což vyvolalo překvapení. A Einstein prohlásil: "Když se snažíte pronikat našimi omezenými prostředky do tajů přírody, zjistíte, že za zřejmými zákony a souvislostmi existuje něco velmi jemného, neuchopitelného a nevysvětlitelného. Úctu k této síle, jež se za vším skrývá, můžeme označit za moje náboženství. V tomhle smyslu jsem tedy náboženský".

 

Další otázka tedy zněla, zda věří v Boha. Einstein odpověděl: "Nejsem ateista. A myslím, že se nemůžu označit za panteistu.. Je to otázka, jež je příliš široká pro naši omezenou mysl. Jsme jako malé dítě, vcházející do obrovské knihovny, přeplněné knihami v nejrůznějších řečech. Dítě ví, že někdo musel ty knihy napsat, ale neví, jak je napsal. Nerozumí řečem, ve kterých jsou knihy napsané. Matně tuší jakýsi nadpřirozený pořádek v tom, jak jsou knihy uspořádané, ale nic o něm neví. Takové je podle mě postavení i toho nejinteligentnějšího člověka vůči Bohu".

 

Einstein byl během celého života naprosto konzistentní v odmítání nařčení, že je ateista. Dokonce ho rozčilovalo, že ho ateisté citovali ve svých argumentacích. Nikdy nepociťoval potřebu snižovat něčí víru, ale v případě ateistů tuto tendenci měl. Jednou prohlásil: "Rozdíl mezi mnou a většinou takzvaných ateistů je pocit naprosté pokory před neuchopitelným tajemstvím a harmonií kosmu".

 

 

Albert E. učinil také další velmi zajímavou poznámku na adresu ateistů (jen těch zarputilých): "Můžete mne nazvat agnostikem, ale nesdílím křížáckého ducha profesionálního ateisty, jehož horlivost je většinou způsobena bolestivým aktem osvobození se z okovů náboženské indoktrinace, které se mu dostalo v mládí."

 

Pro objektivnost však musím poznamenat, že Einstein nevěřil v osobního Boha ve smyslu náboženského, ale v Boha, který se projevoval v té genialitě lidského bytí, včetně jeho okolí. Stejně tak další jméno níže.

 

Dalším geniálním vědcem naší éry je bezesporu Stephen Hawking (postižený na vozíčku). Zde předkládám jeho zajímavou myšlenku myšlenek:

 

 

- Bůh nejenže hraje v kostky (narážel na Einsteinův výrok o kostkách). Někdy hází kostkami tam, kde nemohou být vidět. Chtěl jsem ukázat, že je možné způsob, jakým vznikl vesmír, určit pomocí fyzikálních zákonů. V tom případě by nebylo nutné odvolávat se na Boha, abychom mohli rozhodnout, jak vesmír vzniknul. To nedokazuje, že neexistuje Bůh, pouze to, že Bůh není nutný.
[Stephen W. Hawking, Der Spiegel, 1989]

 

Ještě bych rád poukázal na to, že Hawking věří že existuje mnoho pro nás neviditelných dimenzi a my jsme součásti jen jedné z mnoha.Dále svou práci o vzniku vesmíru a struktuře černých děr, vyjadřuje názor že nutně existuje nekonečně mnoho vesmíru a v každých mohou platit jiné fyzikální zákony, že Vesmír je jedna obrovská bublina která tvoří veškeré galaxie v našem známem vesmíru.

 

Tyto informace si každý přeberte po svém. Věřit v "nadpřirozeno" a "neuchopitelno" není tzv. výsadou hlupáků, jak je to mnohými chápáno. Existují miliony vzdělaných a uznávaných odborníků (vzdělaných lidí), kteří v Boha věří. V rámci objektivity je však pravdou, že počet těchto odborníků, kteří naopak nevěří je vyšší.