Braňte se inteligentně

 

 

Jak si poradit v nečekaných, stresujících situacích v osobním i profesním životě? Nepříjemná situace, slovní přestřelka nebo faux pas ve společnosti. Rádi byste v tu chvíli řekli něco inteligentního, vtipného a blýskli se svými znalostmi nebo smyslem pro humor. Místo toho nastává trapné ticho, v lepším případě se vám podaří něco neurčitého zamumlat. Ta správná, inteligentní a vtipná reakce vás samozřejmě napadne. Bohužel až ve chvíli, kdy vám k ničemu není. Myslíte, že na podobné situace se v osobním či profesním životě není možné připravit? Částečně určitě ano.

 

Vítězí nejen kvalitní argumenty, ale i umění správně je podat

 

Mnohdy víme, že jsme v právu, že dané věci velmi dobře rozumíme, že máme pravdu. Přesto se nám nepodaří přesvědčit o tom také ostatní. Přesvědčivě prezentovat své názory a umět reagovat na kritiku a slovní agresi druhých totiž nebývá vůbec snadné. Jistě jsme si velmi dobře vědomi toho, jaký důraz je na verbální vyjadřování a jeho úroveň v současné době kladen, již hůře se však smiřujeme s faktem, že mnohem vyšší šance mívá ten, kdo kdo umí sebe a své postoje suverénně prezentovat, ačkoliv mu chybí adekvátní znalosti a hlubší pohled na věc.

 

Nadhled jde ruku v ruce s humorem a suverenitou

 

Úspěšní proto bývají ti, kteří mají schopnosti a znalosti, ale také si umějí poradit v každé situaci. Nenechávají se ztrapnit nepříjemnými otázkami, nevhodné situace řeší s nadhledem a humorem, pro ta správná slova nemusí chodit příliš daleko. I proto může být výhodné postupně se seznamovat se situacemi, jaké mohou nastat a zkusit se zamyslet nad tím, jaká by byla vhodná reakce. Jistá vodítka nám pak může poskytnout také odborná literatura zaměřená na komunikační dovednosti v osobním i profesním životě.

 

Suverénní vystupování

 

Trapná situace: zakopnete, něco vám upadne právě ve chvíli, kdy se snažíte na poradě něco důležitého sdělit, prezentaci, kterou jste si připravili, nelze spustit, v diskuzi s obchodními partnery nejste schopni odpovídat na jejich detailní otázky, šéf vás opakovaně shazuje před kolegy... Nepříjemné situace, kdy bychom nejraději nechali všeho a utekli z místa činu, nás provázejí často nejen všedními dny, ale bohužel i v okamžicích, na kterých nám velmi záleží. Jediný nevhodný moment však umí snížit sebevědomí během okamžiku a spolehlivě zacloumá s naší schopností suverénně vystupovat. I z toho důvodu se vyplatí naučit se správný přístup, jak na podobné „horké chvilky“ vyzrát.

 

Tipy a triky

 

Univerzální trik samozřejmě neexistuje. Základem všeho však je nenechat nad sebou zvítězit své emoce. Pochopitelně, že můžete mít strach nebo zlost. Vy jste si ale vědomi toho, že reakce na základě emocí by situaci jen zhoršila, a proto si je nepřipouštíte. V dané chvíli není špatné si uvědomit, že zlost, agrese nebo ponížení vás spolehlivě dostane ze hry, projevením svých emocí v plné míře byste si sami ublížili. Klid znamená projevit svou sílu a využít klidnou mysl k dobré reakci.

 

Váš obranný štít

 

Výbornou technikou k znovuzískání stability a klidné mysli je technika vnitřního krunýře. Pojem pochází od trenérky komunikace Barbary Berckhanové. Jde o ochranný štít, ve kterém se budete cítit, jako by se vás ani netýkalo, co se právě děje. Díky představě místa, kde jste v bezpečí, které máte rádi a cítíte se tam sebejistí, si můžete mnohem snadněji říct: „To se mě netýká.“ Takové místo může být například u vás doma na zahradě, v křesle s knihou, na balkoně, při plavání v bazénu či při jiném sportu. Tedy ve chvílích, kdy věříte svým schopnostem, činíte plány do budoucna a cítíte se jistí tím, co umíte a jací jste.

 

Znát vlastní silné a slabé stránky

 

Jestliže budete vědět, jaké pozitivní a negativní vlastnosti máte, nenecháte se tak snadno zaskočit, bude-li vám někdo vyčítat to, co je ve skutečnosti vaší předností. Sotva vás pak vyvede z míry výtka, že vůbec neumíte řídit, když vám výjimečně potrvá o chvíli déle, než zaparkujete do řady aut. Vy velmi dobře víte, že vaše řidičské schopnosti jsou výborné, také jste mnohokrát od kolegů či známých slyšeli. Výtka vás nechá v ten okamžik klidnými, je vám jasné, že ten druhý vás jen provokuje.

 

Vyrovnaná osobnost si je vědoma toho, že nikdo nezvládá vždy vše dokonale

 

Stejně tak je vhodné si uvědomovat své nedostatky. Za slabé stránky není důvod se stydět, každý nějaké má. Naopak patří to k suverenitě vnímat své slabiny, vědět o nich – nepopírat je, ani nedramatizovat. Neshazujme se proto zbytečně zdůrazňováním nedostatků. Nikdo totiž není zase tak dokonalý, aby si mohl dovolit upozorňovat na své chyby. S tím souvisí i to, že budete předcházet situacím, ve kterých byste snadno stali terčem narážek a kritiky. Úkoly, na které nestačíte, prostě odmítejte, je-li to možné. Věnujte se raději tomu, co umíte, v čem jste dobří. I to patří ke znalosti sebe sama, vyhnete se tak mnohdy zbytečné kritice druhých.

 

Nevíte, jak reagovat

 

Ocitli jste se v nevhodné situaci. Možná, že si právě v duchu říkáte „jen zůstat klidný, tak mne snáz napadne, co chytrého říct“. Možná jste dokonce už měli připravená nějaká slova, ale k tomuto okamžiku se nehodí. Takže vás nenapadá vůbec nic, jen myslíte na to, že byste měli zůstat klidní. Ze všeho nejdříve si uvědomte, že to není váš nedostatek, ani vaše chyba, že jste se do této situace dostali. Myslíte na to, že to se může stát jen vám? Jiní lidé by nereagovali o mnoho lépe, nedeptejte proto sami sebe zbytečně tím, že někdo jiný by to na vašem místě zvládl bravurně.

 

Nemusíte na sebe klást tak vysoké požadavky

 

Ve chvíli, která vás zaskočí natolik, že téměř oněmíte, zapomeňte na to, že „musíte být pohotoví“. Samozřejmě že obratnému řečníkovi se někdy podaří odpovědět brilantně, ale ve většině případů odpoví prostě to první, co jej napadne, byť by to měl být úplný nesmysl, což také dost často bývá. Nenechte se proto nepříjemnou situací převálcovat, nepřemýšlejte nad tím, co od vás očekávají druzí, co by řekli jiní, či zda bude vaše reakce odpovídající. Pro začátek prostě jen řekněte, co se vám honí hlavou. To stačí.

 

Je možné se připravit?

 

Ačkoliv mnoho lidí tvrdí, že na nepředvídatelné situace není možné se nijak připravit, je vhodné mít v zásobě pár univerzálních vět nebo citátů, díky kterým se vám podaří zareagovat téměř v jakékoliv situaci. Možná napoprvé nezvolíte úplně tu nejšťastnější, ale do příštího slovního souboje již půjdete vyzbrojeni větší dávkou sebedůvěry. Podařilo-li se vám zareagovat minule, půjde to příště také, třeba lépe.

 

Inspiraci hledejte kdekoliv

 

Zdrojem pro vaše reakce vám může být zásoba poznámek, které se budou hodit téměř vždy, když se dostanete do nepříjemné situace, obyčejné univerzální fráze, absurdní citáty, typické vtipy na téma muži a ženy, bonmoty z filmů, románů, televize, věty, kterými reagoval na trapas váš kolega nebo známý nebo věty, které se již osvědčily vám. Podněty můžete získávat kdekoliv, zkuste poslouchat hovory jiných lidí, můžete narazit na formulaci, kterou později použijete, existuje také mnoho více či méně užitečných knih, kde naleznete vtipné hlášky. Zapamatujte si deset takových frází, o kterých se vám zdá, že by se mohly hodit, sedí vašemu typu, k situaci, kterou jste již zažili, a nevěděli, jak reagovat.

 

Ve slabé chvíli vám mohou pomoci i slova klasika

 

Při výběru vhodných citátů a bonmotů použitelných jako univerzální reakce v nepříjemných situacích buďte opatrní na zdánlivě vtipné nebo trefné výroky, které přebíráte od známých vzorů, a které jsou již natolik notoricky známé, že obvykle moc nefungují. Navíc ve většině případů váš protivník vzor zná, takže mu jen poskytnete další munici („Taky jste se včera díval na Krause?“, „Vidím, že máme podobný vkus na filmy.“, „Moc originální tedy nejste.“ apod.). Jistě uděláte dobrý dojem, ukážete-li použitím trefného bonmotu či citátu také, že disponujete určitým vzděláním. Citáty jsou velmi blízké univerzálním frázím, jejich výhodou je, že čerpáte z připravených zdrojů. Navíc do protějšku se v podstatě netrefujete vy, ale autorita, takže můžete úder vracet tvrději, než když byste za výrokem stáli sami. Získáte odstup a suverenitu, když citát zároveň okomentujete, například „To říkal už i Werich.“, „Chytré, že?“, „Chytrý chlapec, ten Einstein, co?“, „Asi se ještě stále máme co učit.“

 

Jaké citáty nepoužívat

 

Přesto mají citáty a bonmoty jedno velké úskalí. Budete-li citovat, opatrně na školní znalosti. Mohlo by se vám stát, že se téměř zesměšníte, budete-li prezentovat elementární školní znalosti jako něco objevného, co by měli všichni znát. Podsouváte tím posluchačům, že oni citát neznají, přitom je například notoricky známý. Pokud budete kolem sebe házet klasickými citáty, hrozí také, že budete působit příliš školometsky, tedy i nesympaticky. Jestliže výrok posluchači neznají, může to působit, že dáváte na obdiv své vzdělání. Drží-li s vámi ve vzdělávání krok, napadne je především, že vnucuje-li někdo ostatním své vzdělání, pak hlavně příliš vzdělaný asi není.

 

Originalitu druzí ocení více

 

Mnohem vhodnější proto bývá citovat staré klasiky jen výjimečně. Zkuste být originálnější a použijte citát například jinak, než byl myšlen. Hledejte spíše netypické, drsnější citáty velkého klasika, kterými posluchače překvapíte. Sympaticky bude působit citování autority, které jsou v určitém kontrastu k vaší pozici a k vašim názorům. Například suchou vědeckou přednášku oživí citáty komiků, odkazy na dětské knihy jako je Alenka v říši divů nebo Medvídek Pú. Navíc čerpání z poněkud méně očekávaných zdrojů ukazuje, že máte velký rozhled, který zasahuje i do zcela odlišných oblastí, než je vaše profesní zaměření. Jako marketingový ředitel necitujte autority ve svém oboru ale třeba Woodyho Allena. Výborné jsou méně známé citáty známých osobností, jako jsou sportovci, modelky, populární zpěváci nebo politici.

 

Podobně může reagovat i váš protivník

 

Postupně si budete takto vytvářet svou vlastní zásobu citátů a zároveň vás již automaticky budou napadat situace, kdy by bylo možné je použít. A jak reagovat na obecně známý citát, použije-li jej naopak jako reakci váš protivník? Zkuste například reagovat: „Ale to tady přece všichni dobře známe,“ „Ale já myslím, že to nám nemusíte připomínat,“ „Já bych řekl, že nejsme ve škole,“ „Podívejte se, základní školu už za sebou všichni máme, takže...“.

 

Pohotová odpověď

 

Jistě. Zpočátku vám bude stačit, že „nějakým způsobem zareagujete.“, časem ale možná budete mít chuť se vrátit zpět do období, kdy jste ještě měli dojem, že ideální je přece ta trefná, vtipná a pohotová odpověď, která dokonale sedí k situaci – a ne nějaká univerzální citace, která dokonce není ani nedává smysl, jen vám pomůže vyjít ze situace zcela nezlomen. Ano, vaše odpověď by určitě měla v ideálním případě posluchačce vždy trochu překvapit. Přesto je důležité nemyslet si, že je nutné mít na odpověď vysoké estetické nároky. Čím vyšší budou vaše měřítka, tím je pravděpodobnější, že neřeknete vůbec nic.

 

Hledejte univerzální citáty

 

Skutečně dobrý nápad poznáme tak, že jeho realizace je od počátku vyloučená. A. Einstein.

Člověk toho má s leckterou opicí víc společného než leckterá opice. F. Nietzsche.

Odpouštěj svým nepřátelům. Ale nikdy nezapomeň jejich jméno. John F. Kennedy.

Až budu chtít slyšet váš názor, tak vám ho řeknu. Samuel Goldwyn, filmový producent.

Nikdy jsem si nenechal zkazit dobré vychování školou. M. Twain.

Je třeba znát fakta, aby je bylo možné překroutit. M. Twain.

 

Objevit humor i tam, kde není

 

Ačkoliv není nutné klást na sebe hned ty náročnější požadavky a snažit se o vtipnou reakci ve chvíli, kdy nám příliš do smíchu není, objevit v nepříjemné situaci její komiku je podobné jako metoda barona Prášila, který sám sebe vytáhl za cop z močálu. Jste v nepříjemné situaci, snažíte se z toho dostat tím, že se tváříte, jako byste měli důvod vtipkovat – a celé vám to přijde tak trochu absurdní. Takový nadhled a odstup vám velmi prospěje, jste-li schopni si jej v daný okamžik vytvořit. Reagovat s humorem ale na druhou stranu neznamená, že musíte vtipkovat a bavit za každou cenu, přestože jste pod tlakem. Jediné, co stojí zato zkusit, je ukázat, že situaci a její aktéry včetně sebe neberete přehnaně vážně.

 

Nic. Opravdu nic.

 

Přestože máte svou soukromou sbírku citátů a již se vám podařilo vyjít z mnoha situací úspěšně, může se vám stát, že jednoho dne nápady prostě nebudou. Někdo vám vmete do tváře urážku, odhalí váš nedostatek, zacloumá s vašimi emocemi natolik, že ani při sebevětší snaze se vám nepovede nabýt zpět klid a jistotu. Pak řekněte to, co jediné říci můžete. Řeknete, že nic neřeknete. Je to snadné, vysvětlíte agresorovi, že na jeho drzou poznámku neřeknete „vůbec nic“, prostě na ni nebudete reagovat.

 

Odchod z místnosti může leccos zachránit

 

Musíte to ale udělat způsobem, který nenechá nikoho na pochybách, kdo je pánem situace. Vložte do té jedné věty veškerý zbytek vaší sebedůvěry, která vám ještě zbyla, a pokud možno klidným hlasem zkuste říct něco podobného: „Víte, opravdu mě teď nenapadá, co bych na to měl říct,“ „Snad nečekáte, že na to budu reagovat,“ „Budu dělat, že jsem vaši poznámku neslyšel,“ „Na to nemám slov,“ „K tomu se nebudu vyjadřovat.“ Máte-li slzy na krajíčku, nebo spíše pocit, že vás zcela ovládá vztek, raději se otočte a po oné jediné větě můžete odejít a zachránit tak svou důstojnost.

 

Cokoliv řeknete je lepší, než mlčet a lapat po dechu

 

Proto je dobré říci téměř cokoliv. Musíte reagovat rychle, téměř bez přemýšlení. Buď totiž odpovíte během několika sekund, nebo už nikdy. Pak už vám totiž vaše skvělá, k dokonalosti vycizelovaná replika je na nic. Navíc většinou jde o případy, kdy sklidíte respekt už jen tím, že nějak zareagujete.
Jediné, co je vhodné vzít v potaz je síla útočníka. Většinou ji odhadneme zcela intuitivně, přesto v daném okamžiku, reagovat příliš mírně je rozhodně lepší než fatálně přestřelit. Odpověď tvoříme podle útočníka. Je rozdíl v tom, zda jde o tvrdý sarkastický výrok, či milou narážku. Také odpověď někomu, kdo je intelektem výrazně pod vaší úrovní, bude spíše shovívavá a vtipná, je to také otázka slušnosti. Silný protihráč si zaslouží tvrdý protiúder, jaký byste si sotva mohli dovolit vůči osobám, na které jste odkázáni.

 

Ne všechny komplimenty nás mají chválit

 

Mnoho lidí vůbec netuší, jak se jim bránit. Na první pohled se totiž dokonce snaží být jízlivá slova milá a pochvalná. Jenomže v nás vždy vyvolávají vztek, všem je jasné, že o kompliment tady nejde. Zdánlivě pozitivnímu hodnocení se lze skutečně bránit jen tím, že dáte druhému najevo, že jste jeho jízlivost prohlédl. Konkrétně pojmenujte, že jde o snahu o vaše zesměšnění a kompliment je jen líbivým obalem. Nadřízený hodnotí vaši lektorskou lekci pro nově přijaté zaměstnance: „Udělal jste to vážně dobře. Ani jsem se moc nenudil. Tedy, v první půlce.“ Na to nemůžete říci: „Děkuji, příště se budu snažit být lepší.“, když víte, kolik úsilí jste prezentaci věnovali. Odhalte skrytou jízlivost, která se schovává za kompliment: „Vy tedy chcete říct, že jsem natolik nudný, že je pro mě vynikajícím výkonem, když publikum usíná až v druhé polovině přednášky?“ Můžete ještě dodat: „Pochopil jsem to správně? To tím chcete říct?“

 

Staňte se sám sobě tlumočníkem

 

Z nepříjemného sdělení vytvoříte něco milého, s nadhledem tak dáte najevo, že nevyžádanou kritiku neakceptujete, že na vás si ten druhý nepřijde. Chováte se tak trochu jako tlumočník a přeložíte zlomyslný útok do vlídného jazyka tak, jak to váš protivník zcela určitě nezamýšlel. Zopakujete útok druhého mírnými slovy, urážka se tak změní v kompliment. Jediné, co budete potřebovat, je trochu vaší fantazie. „Někdy mi připadáš jako solný sloup.“ „Chceš říct, že jsem oporou firmy.?“
Využijete charakteristiky, kterou použil ten druhý, ovšem v pozitivním smyslu. Sloup přece kromě toho, že jen nečinně stojí, také podpírá. Podobná je i metoda, kdy převedete výtku nejen na pozitivní sdělení, ale ještě navíc dovedete sdělení ad absurdum tím, že půjde o naprostý superlativ.
(„Chováš se jako stará bába.“ „Ano, jsem moudrá a zkušená.“)

 

Ironie spojuje a přináší nadhled

 

Pro ironickou reakci je typické přehánění, odlišný hlas a jeho tón, který se nehodí k tomu, co říkáte. S ironií banalizujete důležité a z drobností vytváříte katastrofu. Díky ironii získáte odstup od situace, pomůže vám zvládnout něco natolik nepříjemného, jako jsou zapomenuté důležité materiály doma, polité sako nebo situace, která se evidentně vyvíjí ve vás neprospěch. Ironická reakce je proto vhodná i k vybruslení ze skutečně choulostivé situace, od které se vám podaří distancovat. Získáte tak suverenitu, i pokud vám nebude něco vhod. Můžete říct například: „Tato příležitost je pro mne natolik významná, že jsem pro samou nervozitu, doma nechal své podklady, pro které se budu muset nyní vrátit." Nebo vezmete hosta do nevábné firemní kantýny: „Teď pojďme do ráje gurmánů,“ či reagujete na skvrnu na košili: „Jak vidíte, ti nejlepší manažeři dělají vše naplno.“