Jak pročišťovat organismus

Společně s průmyslově zpracovanou stravou a nápoji se do našeho těla může dostat nezanedbatelné množství škodlivin, což nepříznivě pozměňuje složení krve. Proto bychom se měli snažit zamezit zbytečnému příjmu syntetických chemických látek.

Kromě toho je však vhodné podpořit vylučování dříve přijatých škodlivin, z čehož vyplývá potřeba pročištění vnitřního prostředí organismu.

Pročistit organismus můžeme nejen příjmem vhodné potravy a nápojů, ale i hladovkou. Je totiž známo, že při půstu dochází k očistným procesům. Pokud tělo nezíská potřebné látky ze stravy, odčerpává je přímo ze svých orgánů. Proto se při krátkodobém vynechání všech potravin většinou neprojeví žádná škodlivá změna. Nejprve jsou odčerpávány odpadní látky, stravovány nemocné tkáně apod. Po několika dnech až týdnech (dle stavu organismu) však dochází k vyčerpání tělesných zásob, a poté již není možné udržet odpovídající složení krve. Z hlediska bezpečnosti jsou tedy vhodnější kratší, např. jednodenní půsty.

Avšak je třeba upozornit, že ani krátkodobý půst není vhodný pro každého, neboť podvyživenému nebo výrazně oslabenému člověku může hladovka uškodit! Proto bychom měli dobře zvážit, zda a kdy půst provést, případně ověřit jeho vhodnost např. svalovým testem. Kromě toho je při půstu nezbytné dodržovat určitá pravidla, která jsou uvedena v knize Tajemství krve. Hlavně je nutné přijímat dostatek vhodných tekutin!

Tím se dostáváme k očistnému působení kapalin, které z těla vyplavují škodliviny. Voda umožňuje nejen umýt se z vnějšku, ale je nejlepším prostředkem, jímž lze organismus proplachovat i zevnitř. Než se podrobněji zaměříme na vodní živel, podívejme se nejprve na základní složky krve.

 

Základní elementy krve

 

Obecně lze říci, že krev obsahuje fázi pevnou, odpovídající živlu země, jež jí dává hustotu. Kromě červených i bílých krvinek a destiček se v ní vyskytují minerální látky, vitaminy, produkty látkových přeměn, bílkoviny a další pevné součásti. Převažující podíl krve tvoří složka kapalná, tj. voda, jež umožňuje proudění krve. Důležitý je i plynný podíl, tj. vzduch, jenž jí dává svěžest a lehkost. Náš duch může s krví navázat spojení jen při jejím určitém prohřátí, a proto je podstatný i živel ohně.

Jelikož v přírodě vše směřuje k harmonii, měli bychom o ni usilovat i my. Často se setkáváme se základním číslem čtyři: čtyřmi světovými stranami, čtyřmi ročními obdobími a mnoha dalšími případy. Proto je také třeba brát za základ výše uvedené čtyři živly. Zdůrazňujeme to hlavně kvůli tomu, že postupně se budeme zabývat jednotlivými živly, avšak v praxi je potřeba využívat pomocné účinky všech těchto elementů zároveň.

Vždyť nepostačí jen jíst, nebo trvale pouze pít, či jenom dýchat, případně jen přijímat teplo; naopak, to vše potřebujeme k tomu, abychom na zemi mohli žít! Při nerovnovážných stavech organismu nebo výrazném nedostatku určitého druhu energie je samozřejmě potřeba věnovat zvýšenou pozornost oslabenému živlu, ale přitom bychom neměli přehlížet ani zanedbávat ostatní.

Jsou-li všechny uvedené složky i živly zastoupeny ve správném poměru, organismus je v pořádku. Nejsou-li znečištěnou krví či nesprávným myšlením vytvářeny další zábrany, nemělo by nic bránit řádnému spojení mezi tělem a duchem. Avšak v mnoha případech je dokonalé spojení narušeno působením různých škodlivých faktorů, které způsobují nepříznivé změny složení a vyzařování krve.

Chceme-li v těchto případech dosáhnout zlepšení, nabízejí se nám v prvé řadě výživová opatření. Skutečného zlepšení lze nejlépe dosáhnout správně zpracovanými pokrmy, nápoji a dalšími přirozenými prostředky. Abychom pochopili souvislosti mezi druhem přijímané stravy, způsobem zpracování, celkovou životosprávou a tím, jak se cítíme, budeme se postupně zabývat jednotlivými složkami krve a působením daných elementů.

 

Možnosti harmonizace čtyřmi živly

 

Již odedávna jsou známy očistné účinky ohně, jehož úžasná moc si zaslouží naši plnou pozornost. Je známo, že oheň ničí hrubohmotné i jemnohmotné nečistoty. Svůj význam mělo i vykuřování suchými bylinami, které se dříve běžně provádělo. Též sluneční paprsky očišťují, což potvrzuje i lidová moudrost: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.“

Při běžném tepelném zpracování stravy dochází jednak k fyzikálně chemickým změnám a kromě toho se přitom užité suroviny očišťují od mnohých nepříznivých vlivů. Převařením vody zahubíme v ní přítomné mikroorganismy, vypudíme četné prchavé sloučeniny (např. chlor) a kromě toho dochází i k jejímu energetickému „přeprogramování“. Déletrvající zahřívání sice snižuje obsah některých látek přítomných ve stravě (např. vitaminu C), ale mnohé účinné složky se uchovávají, a mnohdy jsou po tepelné úpravě lépe vstřebatelné.

Člověk se během svého vývoje postupně učil využívat různorodé účinky ohně, neboť pochopil, že tento živel může být dobrý pomocník, který mu pomáhá přežít v pozemské úrovni. Proto se i tepelné zpracovávání surovin stalo běžným postupem. Mimo jiné napomáhá snadněji se vyrovnat s proměnlivými vlivy okolí, např. se změnami okolní teploty.

Vhodnou tepelnou úpravou lze harmonizovat hlavně živel ohně. Jinou energii však získáme spalováním dřeva než při užití plynu nebo dalších paliv. Rozžhavení odporových těles elektrickým proudem bude na připravovanou stravu působit také odlišně. Naprosto rozdílné záření, které nemá s ohněm takřka nic společného, předáváme původním surovinám při mikrovlnném „záhřevu“, a proto bychom tuto zcela nepřirozenou, nevhodnou a zdraví škodlivou úpravu neměli vůbec používat!

Je třeba dodat, že tělo vyžaduje nejen tepelně zpracovanou stravu, ale i určitou část v syrovém stavu. Přitom je třeba rozlišovat, u kterých surovin je to vhodné. Například kořenová zelenina se většinou tepelně zpracovává (jinak je hůře stravitelná); naopak listová se často konzumuje syrová, např. jako na vitaminy bohaté saláty. Vhodnými zdroji nepostradatelných látek se však budeme zabývat v následujícím článku.

Vraťme se k základním živlům. Nesmírně důležitý je nejlehčí ze živlů, jímž je vzduch. Abychom na zemi přežili, musíme kromě pokrmů a nápojů přijímat i kyslík. Na rozdíl od ostatních živlů, u nichž si vybíráme vhodně zpracované suroviny, máme u vzduchu výběr zúžený, neboť jsme závislí na kvalitě okolního ovzduší. Vždy však můžeme ovlivňovat, jak dýcháme. Neměli bychom proto opomíjet tuto životně důležitou činnost. Vždyť bez potravy lze vydržet týdny, bez vody dny, ale bez vzduchu pouhé minuty.

Kyslík získáváme z vdechnutého vzduchu v plicích a po těle je rozváděn společně s krví, navázán na červené krvinky. Jejich jádro tvoří hemoglobin, obsahující železo, jenž jako „magnet“ přitahuje našeho ducha. Jinými slovy - tato okysličená složka krve vysílá velmi důležitý druh záření, potřebný pro dokonalé spojení ducha s hmotným tělem.

K pochopení významu tohoto živlu si připomeňme plamen svíčky, který též nutně potřebuje vzduch, jinak zhasne. Stejně tak se děje i duchovní jiskře, která nemá dostatek vzduchu: poté jen malátně skomírá. K tomu, aby se mohla stát plamenem, jí významně napomáhá čerstvý vzduch! Nemá-li ho, může se mnohem hůře projevovat, což mívá tragické důsledky. Z naprostého zamezení přísunu vzduchu vyplývá udušení, které po několika minutách způsobuje nedostatečné spojení duše s tělem, tzn. pozemskou smrt.

Krev se během života nikdy nezastaví, neboť stále krouží v nekonečném koloběhu. Její oběh způsobují tlakové vlny, jež vznikají při každém srdečním stahu a ženou ji až do tenkých krevních kapilár, aby se poté vrátila zpět. Tepnami proudí ze srdce ven okysličená krev, mající zářivě červenou barvu. Krev nasycená kyslíkem ve skutečnosti umožňuje náš aktivní projev ve hmotnosti; bez kyslíku bychom totiž nemohli získat životodárnou energii tepla, vznikající v našem těle spalováním živin.

Po odevzdání kyslíku buňkám a navázání v nich vznikajícího oxidu uhličitého, se krev navrací nazpět do srdce. Přitom se její barva mění na tmavě červenou. Krev, putující do plic, na sebe navazuje a přijímá látky, které je z těla potřeba vyloučit. Proto lze mnoho z odpadních látek a škodlivin vydýchat.

Většina vyspělejších civilizací Východu i Západu dávno vytušila význam dechu a osvícení jedinci často docházeli k nutnosti provádění určitých dechových cvičení. Nejznámější jsou jógové techniky, ale své metody měly i další kultury. Nejen z těchto důvodů je třeba věnovat dostatečnou pozornost správnému dýchání. Důležitý je samozřejmě i odpovídající pohyb na čerstvém vzduchu.

 

Voda – dar, jehož hodnotu jsme dosud nepoznali

 

Nyní se zaměříme na již dříve zmiňovaný živel, jímž je voda. Aby se duchovní energie mohla účinně projevovat v naší hmotné úrovni, tzn. aby mohla oživit pozemské tělo, je nutný spojovací článek, jímž je vodní živel, který nejlépe přijímá přicházející záření.

Význam vody si lidé uvědomovali již odedávna; odkaz na to nalezneme hned na počátku Bible: „Duch Boží vznášel se nad vodami.“ I současná věda potvrzuje, že vzniku života na Zemi předcházel vodní živel, v němž se teprve mohly začít vyvíjet první organické formy. Také život každého lidského zárodku se odehrává přibližně devět měsíců v plodové vodě. Kromě toho je voda převažující složkou naší krve, orgánů i tkání a tvoří více než polovinu váhy lidského těla.

U většiny přirozených potravin její obsah přesahuje až tři čtvrtiny celkové hmotnosti. K surovinám s nízkým obsahem vody, např. k mouce, se před konzumací většinou přidává buď voda nebo jiné kapaliny, případně suroviny s vyšší vlhkostí. Původní obsah vody v potravinách je také měřítkem jejich „životaschopnosti“, neboť procesy růstu či dalších změn mohou probíhat pouze při její určité koncentraci. Naopak částečným odstraňováním vody, například sušením, se snažíme zamezit změnám během skladování.

Je tedy zřejmé, že vodní živel je nesmírně důležitý. Mnohým se sice může jevit zbytečné to rozebírat, vždyť vodu přece přijímá každý: buď v nápojích nebo z dalších zdrojů. Pozorujeme-li však, jaké nápoje se v obchodech nejvíce nakupují (např. limonády a další chemicky upravované kapaliny, které tělu přinesou více škody než užitku), je zřejmé, že ne všichni si uvědomují celkový dopad nevhodných tekutin. A přitom neúměrné pití nepatřičných nápojů může být pro tělo i duši ještě zhoubnější než dopad komerčních potravin!

Měli bychom proto věnovat plnou pozornost odpovídajícímu příjmu kvalitních tekutin, neboť je i vědecky dokázáno, že jedno z tajemství dlouhověkosti a zachování dobrého zdraví tkví v pravidelném pití čisté vody! Mezi jednotlivými vodními zdroji jsou ale nesmírné rozdíly v jejich chemickém složení i vyzařování. Čím tedy nejlépe uhasit žízeň?

Z hlediska pročišťování a zavodňování organismu se jako nejvhodnější jeví volně tekoucí pramenitá voda, která v důsledku průtoku různými zemskými vrstvami obsahuje mnohé látky a posilující energie. Zásobujeme-li naše tělo dostatkem pramenité vody, dáváme mu nejlepší prostředky nejen k jeho pročišťování, ale napomáháme tím i ke zjasnění vyzařování krve. V současnosti si stále více lidí začíná uvědomovat, že přijímané nápoje výrazně ovlivňují kvalitu jejich života. Proto se snaží nalézat vhodné zdroje vody.

Mnozí vnímají, že nejprospěšnější bude navrátit se k osvědčeným „životadárným“ studánkám. Tato obnova tradic přírodních zdrojů vody jistě potěší i jejich bytostné ochránkyně rusalky, které o ně s láskou pečují; zvláště tehdy, neopomeneme-li jim následně ze srdce poděkovat!

Nemáme-li možnost čerpat z kvalitního přírodního zdroje, můžeme pramenitou vodu též nakupovat. Její působení bude jistě příznivější, než je tomu u ostatních nápojů, ke kterým byly přidány nepřirozené látky. Kromě toho je všeobecně známý léčebný účinek neochucených minerálních vod, jež se od běžné pramenité liší hlavně vyšším obsahem minerálních látek. U nich je však nutné dodržovat doporučení týkající se množství a doby jejich pitné kúry, neboť přebytečný přísun minerálů by mohl způsobit problémy.

Obecně bychom měli u všech nakupovaných nápojů upřednostňovat skleněné láhve, tzn. snažit se vyhýbat PET obalům. Jednak je známo, že látky, ze kterých je obal vyroben, mohou přecházet do skladovaného obsahu, čímž mění jeho původní složení. Kromě toho ve skleněné láhvi vydrží voda mnohem déle, aniž by musela být nějak konzervována či ozařována. Voda v PET obalech má mnohem méně posilující energie než ve skleněných láhvích. Ty se totiž vyrábí z přirozených sloučenin křemíku, které ve skleněné lahvi vyvolávají spirálovité kroužení molekul vody, čímž vodu energeticky „oživují“. Nenechme se tedy zlákat „lehčími“ umělohmotnými obaly, ale využívejme pokud možno tradiční skleněné láhve!

Také je nutné zdůraznit význam modlitby a požehnání pokrmů i nápojů. Jelikož procítěná modlitba má nejen posilující, ale i očistný účinek, měli bychom jí „ošetřit“ vše, co jsme nakoupili v běžném obchodě. Kapaliny můžeme případně i promíchat. Kruhový pohyb, prováděný třeba lžičkou, má totiž nedoceněný význam!

Neměli bychom opomíjet ani bylinné čaje, které působí nejen na tělesné zdraví, ale i na vyzařování krve. Též jsou známy tzv. krev čisticí bylinky, které významně napomáhají k vylučování škodlivin z těla. O požehnaném působení bylin se ještě opakovaně zmíníme, např. z hlediska zásobování těla vitamíny, enzymy, barvami a dalšími důležitými látkami.

Nezanedbatelný význam mají i ovocné šťávy, neboť lisování plodů přírody patří k prastarým a smysluplným technologiím. Stačí si třeba představit vinný hrozen, ze všech stran ovívaný vzduchem, prozářený ohnivým sluncem, který skrze svůj kmen přijal ze země společně s vodou i mnohé nepostradatelné minerály a další látky.

Máme-li možnost, nejvhodnější je moštovat ovoce, např. jablka nebo další suroviny, které si sami vhodně vypěstujeme či nasbíráme. Vždyť člověka často až zabolí, když vidí, kolik nádherných plodů přijde nazmar jen proto, že nejsme ani schopni zpracovat to, co nám příroda nabízí. Pokud tyto nápoje nakupujeme, je třeba dávat pozor, aby šlo pouze o čistou ovocnou šťávu bez přídavku nepřirozených látek. Ovocné šťávy lze též v případě potřeby ředit vodou.

Zařadíme-li se opět na místo, jež nám náleží, s radostným překvapením zjistíme, co vše nám příroda nabízí k našemu osvěžení i posílení! Chceme-li tělu dodávat dostatek tekutin, nejprospěšnější bude vrátit se k osvědčeným prostředkům z přírody, které jsou ověřeny tisíciletími. Neměli bychom se spoléhat na reklamou vnucované výrobky nápojového průmyslu, ale naopak je třeba pochopit, že vše, co potřebujeme, je pro nás připraveno v okolní přírodě. Námaha nutná k tomu, abychom nalezli vhodný pramen čisté vody, naplnili a odnesli lahve, se nám mnohonásobně navrátí!