Telepatie: Porozumění neverbální komunikaci

 

 

V zásadě máme dvě formy komunikace — verbální, pomocí slov a řeči, a telepatickou neboli neverbální. Každý z vás máte zkušenost s telepatií. Telepatické zprávy přijímáte na úrovni emocí nebo na úrovni mentální mysli. Jste chodící vysílač a přijímač, nepřetržitě zachycujete nejrůznější zprávy přicházející k vám z vaší komunity či od přátel. Linky telepatických zpráv k vám proudí nejen od lidí, které znáte, ale i od těch, které teprve poznáte nebo které jste znávali kdysi. Vstu­puje do vás a vystupuje z vás bezpočet energetických vláken, přirovnatelných třeba k rádiovým vlnám, které vás spojují s ostatními.

Můžete se naučit regulovat hlasitost, přerušovat spojení, sledovat, co jde k vám a co od vás, a transformovat negativní energii v pozitivní. Nejsilněji přijímáte vysílání těch, které milujete a jimž jste otevřeli své srdce. Od těch, které jste znali před lety, nebo od méně blízkých přátel přijímáte spíše jemný šepot. Je důležité naučit se zesilovat a zeslabovat hlasitost, upravovat frekvenci příjmu a uvědomit si, jak zprávy přijí­máte, zda emocionálně či mentálně. Kvalita vašich telepatických spojení totiž rozhoduje o tom, zda jsou vaše spojení pozitivní a nápomocná, nebo jestli vám budou překážet.

 

Telepaticky jste součástí větší komunity sestávající z lidí ve vašem sousedství a městě. Komunity sdílejí určité myšlenky, myšlenkové formy, které jsou pro ně typické, a tyto myšlenky jsou velmi skutečné. Každá komunita je balíkem energie.

Zachycujete zprávy své komunity odevšad — z restaurací, knihkupectví, z obchodů a dokonce i z okolo projíždějících aut. Energii vnímáte na velice jemné úrovni. Telepatické zprávy k vám přicházejí prostřednictvím vibrací navozených myšlenkami lidí ve vaší komunitě a každá komunita je jedi­nečnou směsí energií.

Když sedíte v restauraci, můžete vnímat pocity a myšlenky lidí kolem. Zprávy z vaší komunity nebo od sousedů přijímá každý z vás. Toto telepatické vnímání je tím silnější, čím jste lidem fyzicky blíže.

 

Jsem si vědom/a myšlenek lidí své komunity.

 

Všimli jste si, že se vám více líbí jinde, než kde momen­tálně žijete, nebo že určité místo je vám příjemnější, než jiné? Může to být tím, že jste nebo nejste kompatibilní s myšlen­kami místní komunity lidí. Jedná-li se o místo vašeho bydliště, podívejte se, jaké máte kolem sousedy, kolik jim je let, v co věří a v jaké realitě žijí. Začněte si uvědomovat myšlenkové formy, které jsou v prostoru, kde žijete.

Vliv telepatických zpráv vašich nejbližších — milovaných a přátel — je ještě silnější. Všichni jste ve větší či menší míře jak vysílačem, tak přijímačem telepatie. Veškerá komunikace a léčení začíná vysíláním a přijímáním zpráv na neverbální, telepatické rovině. Často pak následují slova, spolu s nimi však lidé vysílají spoustu nejrůznějších pocitů a obrazů, přená­šených telepaticky.

Vaše mysl je jako televize s možností volby mnoha pro­gramů. Na jednom můžete přijímat svého partnera, muže či ženu, na dalších své přátele. Denně k vám přicházejí tisíce zpráv a vy si můžete vybrat, kterým budete věnovat pozornost a kterým ne.

Cítíte se vydáni všem těmto zprávám napospas? Klesá vám energie, když jste v blízkosti skleslých lidí? Můžete si roz­vinout schopnost vybírat si, co si k sobě vpustíte. Většina z vás přijímá neverbální zprávy v emocionální rovině, zachy­tává emoce jiných lidí. Daleko lepší je přijímat okolní zprávy vyššími centry, protože když získáte informaci v podobě něčí emoce, kterou jste zachytili, máte tendenci považovat ji za svou vlastní. Tímto způsobem se mnozí ztrácíte a přestáváte jasně rozlišovat, kdo jste.

 

Představte si, že sedíte ve svém bytě a sousedi nad vámi si zrovna pouštějí velice nahlas rock'n'roll, sousedi vedle vás stej­ně silně klasickou hudbu, vy sami máte zapnutou televizi, z vedlejšího pokoje je slyšet ještě rádio a do toho všeho se mísí ostatní zvuky a hlasy ze vše okolních bytů. Představte si, jak těžce se budete v takovém hluku kontaktovat se svou vlastní energií. Podobně mnozí prožíváte celý svůj den. Dochází k tomu na podvědomé úrovni, nicméně veškerý tento šum a telepatické výměny jsou součástí vašeho prostředí.

Můžete se naučit dešifrovat zprávy a rozhodnout se, kte­rým chcete naslouchat. Můžete je přestat přijímat prostřed­nictvím emocí a vnímat je raději svým vyšším já. Naučte se používat telepatické informace pro dobro své i ostatních.

Představte si, že vejdete do místnosti a zjistíte, že člověk, kterého jste přišli navštívit, je velice nervózní a napjatý. Najednou začnete cítit i vy starosti, co se životem. Většinou si ani neuvědomíte, že jste zachytili emocionální telepatickou energii. Možná si jen řeknete: „Jsem nějak nevyrovnaný/á". Zprávy druhých můžete telepaticky zachytit třeba i cestou na návštěvu. Všimli jste si, že když se blížíte k domu vašeho hos­titele, jste najednou šťastnější, anebo smutnější, unavenější nebo dokonce rozčílení? To vše jsou příklady přijímání emo­cionálních zpráv, které vysílají druzí. Dokud se je nenaučíte rozlišovat, budete mít pocit, že zažíváte své vlastní emoce.

 

Dokud se nenaučíte rozeznávat svou energii nepoznáte, co jste přijali telepaticky.

 

Abyste si uvědomili svou energii, soustřeďte se na sebe ráno, hned po probuzení. Každé ráno se cítíte jinak, máte na mysli něco jiného — lidi, které toho dne potkáte, nové věci, které vás čekají. Ráno po probuzení ještě nejste napojení na telepatické vysílání těch, s nimiž se sejdete, a jste si nejvíce vědomi své vlastní energie. Ptejte se sebe sama: „Jak se cítím?" Možná se už vzbudíte napjatí, anebo povznesení či šťastní. Zaměříte-li se na své pocity po probuzení, můžete si uvědomit svůj stav, který vám bude referenčním bodem, k němuž se můžete celý den vracet.

Když se například večer chcete s někým sejít, s vaším blíz­kým či přítelem, myslíte nejspíš na to, co budete dělat, nebo jak postoupíte v práci na společném projektu. Jindy myslíte na svou práci, rodinu či známé. Jakmile se telepaticky vyladíte na lidi, s nimiž se chcete setkat, začínáte nabírat jejich ener­gii. Poznáte-li nejprve své vlastní pocity, můžete si lépe všímat všech změn ve vašem prožívání v blízkosti druhých. Když mys­líte na někoho jiného, věnujte pozornost všem změnám ve své energii. Tak například: vzbudíte se celí šťastní, ale jakmile pomyslíte na to, že půjdete do práce a budete jednat se svým spolupracovníkem, přepadne vás napětí a nervozita. Vzápětí si všimnete, že máte depresi a jste nešťastní ze života. Pokud zapomenete, že jste se vzbudili s příjemnými pocity, můžete si začít myslet, že to vy sami jste napjatí a v depresi. Když si ale uvědomíte, jak jste se cítili po probuzení, bude vám jasnější, že nějakým způsobem přejímáte napětí a rozladěnost svého spolupracovníka.

Zajímá-li vás, jak o vás lidé smýšlejí, podívejte se, jak se cítíte, když na ně pomyslíte vy. Musíte si však být vědomi, jak jste se cítili ráno nebo před tím, než jste na ně pomysleli, pro­tože jinak nepoznáte ten rozdíl. Vezmete-li je do vědomí a najednou zesmutníte, máte pocit odmítání nebo tlaku, porovnejte své vjemy se svým prožíváním, než jste na ně začali myslet. Pak budete na pocitové úrovni vědět, jak na vás lidé reagují.

Lidé jsou si neverbální komunikace vědomi. Bojujete-li s nimi telepaticky, říkate-li jim v duchu: „Já nechci, abys se mnou takhle zacházel/a, už toho mám dost, tohle neudě­lám," jsou si tohoto vašeho vysílání někde v sobě vědomi, takže budete ve vašem vztahu prožívat možná ještě větší potíže nebo odpor. Možná nepřijímají přesně vaše slova, ale vnímají vaši zprávu jen jako pocit, který z vás mají. Záleží na jejich schopnosti přijímat telepatické zprávy. Přijmou-li je jako emoci, budou s ní pracovat na této úrovni. Vaše zpráva jim bude nepříjemná, a když se na vás naladí, budou mít nejspíš chuť se odtáhnout. Když myslíte na lidi, ale oni vás nechtějí vzít do vědomí, mají vždycky možnost odladit se od vašich myšlenek, které o nich máte. Pokud nechcete, aby se od vás lidé odvraceli, posílejte jim myšlenky láskyplného přijetí. To mezi vámi vždycky otevře dveře.

 

 

Co když se vám neustále vrací na mysl určití lidé — myslí také oni na vás? Máte schopnost to zjistit. Když při pomyš­lení na ně ucítíte odpor či nespokojenost z jejich strany, pak na vás nemyslí a vaše myšlenky vnímají jako vpád do jejich prostoru. A naopak, cítíte-li při myšlence na ně potěšení, máte příjemný pocit v srdci a snadno si je představujete a pře­mýšlíte o nich, pak vás srdečně zvou, abyste se s nimi spojili na telepatické úrovni.

 

Máte schopnost poznat, co si myslí druzí

 

Prvním krokem je navodit si vyrovnaný, uvolněný pocit. Energii není možné vnímat zcela jasně, máte-li silné emoce.

 

Chcete-li vědět, co si druhý člověk myslí, uvolněte se, zklidně­te a co nejvíce ztište svou mysl. Můžete si představit, jaké to je být v kůži tohoto člověka a podívat se na sebe jeho očima. Pocit v pozadí, který máte při myšlence na druhé, je téměř vždycky pocit, který mají tito lidé, když myslí na vás. Pokud vám nedá spát, co si o vás myslí, je nejvýše pravděpodobné, že je trápí stejná otázka. Pocitu v pozadí se můžete naučit důvě­řovat, i když konkrétní podoba této otázky bude třeba jiná.

Když očekáváte, že vám někdo zavolá, ale on se neozývá, prozkoumejte své myšlenky a pocity, protože druzí je vnímají, když na vás myslí. Říkáte-li si v duchu, že se vám nelíbí, jak se k vám chová nebo že jej ve svém životě nechcete, může to být důvod, proč vám přestal volat. Uvědomte si, že lidé opravdu přijímají vaše telepatické zprávy, zejména v blízkých vztazích. Když vyšlete jasné rozhodnutí, druzí je okamžitě zachytí. Poz­vánku lidí k telepatickému spojení vždycky jasně ucítíte; bude pro vás snadné mentálně se na ně napojit. Budete vnímat jejich existenci a posílat jim zprávy bez pocitu tíže v srdci. Lehce si budete představovat, co dělají, aniž byste pocítili smutek, sklíčenost nebo odmítání.

Vysíláním emocionálních zpráv ovlivňujete ostatní. Vaše vysílání zachycují všichni, kdo vás milují a komu na vás záleží. Lidstvo se stále více otevírá telepatickému propojení. Pro­střednictvím této úrovně komunikace dochází také k největ-šímu uzdravování.

 

Telepatické zprávy, které přijímáte a vysíláte, můžete vědomé řídit

 

Naučíte-li se řídit vysílání a přijímání telepatických zpráv, nebudou vás už ovládat. Každý jste do jisté míry telepaticky ovlivňován. Chcete-li vědět, co si o vás druzí myslí, učte se na ně vyladit. Můžete se osvobodit od jejich emocionálního vlivu. Nejdříve se učte věnovat pozornost svému rozpoložení po ránu, a pak sledujte jeho vývoj v průběhu dne. Po chvíli procvičování si zvyknete všímat si svých emocionálních stavů a myšlenek častěji. V průběhu jakékoliv schůzky si alespoň jednou všimněte, jak se cítíte. Je vám příjemněji, nebo hůře? Cítíte se náhle netrpěliví, ustaranější, anebo šťastnější?

Naučte se to sledovat. Když do sebe telepaticky přijmete emocionální energii druhých, budete ji téměř vždycky vnímat jako svou vlastní. Budete-li vědět, jak se cítíte vy, můžete se naučit rozpoznat, kdy vás ovlivňují druzí. To se naučíte jedině procvičováním. K tomuto umění nevedou zkratky. Když jdete na schůzku, všimněte si svých emocí, myšlenek a pocitů ve fyzickém těle. Cestou pak sledujte, jak se vaše vjemy mění. Až dorazíte na místo, podívejte se do sebe znovu. Uvědomíte-li si, jak jste ovlivňováni, pozvedne se eventuálně převzatá emo­cionální energie do vašich vyšších center.

Mnozí se učíte spojovat se svým vyšším já tak, že se vylaďujete na své vnitřní vedení. Emocionální vysílání druhých a vaše vlastní myšlenkové vzorce vás v tom někdy ruší. Vaše přežité myšlenky, které vás vedou ke dřívějším způsobům bytí, můžete měnit a pracovat s nimi a rozvíjet si myšlení na nové a vyšší úrovni. Abyste své myšlení změnili, je třeba se dobře soustředit a nepolevovat ve svém záměru. Je to jako když začínáte s nějakým fyzickým cvičením - taky neuběh­nete deset kilometrů hned první den, ale budete se k tomu muset postupně propracovat. Jakmile se naučíte vylaďovat na své pocity a sledovat jejich vývoj, bude vám jasnější, jak zachy­cujete energii druhých — emocionálně i mentálně.

Do svého emocionálního centra přijímáte telepatická sdě­lení lidí, kteří vás milují a které milujete vy. Většina lidí touží po intimních spojeních, po lásce, kdy jsou lidé tak vzájemně napojení, že každý z nich předem slyší potřeby a přání dru­hého. V tak hlubokém spojení však lidem někdy brání strach. Nejste-li ve svém středu, vědomi si toho, kdo jste, pak se nej­spíš při pokusu o takovou hloubku spojení sami ztratíte.

 

Chcete-li prožívat hluboký intimní vztah, potřebujete si nejdříve uvědomit, kdo opravdu jste.

 

Jste dnes šťastní? Nebo smutní? Na chvíli si vzpomeňte, jak jste vnímali sami sebe těsně po probuzení. Vraťte se v čase zpět a uvědomte si, jak jste se cítili, a pak si projděte celý den. Vzpomeňte si na některé své emoce, uvědomte si, s kým jste dnes byli a jak se měnila vaše emocionální energie. Ovlivnili vás nějak lidé, s nimiž jste se sešli nebo na něž jste mysleli?

Je důležité pochopit proces vnímání prostřednictvím emocí. Jako děti jste vnímali a přijímali energii a emoce jiných, aniž by vás kdo učil, jak je nebrat, měnit je nebo trans­formovat. Většina z vás prošla dětstvím, aniž byste věděli, kdo jste, aniž byste cítili sebe sama. Byli jste telepaticky natolik otevření přáním, potřebám a požadavkům druhých, že jste je často považovali za svá vlastní. Výsledkem je, že mnozí si nej­ste jisti svou identitou. Všichni, kdo si přejete léčit, radit nebo nějak pomáhat druhým (ať už profesionálně či přátel­sky), jste velmi telepatičtí.

Mnozí jste vyrostli jako velice citlivé děti, vědomi si pocitů lidí kolem sebe, bombardováni bezpočtem zpráv při­cházejících z vašeho okolí. Počátky vývoje takového intuitiv­ního, citlivého člověka jsou spojeny s mnoha specifickými problémy. Mnozí jste byli extrémně senzitivní, starali jste se o pocity druhých víc než o své. Když někdo někomu ublížil, vnímali jste to, jakoby bylo ublíženo vám samotným. Snažili jste se chránit druhé před jejich bolestí a milovali jste lidi kolem sebe často na takové úrovni, na které vám vaši lásku nemohli vracet. Vyrůstat jako citlivé dítě znamenalo, že jste slyšeli i to, co je za slovy, a tak jste neustále dostávali od rodičů a všech ostatních zdvojená sdělení. Lidé vám odpoví­dali: „Ne miláčku, je mi fajn," a vy jste přitom vnímali jejich smutek nebo napětí. Nemohli jste pochopit, jak k sobě lidé mohou být krutí, protože sami byste nedokázali někoho zra­ňovat, jelikož jste cítili bolest druhých. Nešlo vám do hlavy, proč jsou lidé tak necitliví či chladní, nebo zda jste snad jediní, kdo tyto věci vnímá.

Někteří z vás jste měli pocit, jako byste se odlišovali od ostatních. Jako dítě jste mohli cítit, že nezapadáte mezi ostat­ní, a škola a její společenský život pro vás byly často velmi těžké. Jiní jste zase využili svou senzitivitu k tomu, abyste se dobře zorientovali a dokázali vždycky získat, co jste chtěli.

V dnešní době má řada lidí díky svým telepatickým schopnostem problémy. Je důležité pochopit, že potíže roz­poznat, kdo jste, jsou způsobeny vašimi telepatickými schop­nostmi, které přirozeně máte. Mnozí máte možná větší zkuše­nosti s telepatií, než byste si přáli. Náš příklad se směsicí zvuků z okolních bytů, z rádia a televize, které hrají najednou, připomíná prostředí, které jste museli jako děti zvládat. Zachycovali jste bezpočet požadavků od nejrůznějších lidí a většina z vás se snažila je pilně naplňovat. Viděli jste, že je lepší dát lidem, co chtějí. Někteří jste naopak rebelovali a dělali pravý opak, když byly požadavky okolí ve velkém roz­poru s tím, kdo jste, nebo když vám jejich splnění stejně k ničemu nebylo. Mnozí z vás jste používali zlobu a rebelství jako obranu proti snaze lidí ovládat vás, kterou jste telepa­ticky vnímali.

 

Telepatie múže být problém, není-li pochopena, a dar a zodpovědnost, pokud jí porozumíte.

 

Jste-li telepatičtí, můžete zprávy nejen přijímat, ale i posí­lat. Zároveň nesete zodpovědnost za to, co vysíláte k druhým. Většina z vás vysílá a přijímá svým emocionálním centrem, stejně tak ale můžete pracovat se slovy, což posouvá vaši

 

 

komunikaci na mentální úroveň. Emocionální telepatii pro­žívá téměř každý, na rozdíl od telepatie mentální, kterou praktikuje jen málokdo. Umění telepatie vás nijak nepovyšuje nad druhé. Dokud se o ní nedozvíte víc, může pro vás být darem, stejně jako problémem. Díky telepatii jste schopní vysílat a přijímat jakékoliv zprávy. Dovedete si představit, jak můžete tímto darem pomáhat ostatním?

Máte určité způsoby myšlení, myšlenkové vzorce, které vám přes den probíhají hlavou. Všimli jste si, že když jdete nebo řídíte, přejde někdy vaše mysl automaticky k určitým myšlenkám? Točí se třeba kolem domácích prací, každoden­ních záležitostí, kolem nějakého vašeho problému, který řešíte, nebo se zabýváte tím, nač často myslíte, když nemáte nic jiného na práci. Vaší zodpovědností je vyladit tyto myš­lenky na vyšší energetickou úroveň, protože druzí vaše myš­lenky zachycují a jsou jimi ovlivňováni. Abyste změnili své myšlenkové zvyky, potřebujete se k tomu nejdříve rozhod­nout, a pak vyvinout vědomé úsilí a povznést jakoukoliv níz­kou myšlenku, kterou ve své mysli zachytíte.

Je důležité naučit se koncentrovat a soustředit svou mysl tam, kam chcete. Většinou je lepší myslet spíše na vyšší ideály než na stereotypy. Nezáleží na tom, jestli děláte zdánlivě nedůležité nebo podružné věci. Ve vašem vývoji nejde ani tak o práci, kterou děláte, ale o to, jak ji děláte a jak přitom pře­mýšlíte. Procvičujte si kontrolu i těch svých myšlenek, které se vám nezdají tolik důležité. Tak se připravíte na sledování myšlenek týkajících se důležitějších věcí.

Možná se někdy přistihnete, jak se v mysli s někým hádáte, mluvíte k lidem, a třeba se na ně i zlobíte. Někdy v mysli diskutujete, jako byste opravdu ,naživo' mluvili s lidmi. Druzí přijímají vše, co takto ve slovech vyšlete ze své mysli. To je spíše mentální než emocionální telepatie. Nic­méně lidé nejsou vždycky schopní přijmout přesně slova, která posíláte. Někdy je přijímají jen jako určitý dojem nebo pocit, který z vás mají. Jiní se s vámi zapojí do mentální debaty. Až se příště setkáte, můžete mít pocit, že začínáte ver­bální konverzaci přesně tam, kde jste ji v mysli přerušili.

Být telepatický s sebou nese také zodpovědnost. Nemů­žete předstírat, že nevíte, co se mezi vámi a druhým děje, pro­tože kdesi uvnitř to víte a můžete se učit si to uvědomit. Stejně tak nesete svou zodpovědnost i za to, co vysíláte. Je-li to zloba, vychází z vás ven ke všem lidem, které znáte. Začí­náte také rezonovat se všemi, kdo mají uvnitř zlobu, a oteví­ráte se jejich vysílání. Vaše zloba nejde jen k tomu, na něhož se zlobíte, jak se možná domníváte, ale vyzařuje ven, do celého světa. A stejně tak, kdykoliv prožíváte lásku a vnitřní mír, vysíláte je pro všechny lidi, kteří se na ně mohou napojit, budou-li chtít.

 

Druzí přijímají vaši energii, kdykoliv na ne myslíte.

 

Mnohokrát se mě lidé ptali: „Když na někoho myslím, znamená to, že myslí i on na mne? Kdo na koho pomyslel první?" To je zajímavá otázka, na kterou nejsou jednoduché odpovědi.

Když najednou zčistajasna na někoho spontánně pomys­líte nebo se vám před očima objeví jeho obraz, pak je dost pravděpodobné, že na vás také právě myslí. Pokud jde však o někoho, s kým máte dlouhodobý vztah, často na něj myslíte a zabýváte se otázkami vašeho vztahu, pak na vás daný člověk zrovna myslet nemusí. Představte si, že když na někoho mys­líte, je to jako byste nahrávali na magnetofonový pásek. Nemusíte s ním či s ní být přímo spojení. Daný člověk si vaši zprávu poslechne, až jí bude otevřený. Lidé také nemusí slyšet vaše zprávy zcela jasně, nicméně nějak je zachytí.

Řekněme, že se s někým ve své mysli hádáte, říkáte mu nebo jí v duchu, že se vám nelíbí, jak s vámi zachází. Je-li tento člověk dost empatický (schopný přijímat), uslyší tuto zprávu a vaše debata bude pokračovat. Pokud ale nemá rozvi­nuty své telepatické schopnosti, přijme vaše myšlenky jen jako neurčité pocity odmítání nebo zloby a může být zmaten nebo mít nepříjemný dojem, že se něco děje. Vaši zprávu také nemusí dostat ve chvíli, kdy ji vysíláte, ale později. Přehraje si ji, podobně jako předem připravenou magnetofonovou nahrávku, až na vás bude myslet a bude v receptivnějším roz­položení — ve chvílích ticha, v meditaci, ve snění nebo v jakémkoliv jiném klidném stavu mysli. S vysíláním zpráv z mysli je to jako s telefonováním — druhá strana se vám také přihlásí, teprve když dokončíte vytáčení čísla. Při myšlence na druhé vysíláte zprávu, jako byste vytáčeli číslo. Když naslou­cháte, nevysíláte. Možná jste si všimli, že když si přejete, aby vám někdo zavolal, ozve se teprve za nějaký čas, když už na to třeba ani nemyslíte. Je to proto, že lidé obvykle (i když ne vždycky) potřebují na přijetí zprávy a zareagování určitý čas. Musí se dostatečně ztišit, aby vaši zprávu přijali. Pokud ale jsou ve chvíli, kdy vysíláte, tiší, meditují nebo rozjímají, mohou ji zachytit okamžitě a hned na ni také zareagovat.

Když jste s někým hluboce spojeni a myslíte na něho či na ni, je to jako byste nahrávali svou mentální komunikaci na takový nosič myšlenek, ze kterého si je budou moci přečíst, pokud a až se pro to rozhodnou. Mnozí však ještě nevíte, že si můžete zprávy druhých kdykoliv přehrát nebo je zastavit, nechcete-li je poslouchat, popřípadě si z nich vybrat jen to, co vás zajímá. Často telepaticky nasloucháte všemu, co druzí vysílají, což nemusí být zrovna uvolňující či povznášející, zejména pokud jejich vysílání není zrovna pozitivní.

Jak se naučit vyladit na mentální nahrávky druhých a pře­hrát si je, kdy se vám zachce? Když myslíte na druhé, otevíráte se jejich myšlenkám a vzájemné mentální komunikaci. Tu můžete také kdykoliv zastavit tím, že na ně přestanete myslet nebo jim začnete mentálně posílat pozitivní láskyplné obrazy, protože když vysíláte, většinou nepřijímáte cizí pocity a myš­lenky. Takže když nechcete slyšet nahrávku myšlenek, kterou vám někdo posílá, jednoduše na něj či na ni nemyslete. Najděte si něco jiného, na co můžete myslet a co vám přinese radost a potěšení. Budete-li lidem a přátelům, kteří vám při­jdou na mysl, posílat povznášející myšlenky a láskyplné vize jejich vnitřní krásy a síly, budete daleko lépe zpracovávat vliv jejich telepatických zpráv.

 

Je zábavné měnit zvyky myšlení a prožívat nové, vyšší myšlenky

 

Když například řídíte, můžete si uvědomit své myšlenky a namísto přemýšlení o běžných záležitostech a povinnostech dne vědomě zapojit vůli a zamyslet se třeba nad svou životní cestou, nebo nad možnostmi, jak naplnit své vyšší poslání a v něčem přispět světu. Můžete myslet na vlastnosti, které v sobě chcete probouzet, jako jsou bezpodmínečná láska, vnitřní mír, moudrost. Tyto myšlenky si budete muset vědomě vybírat a znovu a znovu trénovat svou mysl, aby se věnovala jim a ne starým, navyklým myšlenkovým vzorcům. Zpočátku se budete na nové úrovni myšlení pohybovat vždycky jen několik vteřin, dokud si vaše mysl více nezvykne věnovat se vyšším ideálům a principům. Jakmile ale najdete osvícenější náměty k přemýšlení, staré návyky a nižší zprávy, které vám dřív chodily na mysl, samy odezní.

Stejnou techniku můžete použít, když nechcete přijímat zprávy od některých lidí. Je to jako když přeladíte rádio: pro­stě se na ně nebudete vylaďovat. Najděte si pro svou mysl jiné věci, které vás nabíjejí a těší, a tak se postupně a v pohodě od jejich telepatické komunikace zcela odpojte.

A jak vyslechnout jen tu část zprávy, kterou chcete slyšet? Vezměme si příklad, kdy při pomyšlení na nějakého člověka začnete být sklíčení, je vám najednou těžko nebo se cítíte vy­čerpaní. Je vám ho třeba líto a přejete si, aby se dostal z něja­kých svých potíží. Nebo procházíte v nějakém svém vztahu složitým obdobím, a když na to pomyslíte, přepadnou vás nepří­jemné pocity.

Abyste slyšeli spíše vyšší telepatické vysílání druhých, vědomě se rozhodněte, že až o něm či o ní budete přemýšlet, zůstanete ve svém středu. Když se nevědomě propadnete do myšlenek na nějakého člověka, otevíráte se jakýmkoliv jeho zprávám. Jestliže se před tím ale zorientujete, soustředíte svou vlastní energii, jste uvolnění, klidní a sebevědomí, můžete se vyladit na láskyplnější zprávy vycházející z jeho či její duše. Vyzařujete-li klid a nepřebíráte-li problémy druhých, můžete si sami volit, co z jejich zpráv přijmete. Člověku, který vás vyčerpává, můžete na základě vědomého rozhodnutí vysí­lat vyšší myšlenky jako: „Vidím v tobě milující, vyspělou bytost. Chci s tebou mluvit z hloubi své duše a chci ti naslou­chat." A pokud máte z odezvy nepříjemné pocity, můžete se bud' úplně odladit, nebo posílat danému člověku léčivou energii a lásku.

Abyste vyzařovali léčivou energii, prožívejte lásku a soucí­tění s lidmi. Představujte si je, jak si sami dávají svůj život dohromady. Nepřehlížejte jejich vnitřní velikost a krásu jejich duše. Vysílání léčivých a láskyplných myšlenek zlepší kvalitu vašich telepatických zpráv. Když vyšlete milující a podporující myšlenku, kdykoliv na někoho pomyslíte, začnou také k vám přicházet zcela jiné zprávy od ostatních.

 

 

Jsou cesty, jak přestat na lidi myslet, kdykoliv chcete.

 

Vědomě se soustřeďte na to, na co je radost myslet. Může­te mít dokonce v zásobě zábavné představy nebo obrazy, na které přenesete svou pozornost, kdykoliv vám přijde na mysl někdo nebo něco, o čem zrovna nechcete přemýšlet. Musíte si však být svým záměrem (přestat na daného člověka nebo věc myslet) jistí, protože jinak se vám budou původní myšlen­ky neustále vracet. Tímto způsobem můžete navíc trénovat svou mysl.

Osvobodit se od myšlenek na někoho, s kým máte hlubo­ký kontakt v srdci, je někdy skutečně výzvou, protože s tako­vými lidmi je telepatické spojení nejsilnější. Kdykoliv budete na daného člověka myslet, otevíráte se všemu, co vysílá, ať jsou to myšlenky nebo pocity. Vyzařujete-li však lásku nebo myšlenku na ni, nebudete do sebe přebírat cizí energii.

Chcete-li v nějakém vztahu něco od druhého získat a telepaticky naléháte, budete od sebe daného člověka spíše odpu­zovat. Na to možná zareagujete tím, že se budete snažit ještě více se k němu dostat. Sami víte, že když po vás někdo vyža­duje něco, co nechcete dát, máte pocit, že vás někam tlačí, a vaší přirozenou reakcí bude odtáhnout se. Vytvoříte-li si svůj vnitřní prostor tím, že se stáhnete a budete se soustředit na své poslání a vlastní život, nejspíš se v lidech probudí upřímné přání se s vámi kontaktovat. Chcete-li, aby se vaše vztahy rozvíjely, aby na vás někdo myslel, věnoval vám pozor­nost a svou společnost, nezahlcujte ho nebo ji svou pozor­ností. Dost často děláte pravý opak — neustále na dotyčného myslíte, obracíte na něj či na ni všechnu svou energii a výsled­kem je vlastně opak toho, co jste původně chtěli. Váš protěj­šek je bombardován vašimi zprávami a energií, která ho nebo ji neustále obklopuje. Proč by pak měli druzí lidé vyhledávat vaši přítomnost, když už i tak jste neustále s nimi — na men­tální nahrávce — kdykoliv se jejich mysl uvolní a otevře?

Přejete-li si něčí pozornost, pak přestaňte na daného člo­věka neustále myslet a věnujte se svému vlastnímu životu. Kdy­koliv na někoho začnete myslet, přeorientujte se na něco jiné­ho nebo mu pošlete světlo nebo ho nechte prostě rozplynout se ve vaší mysli. Stále také nekontrolujte, jestli to funguje (věnuje mi teď pozornost?), protože i tím k němu posíláte svou energii. Dostanete-li se do stavu, kdy jste plně zaměstná­ni svým životem a prací, vzniká kolem druhého vakuum. Když se snaží vyladit se na vás, nenajde nic, takže má prostor opra­vdově se o vás zajímat.

 

Mnozí si myslíte, že když něco chcete a představíte si, že vám to druhý dává, tak to dostanete. Obvykle to však působí zcela opačně — vytvoříte odpor.

 

Chcete-li od někoho něco dostat, představte si, jak dáváte totéž vy někomu jinému.

 

Máte-li například hosty a chcete, aby vám s něčím pomohli, vzpomeňte si, kdy jste nabídli svým hostitelům něja­kou pomoc zase vy. Chcete-li, aby k vám byl někdo laskavější, vybavte si, kdy jste se k němu sami zachovali laskavě.

Je velký rozdíl, jestli si představujete, jak vám někdo něco dává, nebo jak dáváte totéž někomu vy sami. Představte si, jak bude asi reagovat člověk, po němž neustále něco chcete - ať už verbálně nebo ve své mysli. S velkou pravděpodobností bude mít tendenci se od vás odvracet. Budete-li však mít v mysli obrazy, jak jste obdarovávali ostatní, budou je lidé vní­mat, kdykoliv na vás pomyslí. Vyladí se na ně, možná vás lépe pochopí a budou vám chtít dávat to, co vy sami dáváte dru­hým.

Víte si rady s lidmi, kteří odčerpávají vaši energii? Ze všeho nejdřív si uvědomte, že by to nikdy nemohli dělat, kdy­byste jim to nějakým způsobem nedovolili. I když si říkáte, že nechcete, aby vás vyčerpávali, na určité úrovni jim to umožňu­jete. Pokud si nestanovíte své vlastní hranice, oni to za vás neudělají. Musíte si zcela jasně říct: „Už se nenechám vyčer­pávat. Nepřebírám odpovědnost za jejich život," - a pak se tak stane. Nepřijmete-li zodpovědnost za to, jak se cítí, už vás nemohou obírat o energii. Každopádně jim můžete dál v životě pomáhat, budete-li mít pocit, že je opravdu podporu­jete, aby našli svou vlastní sílu. Nebo jim můžete prostě posí­lat léčivé myšlenky lásky a míru.

Vaše vyčerpanost není způsobená ani tak telepatickým spojením, jako vašimi přesvědčeními, osobností a vlastními rozhodnutími o tom, co ve vztazích s lidmi můžete, a co ne. Od lidí, kteří po vás něco vyžadují, se můžete odladit. Budete-li však vycházet z toho, že musíte poslouchat jejich stížnosti a být tu pro ně, i když nechcete, budete z vašich interakcí vyčerpaní. Někdy si možná říkáte, že není cesty, jak se odpojit. Tak to ale není. Jednou z cest je uvědomit si a při­znat, že máte rozhodně právo žít si svůj vlastní život.

Druzí se na vás mohou nalepit a brát vám energii do té míry, do jaké se cítíte zodpovědní za jejich štěstí. Obviňování a manipulaci mohou úspěšně používat jen proto, že jim to umožňujete svým přesvědčením, že jim něco dlužíte. Nebude-te-li přebírat zodpovědnost za jejich vlastní život, nebudete se ve vztahu cítit tak nepříjemně. Můžete si říct: „Jen oni mohou najít svou vlastní sílu, vytvořit si dobré pocity a pomoci si." Pak se nebudete cítit z komunikace s nimi tak unavení. Lidé vás mohou obírat o energii, jen když jim to dovolíte, protože máte pocit, že si nezasloužíte, aby vás nechali být.

Jedna žena se mne ptala, jak to, že její soused nereaguje na lásku a myšlenky dobra, které mu posílá, je stále rozzlo­bený a chová se k ní chladně chladně. Nevěděla, co dělat s jeho negativní energií. Posíláte-li lidem neustále lásku a oni reagují buď negativně nebo vůbec, nejspíš od vás nic tako­vého nechtějí. V našem případě bylo potřeba, aby daná žena stáhla od souseda svou energii. Když to udělala, cítil se svo­bodnější a mohl se s ní kontaktovat. Předtím byl její energií natolik zahlcen, že mu nezbylo, než se jí bránit. Posílala mu více láskyplné energie, než mohl unést. Když k němu přestala vysílat své pozitivní myšlenky, během měsíce za ní přišel a mohli spolu začít řešit problém, který měli. Nakonec jí ještě nabídl pomoc, pokud by v budoucnu něco potřebovala.

A co když se při myšlence na druhého dostáváte do emočních tlaků, které vás natolik pohltí, že na něj téměř nemůžete myslet s láskou? Někdy lze uklidnit emoce jedině tím, že zesílíte hlas své mysli. Můžete si opakovat vysokovibrační slova, i když jim v té chvíli třeba moc nevěříte. Nevytlačujete hlas nepříjemných pocitů, ale zesilujete hlas svého moudřejšího já. Neodsuzujte a neodmítejte svou bolavou část, protože tak ji jen posilujete. Když v sobě zachytíte úvahy typu „nic nefunguje, všechno se pokazilo, opustil/a mě, nená­vidí mě," zapněte svou vůli a začněte si v mysli opakovat pozi­tivní slova. Nepřestávejte, i kdybyste se na ně zpočátku nemohli moc soustředit a mysl vám každou chvíli klesala. Mysl má bezpochyby moc vládnout emocím.

 

Své emoce můžete zklidnit opakováním inspirujících, láskyplných slov.

 

 

Byli jste obdařeni schopností myslet a ta vám pomáhá zvládnout svá nižší já. Myšlenka je užitečný prostředek osobní transformace. Vaše mysl je úžasný nástroj schopný vnést světlo moudrosti tam, kde byla nevědomost a temnota. Ve chvílích, kdy vás začínají pohlcovat emoce, pusťte se do psaní afirmací jako: „Vesmír funguje v dokonalé harmonii. Vše se děje pro mé vyšší dobro. Vidím svět plný krásy a dokona­losti."

Vymýšlejte si své afirmace, stále si je opakujte. Zaplavte svou mysl hlasem, který říká: „Vše se vyvíjí pozitivně a pracuje pro mne i pro dobro všech bytostí. Vše má svůj řád a plyne v dokonalosti a harmonii." Čím více pozitivních myšlenek máte, tím lépe ztišíte své emoce. Potvrzujte si duchovní pravdy a principy duše, jako jsou harmonie, rovnováha nebo mír. Nepřestáváte-li si opakovat povznášející slova, jejich vib­race zapůsobí na emoce a zklidní je. Chce to jen disciplínu a procvičování. Neexistují jednoduchá řešení. Abyste se povznesli na vyšší úroveň bytí, musíte opravdu chtít a zapojit svou vůli. Když to uděláte, výsledky, kterých chcete dosáh­nout, se dostaví.