Radiestézická léčba

Jakým způsobem může léčitel - psychotronik po provedené diagnóze svého pacienta léčit? Nejjednodušší a nejčastěji používaná metoda je dodávání pacientovi aktivovaného éteru,lidově řečeno energie.Energie vystupuje z aury léčitele a přenáší se do aury pacienta.Provádí se to zblízka, na dohled, nebo z dálky, distančně. V podstatě se jedná o radionický přenos, při kterém primárním rezonátorem je představa pacienta ve vědomí léčitele. Ten zde vystupuje jako radionický vysílač, mající dostatečné vnitřní éterické aktivátory s vhodnou vibrací svého ódu. Sekundárním rezonátorem je sám pacient, který je ódicky aktivován představou léčitele morfickou rezonancí. Takto lze provést kolem pacientova těla homogenizace ódické aury, tj. zaplní se díry v nemocné auře. To samo o sobě hned žádné fyziologické změny nevyvolá, ale umožní to, aby postižený orgán byl opět opatřen dobrým ódickým obalem. My předpokládáme, že v tomto případě to umožní správné napojení dotyčného orgánu na nevědomí, které pak může zřejmě dávat vědomí, podvědomí nebo přímo tělu takové pokyny, které povedou k uzdravení orgánu.

 

 

Aby tyto ódické signály mohly procházet tělem, je nutné, aby čakry (obrázek 1.1) generovaly dostatečné množství ódu. Proto musí léčitel zkontrolovat jejich činnost, tj. zjistit, s jakou silou působí na jeho vlastní ód. To se obvykle provádí tak, že levá ruka se nalézá nad příslušnou čakrou, zatímco pravá ruka drží pendl. Léčitel se soustředí na místo, kde se nachází daná čakra. Pozoruje, jak intenzivně se mu točí pendl a jaký směr má jeho rotace. Již dávno se ví z tibetských pramenů, že čakry muže se točí opačně než čakry ženy . Vyvolají-li čakry slabou rotaci pendlu, jsou slabé. Když se pendl nad nimi vůbec nepohybuje, je čakra zablokovaná a je v ní nutné obnovit správnou intenzitu generování ódu. To se provádí přivedením ódického toku z léčitelovy ruky do  čakry pacienta. Přitom je nutné  rukou pohybovat tak, aby pohyb ruky nastolil správný směr rotace dané čakry.

Jaká je podstata činnosti léčitele-magnetizéra? Magnetizér je senzibil, který je schopen svými magnetickými tahy "svléknout" z člověka starou ódomagnetickou vrstvu. Ta bývá nejen děravá, ale jsou v ní pravděpodobně "zapsány" duševní a fyziologické děje, kterými náš organismus prošel. Při magnetických tazích si může magnetizér pomáhat magnety, jako Mesmer, nebo různými pomůckami, jak uvidíme později, ódogenerátory. majícími za cíl "rozředit" onu ódickou kapalinu. Při správných magnetických tazích stéká ódomagnetická kapalina na zem, a jak magnetizéři zjišťují, rozlévá se po podlaze. Může vystoupit až do výšky několika desítek cm. Jsou-li přítomny kočky, rády se v této neviditelné kapalině válejí. Na základě těchto dennodenních praktických zkušeností mnoha magnetizérských salonů lze těžko tvrdit, že ód je typem obvyklého vlnění (záření),jak je často popisováno v psychotronických kruzích. Po svléknutí pacientova ódického obalu nechá magnetizér ze svých rukou vytékat čerstvou, zdravou ódickou kapalinu a vhodnými pohyby rukou ji nanáší na povrch pacientova těla. Ten tímto aktem není vyléčen, nemocné orgány však mají kolem sebe ódomagnetickou kapalinu, jako by byly zdravé. To pravděpodobně vyvolává jistý léčebný účinek, který se často nazývá harmonizace organismu.

Dosud jsme uvažovali prakticky jen o přímém nanášení ódu na objekty. Tuto činnost lze též konat na dálku, distančně. Přestože to zní neuvěřitelně, jeden z autorů ódomagnetizoval z pobřeží Jadranu malou vázu, kterou měl ve svém bytě v Praze. Po příjezdu do Prahy za asi 30 hodin zjistil kolem oné vázy ódickou zónu. Ódomagnetizace objektů se uskutečňovala v nejrůznějších vzdálenostech od desítek metrů po tisíce kilometrů. Jediná experimentální podmínka, kterou je nutno splnit, je, že vysílající ruka nesmí být těsně u těla, například v kapse.Musí být jakousi anténou. Jinak platí stejná pravidla pro polaritu a následnou rekombinaci jako při lokální ódomagnetizaci. To znamená, že ódomagnetizace levou rukou může být zjištěna jen pravou rukou, ódomagnetizace pravou rukou může být zjištěna jen levou rukou. Samozřejmě se nabízí otázka, zda pohyb pendlu nad distančně zmagnetizovaným předmětem není způsoben tím, že si pamatuji, kde se pendl má pohybovat. V rámci našeho modelu to lze těžko připustit, neboť nejsou-li v kontaktu opačné ódické polarity, pak se pendl nepohybuje. V případě jakési sugesce by byl nad pendlem jen jeden pól, a sice onen generovaný právě dotyčnou sugescí nebo pamětí. Proto by se pendl nemohl pohybovat. Nicméně jsme provedli ověřovací experiment. Vybrali jsme tři stejné objekty - keramické hrníčky - a umístili je vedle sebe do řady. Senzibil si pak mohl vybrat, který hrníček chce magnetizovat. S pomocníkem, který byl neustále v místnosti s hrníčky, se dohodl na časech, kdy on sám bude v dálce magnetizovat jeden z hrníčků. Pomocník v dohodnutém čase přemístí jen jemu známým způsobem hrníčky a dá je opět do řady. Po uplynutí druhého časového termínu přišel senzibil do místnosti s hrníčky a zjišťoval pendlem pozici magnetizovaného hrníčku. To, zda našel správný hrníček, potvrdil, nebo vyvrátil jeho pomocník. Ukázalo se, že senzibil zprvu nezjistil polohu jím zmagnetizovaného hrníčku. Dvojice však přišla poměrně brzy na příčiny neúspěchů. Jestliže se pomocník dotkl současně magnetizovaného i nemagnetizovaného hrníčku, přešel ód na původně nemagnetizovaný hrníček. Zajímavé je, že se přitom změnila polarita ódu, jak tomu ostatně má být. A dále, když pomocník přenášel magnetizovaný hrníček ve vzduchu nad nezmagnetizovaným, přeskočil ód dolů na původně nezmagnetizovaný hrníček. Přitom se ale jeho polarita nezměnila. Je třeba poznamenat, že jestliže se pomocník zmagnetizovaného hrníčku jednou rukou pouze dotkne, na celé situaci se nic nemění.Aby se přenesl ód musí nastst jakási resonance mezi odicky aktivovaným objektem a jemu zcela podobným objektem.

 

 

Radiestézické léčitelství používá ovlivňování vitality člověka tím,že je ponořen do vhodné zóny aktivovaného éteru.Toho se dosahuje v tak zvaných akumulátorech ódu) (obrázek 1.2). Hlavním protagonistou tohoto způsobu ovlivňování lidského těla je bezesporu Wilhem Reich, narozený 24.3.1897 v Polsku. Aktivovanému éteru dal název orgón.Ódický akumuláor sestrojený Reichem se skládal z krabice ,jejíž stěna se sestávaly se střídajících se vrstev nevodivého materiálu a vodivého materiálu.Do vhodného ódoakumulátoru se mohl posadit pacient a nechat na sebe působit ódickou energii-ód, přítomnou mezi stěnami akumulátoru .Po vhodné expozici vyly zjištěny následující účinky.

Fyziologické účinky na lidský organismu

• zvýšená teplota kůže
• zvýšená tělesná teplota
• zvýšená srdeční frekvence
• zvýšené prokrvení kůže
• zvýšená peristaltika střev
• změny elektrokardiogramu

Biologické účinky

• stimulace rychlosti zárodečného růstu různých druhů rostlin
• zrychlení hojení ran při pokusech na zvířatech
• Zvýšené teplotní rozdíly v akumulátoru ve srovnání s teplotními rozdíly mimo akumulátor generované v obou případech stejným způsobem
• Prodloužení vybíjení elektrostaticky nabitých předmětů ve srovnání s jejich vybíjením mimo akumulátor
• Prodlužování výparu vody z volné vodní hladiny v akumulátoru vzhledem k výparu vody za stejných podmínek mimo akumulátor
• Vznik ionizace ve vakuovaných trubicích za vzniku výboje.

Reich se domníval, že orgon –ód proudí z vnějšku dovnitř akumulátoru. Autor zjistil,že ód vzniká též v bytosti pacienta umístněného v odoakumulátoru. Ódické víření aury se šíří prostorem akumulátoru v kterém se nachází tělo. Když naráží na stěny akumulátoru, část ódu projde jeho stěnou část se odráží. Proto se vytvoří určitá koncentrace ódu v akumulátoru, která je vyšší než koncentrace ódu vně akumulátoru.Stěnami akumulátoru též vnikne ód,který je částečně v něm uvězněn . Všechny uvedené kroky se provádějí při vhodném užití ódické energie, ať v ódickém akumulátoru či vně pomoci aury léčitele.Podle Reicha je každé biofyzické onemocnění (biopatie), jež se projevuje vždy emočně, nejvhodněji léčitelná odejmutím nebo dodáním ódické energie. My dodáváme, vhodné polarity, intenzity a vhodného spektra turbofrekvencí.

Nyní přejdeme k jinému typu ódického ódogenerátoru, velmi známé pyramidě. Pyramida je jeden z typů tvarových zářičů. To znamená v ní a kolem ní vzniká ód, tj. víření magnetického éteru . Každý tvarový zářič musí mít určité geometrické poměry své konstrukce. Je tomu tak i v případě pyramid. Chceme-li působit pyramidou efektivně. Musí být orientovaná zcela jistým  způsobem k magnetickému lokálnímu poledníku. Pyramidy se obvykle pro léčebné účely používají uvnitř. Pacient či jiný hmotný objekt se umístní dovnitř pyramidy a nechá na sebe působit pyramidální ódickou zónu. Pacient musí ležet nejlépe v jedné třetině výšky pyramidy pod jejím vrcholem. Pro vysokou účinnost ódu je pyramida svojí základovou hranou orientovaná ve směru sever -  jih.Léčitele používající pyramid tvrdí, že v pyramidě pacient nabude energii. Energii, kterou tam nabude je energie ódická, tj. zvětší se množství pohybů v jeho auře. Pohyb pyramidální ódické zóny přejde částečně do pohybu aury pacienta. Má tato změna vliv na tělesný stav pacienta ? Naše výsledky ukazují jednoznačně že ano. Především se zvýší krevní tak, spodní i vrchní, o přibližně 10%. Dále se velmi málo, ale zcela patrně, sníží srdeční tep.Tyto experimentální skutečnosti nás vedou k přesvědčení, že v pyramidě dochází ke zvýšení hydraulického odporu který kladou aorty a cévy kterými procházejí krev. Ta je hnaná pumpou –srdcem, jehož výkon je stále stejný. Ze zákonů hydrauliky plyne, že v tomto případě musí stoupnout tlak proudící tekutiny a zpětnou vazbou se snížit frekvence pumpy srdce.Dá se zjistit, že tento stav nastává pro většinu silnějších ódických zón s kterými člověk jistým způsobem rezonuje.Z toho plyne závěr, že v ódické zóně se dostává lidský organismus do jisté křeče. Ta souvisí jistě s mobilizaci tělesné energie – sil. Proto je pravdivé tvrzení, že v zónách dochází k energetizaci těla. U pozitivních zón k pozitivní aktivace tělesných sil, u negativní – patogenních zón, k negativní aktivaci  tělesných sil.Takové či onaké působení zón souvisí s jejich intenzitou, polaritou a spektrem jejich turbofrekvencí.Uvnitř pyramid je zóna polarity F (ženská, Yin) a velmi dobrým spektrem turbofrekvencí. V rozích pyramidy a vně pyramidy nad rohy se nachází ódické zóny polarity M (mužský, Yang).

Pyramida je též ódoakumulátorem tak jako orgonový Reichův akumulátor.Proto může v zásadě působit jako on.Do pyramidy lze současně s pacientem dát hmotné objekty, které modulují přítomné spektrum turbofrekvencí. Na příklad drahokamy, polodrahokamy, vhodné kameny, byliny, léky atd. V zásadě každá hmota přítomná v pyramidě, včetně tělo pacienta, ovlivňuje kvalitu zóny v pyramidě. Je to dáno tím, že tyto hmotné objekty obsahují pochopitelně svojí skladbu atomů jistým způsobem fyzikálně-chemicko svázané. Atomy a jejich složky jsou plné pohybů a vytvářejí elektrické mikroproudy. Ty jak je nám známo generují kolem sebe ódické zóny s jistými turbofrekvencemi. Ty se pak přidají k turbofrekvencím hostitelské zóny. Velmi často se používají krystaly křišťálu. Tyto krystaly dodávají energii tělu neboť samy jsou atomově čisté a jejich pohyby-energie je čistá.Léčitele používají krystalu pro posílení většiny fyziologických funkcí těla, depresí. Dalším často používaným krystalem je narůžovělý růženín.Atomy vytvářející růžovou barvu krystalu mění spektrum turbofrekvencí . Tyto krystaly působí příznivě na harmonizaci funkcí těla, křeče, schizofrenické stavy. V našem krátkém seznamu uveďme jako poslední často používaný fialový ametyst.Ten léčitele používají chtějí-li zlepšit spojení astrálního těla s vědomím.Podporuje mentální stránky života,v těle snižuje fyziologické hyperfunkce všeho druhu, léčí hystérii.

Pro modulaci zón se často používají vonné esence. Santal vytváří atmosféru dorozumění, důvěry. Levandule posiluje ochrannou roli aury a přináší pocit bezpečí. Pačuli vede k příjemné tělesnosti těla a optimistického přijímání okolního světa. Léčitel používající zónu modulující látky si je musí otestovat též vzhledem k danému pacientovi. Pyramidy jsou spjaty se antickým Egyptem.O jejich původu, významu a účinku bylo napsáno mnoho knih.Protože v této knize chceme se zabývat léčitelskými možnosti pyramid začneme náš exkurs do starého Egypta lékařskými znalostmi starých Egypťanů. Na papyrusu Edwina Smithe, napsaném v staroegyptském jazyce starém 5000let př.Kr. a opraveném v roce 1500 let př.Kr., jsou popsány cca 50 typických případů různých poranění a potíží všeho druhu.Z papyrusu je patrné jak probíhala výuka budoucích lékařů. Nejprve se adepti seznámili s přibližnou diagnózou ochoření, pak s podrobnou a nakonec s prognosou jaký bude další průběh dané nemoci.

 

 

Staroegyptští medici mohli sledovat operace a měli po deseti jednoho asistenta. Příslušné anatomické atlasy a grafické návody chirurgických zákroků byly vytesána do kamene různých monumentů. Tehdejší lékaři se zabývali léčením cukrovky nemocemi žaludku a tlustého střeva,vředů cyst,zánětů, atd. Lékaři znali funkce srdce, žil,cév a nervů. Uměli tyto orgány chirurgicky ošetřit. Mimo chirurgických operací když to nebylo možné, prováděli na dnešní dobu magické úkony.Možno se domnívat, že staří Egypťané znali transcendentní síly, tak jak je popisuje v této knize. Někteří se domnívají, že znalosti o těchto silách upadly v zapomnění okolo 2000 let př.Kr. Pak už zůstala jen  magické rituály o jejíž podstatě se již nic nevědělo přitom některé se přenesly až do našich časů. Tenkráte jako dnes bylo mnoho nemocí vyvoláno stresem okolí na lidskou bytost. Tyto psychosomatická onemocnění kdy vědomí nemůže plnit svoji roli a zraňuje některý tělesný orgán, Egypťané léčili pomoci pyramid, obelisků a sfing. U těchto zařízení pacienti dostávali nebo oddávali ódickou energii. Jako příklad si uveďme pole pyramid u Gizy (viz obrázek1.3.). Tato soustava pyramid a doprovodných staveb byla vybudovaná na základě předem připraveného stavebního plánu. To je patrné na schématickém znázornění staveb na obrázku… Pyramida, která stojí uprostřed pole, je Rachefova pyramida. Cesta k ní vede kolem  sfingy. Podle Dimdeho byla tato pyramida postavena pro kult Heliopolisu. Z ní čerpal sílu sám faraon, kterou údajně předával okolním stavbám a jejím obyvatelům. Kolem pyramidy se adepti cvičili ke svému zdokonalování, což především znamenalo schopnost beztrestně přijmout co nejvíce kosmické energie.

 

 

Tedy zdroj energie od Boha v domě života (u židů, pobývající delší dobu v Egyptě archa úmluvy) obsluhoval faraon. Zapínal jej a vypínal. To jak víme je možné mimo jiné vysunutím a zasunutím jakékoliv hmotné antény z tělesa pyramidy. Příjemci energie od faraona byli kněží, kteří ji předávali dál  domu rodiny jejím patriarchům. Ti byli osvobození od další práce. Hlavy faraonů byly opatřeny korunou. Ta podle některých měla za úkol filtrovat ódickou energii o veliké intenzitě kolem nacházející se kolem pyramid. Na  obrázku 1.4 znázorňujícího faraona  s jeho manželkou při Atonova kultu vidíme, jak některé sluneční paprsky zasahují faraona, jiné jsou odraženy korunou. Od dob Reinchenbachových víme, že světelné paprsky přenášejí ódickou energii. Staroegyptské praktiky převzali židé, kteří dodnes v chrámu musejí mít na hlavě čepičku. Zde židovský chrám odpovídá egyptské pyramidě.

Staří Egypťané žili od narození do smrti ve spojení s ódickou energii, krátce energii. Když se člověk narodí má jisté množství energie. Při růstu a dospívání osoby jedinec nabírá energii. V dospělosti může, umí-li to, nabýt vhodnými manipulacemi, nabýt další energii. Pak jak stárne, jeho energie klesá a při smrti těla obvykle nějaká energie  je stále s tělem spjata. Tato zbytková energie staroegyptští kněží snímali z těla pomoci pyramid či obelisků. Zkušenosti autora jsou jiné v tom, že před smrtí je má aura člověka největší intenzitu.,ale je pravdou, že pomoci obelisku se podařilo se daří jak odnímat tak přivádět energii k tělu jedince. Tuto úlohu v pyramidálním poliu Gizy měla údajně malá pyramida Menkauerova. V Gize nás nejvíce přitahuje pyramida Chufuova, jež nemá na vrcholu čepičku jako pyramida Rachefova.Je ale přibližně stejně veliká.Ve starém Egyptě sloužila ke diagnostikování chorob a k jejich léčení. Prochází-li sensibil v Gize  kolem pyramid jasně detekuje pocity  a proutkařskými nástroji zóny působení. Prostor je jimi přímo zamořen.Je to dáno nejen přítomnými stavbami a jejich orientaci v prostoru, ale i povahou místa na kterém byly pyramidy postaveny.Toto místo má význam pro generaci lokálních zón působení podzemního původu. Někteří, možná právem, spekulují že toto místo je i z hlediska celoplanetárního vyjimečné.Proto na základě již řečeného, je nemožné aby planina v Gize byla hřbitovem v našem moderním slova smyslu.Je takřka jisté, že v pyramidě pobýval duch faraona,ale nikoliv jeho tělo.Duch byl důležitý pro funkci areálu, tělo nikoliv.Vezmeme-li v úvahu existenci tak zvaného ventilačního rovného kanálu v kamenné mase pyramidy,rovnoběžného se zemskou osou a proto směřující neustále jedním směrem, pyramida má možná spolu s duchem faraona kosmický rozměr.

Je možné shrnout působení pyramid  podle výsledky badatelů přímo v Gize.

• zdravý člověk se v okolí Chufuovy pyramidy cítí dobře
• Zdravotně postižený člověk se necítí dobře na jížní a východní straně Chufuovy pyramidy
• Kdo má vyoperován nějaký orgán nebo nějaký orgán je vážně poškozen, pocití bolest v místě orgánu na jižní a východní straně pyramidy.
• Lidé citliví se musejí pokud možno vyhnout rohům pyramidy
• Pro posílení vašeho organismu exponujte svou bytost u severní a západní strany
• Pro snížení nadbytečné činnosti nějakého orgánu exponujte svou bytost na jižní či východní stranu.
• Před expozicí pyramidální zóně se osprchujte nebo jiným způsobem zbavte dočasně své aury
• Expozici nečiňte delší než 1 hodinu
• Je-li vám po expozici nevolno, je vhodné se osprchovat nebo jiným způsobem se dočasně zbavit své aury.
• V okolí Rachefovy pyramidy dochází k obměně materie aury, tak jak by to prováděl magnetizér.

Obelisky jsou velmi štíhlé pyramidy, jež mají mnoho podobných účinků. Staří Egypťané je budovali ve dvojicích,obvykle před vchodem do chrámu. Jejich účel byl automaticky očistit auru osob vcházejících do chrámu. Při chůzi mezi obelisky aura obelisků interakovala s aurou osoby  Výsledek této interakce bylo odstranění aury vcházející osoby a naopak posílení aury vycházející osoby. Stojí-li obelisk osamoceně, pak jeho působení se znásobí,je-li umístněn na výtoku zemské ódické energie.