Stavy vědomí

 

 

 

 

 

 

Elektrická aktivita mozku byla objevena a změřena díky vynálezu EEG (elektroencefalografu) jež snímá pomocí elektrod mozkové vlny, filtruje je, zesílí a nakonec zaznamenává do grafu. Mozková aktivita byla rozdělena do několika stupňů intenzity. Podle ní byly objeveny a popsány základní druhy stavu mysli indikovány v „hz“ (hertze, neboli počet cyklů/kmitů za vteřinu).

delta 0.2 - 3.5 hz (hluboký spánek, trans),
theta 3.5 - 7.5 hz (denní spánek),
alfa 7.5 - 13 hz (klid, zvýšené vnímání, meditace),
beta 13 - 28 hz (napětí, „normální” stav vědomí).

Stavy alfa, theta a delta v sobě, jak je vidět, zahrnují jistou formu odpočinku. V podstatě je jich možno dosáhnout hlubokým dýcháním, hypnózou a jinými relaxačními technikami. Pro nás jsou důležité proto, že v těchto stavech, nejčastěji ve stavu delta, přichází OOBE. Největším problémem zmíněných stavů bývá udržet pozornost a vědomí stále soustředěné. Pokusy s EEG neukázaly náhlou změnu srdeční činnosti při přechodu z ospalosti do spánku. Mění se velice pozvolna.
Na prahu mezi spánkem a plným vědomím je stav ospalosti známý jako tzv. „hypnogogický stav“. I během něj se může objevit OOBE či nějaká jeho forma. Opatrným ovládáním hypnogogického stavu (pozor na usínání) je možné přímo zažít OOBE.