Lucidní sny - Kde to jsem, není to sen?

Lucidní sny jsou zvláštním typem snů, během nichž si daná osoba jasně uvědomuje, že sní. Tato skutečnost je pro tyto stavy zcela charakteristická a je tedy právě tím, čím se lucidní sny odlišují od běžných snů. Zjištění, že se naše vědomí nachází ve stavu snění, zatímco tělo spí, je totiž doslova odrazovým můstkem jak k vědomému prožívání mnoha neobvyklých zážitků dle naší vlastní fantazie, tak pro nejrůznější způsoby zkoumání jevu samotného přes poznání jeho základních charakteristik až po řadu mnoha praktických využití.

Anglický termín "lucid dream" pochází z poměrně nedávné doby, kdy se zkoumáním tohoto fenoménu začaly zabývat některé (zejména psychologické) vědní obory, jde však o jeden a týž typ snění, který byl znám pravděpodobně již před mnoha tisíci lety, kdy byly tyto stavy hojně prakticky využívány především v některých buddhistických disciplínách za účelem dosažení poznání na základě studovaných nauk. V té době byly dokonce vyvinuty některé konkrétní techniky, jejichž porozuměním a dokonalým zvládnutím bylo údajně možno dokonce dosáhnout osvícení. Lucidní sny jsou známé po celém světě také v mnoha primitivních společenstvech, kde je jim též přikládán posvátný význam. Zde jsou praktikovány domorodými šamany z nejrůznějších důvodů od řady magických rituálů až po některé způsoby věštění budoucnosti.
Dnes se existence lucid dreams dostává stále více do podvědomí moderní západní civilizace, zejména zásluhou intenzivního výzkumu na tomto poli, díky kterému se stále častěji objevují nové a nové knihy zabývající se tímto tématem, otevírají se kurzy "lucid dreamingu“ a stále více a více lidí s tímto fenoménem začíná experimentovat individuálně. Výhodou takových experimentů je hlavně fakt, že zde neexistují téměř žádná významná rizika, která by mohla danou osobu jakkoliv ohrozit. Naopak, praktická stránka lucidních snů má tolik vysloveně pozitivních efektů na lidskou psychiku, že se jich dokonce někdy využívá v psychologické praxi k léčení některých duševních poruch. Jedním z příkladů takového praktického využití může být překonávání nejrůznějších druhů fóbií. Z těchto a mnoha jiných důvodů popularita lucidního snění v současné době neustále roste.
Během posledních několika desítek let se lucidními sny začali zabývat především lidé, které ke studiu tohoto fenoménu přivedla zejména souvislost s "zážitky mimo tělo" (OOBE - out of body experiences). Důvodem je fakt, že lucidní sny jsou těmto stavům velice podobné. Oproti nim však mají jednu velkou výhodu – dají se poměrně velmi snadno vyvolat. Přestože je záměrné navození stavů lucidního snění poněkud ošemetnou záležitostí, po získání několika málo základních informací není nikterak obtížné občasného výskytu těchto jevů skutečně docílit. Stačí jen znát některé klíčové postupy a výsledky se obvykle již brzy dostaví. Postupem času se frekvence lucidních snů začne zvyšovat a jejich kvalita zlepšovat, což je základním předpokladem k vědomému experimentování v této oblasti.
Souvislost lucidních snů s astrálními projekcemi a jim podobnými stavy je na první pohled očividná. Všechny tyto jevy totiž spadají do kategorie souhrnně označované jako OOBE – out of body experiences. Ty lze zjednodušeně rozdělit na tři hlavní skupiny. Patří sem zážitky během stavu klinické smrti (near death experiences), astrální projekce a do třetice právě lucidní snění. Všechny tyto fenomény jsou si navzájem velice blízké, týká se to zejména posledních dvou zmíněných skupin. Near death experiences se pak od nich liší především mnohonásobně vyšší stabilitou, intenzitou, jasností a většími možnostmi vůbec, někdy během nich můžeme dokonce zaznamenat existenci tzv. rozšířeného vědomí. Co se týče astrálních projekcí, ty mohou představovat promítnutí na různé roviny – nejčastěji však na rovinu fyzickou nebo právě na rovinu astrální (odtud jejich název). Projekce na fyzickou rovinu je do značné míry shodná se zážitky ve stavu klinické smrti, zatímco promítnutí na rovinu astrální je velice podobné lucidnímu snění. Vlastně jde téměř o jednu a tutéž věc, rozdíl spočívá pouze ve způsobu navození daného stavu.
Za astrální projekci lze považovat vědomé (ať už záměrné či mimovolné) promítnutí na snovou (astrální) rovinu (například prostřednictvím vhodné mentální techniky), během kterého dochází k vědomému „odpoutání se od vlastního těla“. Vaše fyzické tělo můžete při projekci na fyzickou rovinu následně skutečně spatřit z pohledu jakoby jiné osoby. Během lucidního snění k tomuto jevu nedochází. Jestli však v procesu odpoutávání od těla (exteriorizaci) při vědomé projekci dojde k dočasné ztrátě vědomí či k jakémusi „chvilkovému zatmění“, zpravidla vznikle stav lucidního snění. Pokud ovšem neupadneme do běžného spánku. Vědomá exteriorizace tedy představuje hlavní rozdíl mezi astrální projekcí a lucidním sněním. Oproti astrálním projekcím však mají lucid dreams jednu velkou nevýhodu - nejsou tak jasné a existuje zde větší pravděpodobnost ke sklouznutí do běžného snu nebo k přechodu do některé non-REM fáze spánku. V praxi k tomu dochází dokonce velice často. A to nepočítám vůbec nejpravděpodobnější možnost, že bude celý zážitek následně zcela zapomenut nebo že se tak stane velmi krátce po probuzení. Lucidní stavy způsobené ztrátou koncentrace během astrální projekce se zpravidla příliš neliší od běžného lucidního snění. Snad jen vyšším stupněm jasnosti v důsledku provádění některých technik "práce s energií" předcházejících vlastní projekci.
Předtím než přejdu ke konkrétním metodám způsobujícím lucidní sny či k možnostem jejich rozeznání, chtěl bych zde nejprve uvést několik základních informací o spánku a jeho fázích včetně běžného snění. Mnohým to jistě ulehčí pochopit některé souvislosti, bez jejichž znalosti by jistě vznikaly otázky typu proč není možné lucid dream příliš dlouho udržet či proč vlastně tyto stavy nemohou trvat během spánku celou noc, ale pouze krátce v některých specifických spánkových intervalů.

Spánek je definován jako funkční stav organismu, který je charakterizován elektrofyziologickými, vegetativními a endokrinními změnami. Existují dva typy spánku. Jednak je to spánek pomalý, který bývá označován jako spánek pomalých vln – SWS (slow wave sleep), jednak spánek rychlých pohybů očí popisovaný jako REM spánek (rapid eye movement sleep). První zmíněný typ bývá nazýván také non-REM spánkem. Non-REM spánek rozdělujeme do čtyř stadií. Normální zdraví lidé upadají nejprve právě do tohoto typu spánku. Procházejí postupně jeho fázemi 1 a 2 a následně stráví 70-90 minut ve stadiích 3 a 4. Non-REM spánek je oproti REM spánku mnohem hlubší, nedochází při něm k rychlým pohybům očním charakteristickým pro REM spánek a v naprosté většině případů v něm nevznikají sny. Non-REM spánek se ke konci stává mělčím a přechází v REM spánek. V něm se odehrávají sny. Celý cyklus se pak s 90 minutovou periodou opakuje po celou noc, přičemž k ránu ubývá hlubokých stadií 3 a 4 non-REM spánku a naopak se prodlužují intervaly REM spánku. Během noci proběhne průměrně až 6 REM fází spánku, které zaujímají pouze asi jednu čtvrtinu celkové doby spánku. Není tedy možné strávit ve stavu snění celou noc.
Co se snů samotných týče, naprostá většina z nich zůstane bez vytvoření výraznější paměťové stopy zapomenuta. Pokud se ovšem během REM fáze spánku člověk probudí, obvykle si předchozí sen, respektive některé jeho části, pamatuje vcelku dobře. Zpravidla však následně opět upadne do non-REM spánku a ráno si již danou snovou epizodu nepamatuje. Pokud se však po každém probuzení záměrně snaží rozpomenout na obsah předchozího snu včetně co nejvíce detailů, které si poté v mysli několikrát přeříká či ještě lépe někam zapíše, utkví daný sen v paměti výrazně lépe. Nejintenzivnější, subjektivně nejdelší a nejlépe zapamatovatelné jsou zpravidla sny posledních stadií REM spánku k ránu, během kterých nejčastěji dochází k probuzení. V případě, že je daná osoba v průběhu noci (ať už samovolně či záměrně probouzena), pamatuje si snů více a též podíl REM spánku je následně vyšší. Otázkou je, zda je takové záměrné počínání za účelem vybavení si vyššího počtu snů zdravé.
Schopnost pamatovat si sny po probuzení je pro odhalování lucidních snů VELICE důležitá. Možná snad ještě důležitější než samotné techniky jejich vyvolání. Lucidní sny totiž vznikají během snění každého člověka s určitou frekvencí stále, nevýhodou je však právě fakt, že si člověk takový sen nepamatuje nebo je neinformovaný a tudíž tomuto jevu nepřikládá nijak významnou roli. Pokud se tedy někdo velmi intenzivně a po dlouhou dobu věnuje technikám, které mají frekvenci lucidního snění zvýšit bez toho, aby předtím strávil nějakou dobu tréninkem vybavování si svých snů, bude pravděpodobně výsledkem zklamán. I když se totiž lucidní sny u takového člověka vyskytnou, valná většina z nich zůstane krátce po probuzení jednoduše zapomenuta.
Chcete-li vážně zabývat studiem fenoménu lucidního snění, dejte si raději několik týdnů nebo měsíců tu práci s vybavováním si co největšího počtu snů po každém probuzení. Techniky zvyšující frekvenci lucidních snů se můžete učit současně, alespoň si na ně dříve zvyknete a budete tak lépe připraveni. Po každém procitnutí se snažte rozpomenout na předchozí sen, byť by šlo pouze o jeho nepatrnou část, a pokuste se vybavit si všechny podrobnosti. Takto se vám následně v paměti jistě vynoří další a další části a nakonec budete možná sami překvapeni, kolik si toho dokážete pamatovat. Takové cvičení je pro tyto účely opravdu nezbytné. Po určité době si budete pamatovat snadněji větší počet snů a s pomocí níže uvedených technik tak za nějaký čas jistě odhalíte sny lucidní. Pokud si jste schopni po ránu pamatovat alespoň 4 – 6 svých snů, jedná se obvykle o dostatečnou přípravu. Časem někteří z vás možná dosáhnou v tomto směru velké zručnosti a budou si pamatovat mnoho snů včetně stavů lucidního snění.
Možnosti vzniku lucidních snů a jejich typy
Způsobů vyvolání lucidního snění je opravdu velké množství. Některé z následujícího výčtu již byly podrobněji zmíněny výše, na jiné přijde řada vzápětí. V praxi je možno rozlišit tyto nejčastější možnosti vzniku lucidního snění:
Techniky a metody vyvolání lucidního snění
Metod vyvolání stavů lucidního snění existuje celá řada. Některé fungují velice dobře, jiné hůře. V podstatě je však jejich společným rysem vytvoření určitého podmíněného reflexu jako reakce na určitou akci, která je častým opakováním začleněna do běžného života. Logicky pak dojde dříve nebo později k jejímu zobrazení ve snu, kde může být rozeznána a způsobit tak lucidní sen.
První způsob
Příkladem jednoho typu metody může být následující postup. Po každém umytí rukou (či jiné časté činnosti) daná osoba zkoumá nějakou chvíli své dlaně a pozoruje, zda náhodou nedojde k efektu „tání či mlžení rukou“. Obvykle se tento fenomén přirovnává k jakémusi rozplývání se obrysů rukou a je zcela specifický pro všechny druhy astrálních projekcí a pro lucidní sny. Po jeho objevení člověk snadno zjistí, že se jedná o lucidní sen. Tento bod je naprosto klíčový, jelikož představuje "bránu" do světa lucidního snění. Jde vlastně o tzv. TEST REALITY, který bude podrobně rozebrán níže. Účelem zde zmiňované techniky je však její integrace do běžného snu a nikoliv pouze náhodné provedení testu.
Uvedený příklad však - alespoň pro mě - nefunguje zrovna nejlépe, jelikož jsem efekt "tání rukou" během lucidního snění nikdy přímo nezaznamenal. V naprosté většině lucidních snů totiž koncentrace není zrovna nejlepší a rozpoznání zmíněného jevu tedy není často jednoduché. Sám jsem ve svých snech mnohokrát pozoroval drobné detaily rukou, jindy bylo vše naopak rozmazané a neostré. Pouze v několika případech jsem zaznamenal jakousi "mlhavost" či "zrnitost" dlaní, avšak rozhodně to nebylo příliš podobné nějakému „tání ledu“ popisovaného jinými autory.
Z výše uvedených informací jste již možná sami poznali, o co při praktikování podobných metod vlastně jde. Jejich podstatou je najít si individuální vhodnou akci, kterou lze snadno začlenit do vlastních snů. Pro tyto účely je vhodné zvolit nějakou opravdu běžnou činnost, kterou v normálním životě často provádíte. Může to být zmíněné mytí rukou nebo třeba každý pohled do zrcadla, každé otevření hlavních dveří od domu, chůze po ulici kolem specifického objektu, jízda výtahem, obouvání bot a mnoho dalších situací. Zkrátka cokoliv, co vám připadne vhodné. Možností je opravdu nespočet, stačí jen chvíli přemýšlet.
Druhý způsob
Oproti předchozímu postupu, účelem této metody je všímat si ve svých snech jakýchkoliv věcí, které v normálním životě rozhodně nejsou běžné. Spadají sem jak všechny absolutně nemožné situace jako například volné létání vzduchem (tolik typické pro OOBE), tak situace, které jsou ve vztahu k životu dané osoby velmi nepravděpodobné. Příkladem může být cestování neobvyklými dopravními prostředky jako jsou balóny, nejrůznější typy letadel, raketoplány či ponorky nebo jakýkoliv děj odehrávající se na neobvyklých místech – pod vodou, v kosmu či v exotických krajinách. Rozpoznání takovýchto prvků ve snech vede opět k provedení testu reality.
Metoda speciálních psychowalkmanů
V poslední době se po světě hojně rozšířila také metoda využívající zvláštních přístrojů, které v REM fázi spánku poskytují snící osobě určité specifické signály, které jsou vnímány mozkem a posléze mohou být začleněny do snu jako jakási „poznávací znamení“. Jde vlastně o modifikované psychowalkmany, jejichž nedílnou součástí jsou brýle s blikajícími diodami, které si člověk před spaním nasadí a dále již jen čeká na upadnutí do spánku. Tyto brýle jsou vybaveny miniaturní kamerou (napojenou na běžný počítač), která snímá pohyby očí. V případě, že se člověk nachází ve fázi REM spánku, počítač zaznamená prostřednictvím kamery rychlé pohyby očí a spustí blikání diod. Toto intenzivní barevné blikání pak může být zakomponováno do snu jako specifický prvek, který může vzbudit pozornost snící osoby. Údajně se jedná o prvky typu blikajících majáků policejních aut, výstražných světel, třpyt vodní hladiny, barevný déšť či bouřka provázená neobvykle častými blesky. Přestože autoři přístroj vychvalují a uvádějí statistická data, podle kterých tímto způsobem dochází ke zvýšení počtu zaznamenaných lucidních snů, účinek metody není rozhodně stoprocentní, neboť v praxi je rozpoznání takovýchto nespecifických prvků pochopitelně dosti obtížné. Navíc si musíme uvědomit, že se jedná o sny, v průběhu kterých (jak je každému jistě dobře známo) nám vnímání dokonce i evidentně nereálných situací přijde zpravidla zcela normální. Nevýhodou je také poměrně vysoká cena těchto psychowalkmanů, které však přesto představují určitou účinnou alternativu k metodám ostatním. Jako u všech předešlých případů je opět cílem této metody přimět snící osobu k provedení testu reality.
Metoda pokusu a omylu
Tato poslední metoda, kterou zde uvádím, je založena na zcela náhodném testování reality za účelem odhalení skutečnosti, nejedná-li se náhodou o sen. Tento jednoduchý způsob je obzvláště efektivní při ověřování reality v případě, pokud máte sebemenší podezření, že něco není v pořádku. Sami si vzpomeňte, kolikrát jste zažili situaci, kdy jste si sami pro sebe říkali – „no tohle snad ani není pravda“. Pokud se skutečně jedná o sen, test reality pak jistě uvede vše na pravou míru.

Nyní se konečně dostáváme k tolikrát zmíněnému testu, který nám umožní zjistit, zda sníme či nikoliv. Testů reality existuje velmi mnoho a neustále vznikají další a další. Některé jsou k ověřování skutečnosti využívány tradičně již po celá desetiletí, jiné vznikly v docela nedávné době. Mnohdy jsou opravdu chytře vykonstruované. Vymyšlení takového testu je ostatně v mnoha případech čistě individuální záležitostí daného člověka, který si jej vytvořil či přizpůsobil tak, aby co nejlépe vyhovoval právě jemu. Vyberte si proto takovou metodu testování, která je lehce uskutečnitelná a která se vám po všech stránkách nejvíce zamlouvá. Provádějte tento test několikrát denně. Jedině tak se může stát účinným nástrojem odhalování lucidních stavů.
Jeden z příkladů testu reality jsem zde zmínil již dříve. Jedná se o ono pozorování „tání dlaní“. Jak už však bylo uvedeno, nepovažuji ho z mnoha důvodů za spolehlivý. Osobně používám jeden opravdu dobrý test (bohužel neznám jeho pravého autora), který funguje ve většině případů výborně. Jeho podstatou je prosté pozorování hodinek. Ve snu totiž čas nemá žádnou hodnotu. Pokud se tedy podíváte na čas zobrazený na vašich hodinkách, poté zvednete oči a následně čas na hodinkách opět zkontrolujete, čas na hodinkách se obvykle změní. To značí, že se jedná o sen. Například tak místo hodnoty 18:50 uvidíte při dalším pohledu 18:45, 18:59 nebo třeba 22:00. Jestli se tak stane, máte jistotu, že sníte. Metoda však není stoprocentně spolehlivá, vhodné je test několikrát po sobě opakovat. I tak se mi ovšem již několikrát stalo, že čas na hodinkách byl dvakrát či třikrát po sobě stejný a přesto se jednalo o sen. Pro tyto účely jsou vhodné především digitální hodinky, běžné hodinky však rozhodně nejsou na závadu.
Pokud máte shodou okolností ve svém snu po ruce nějakou knihu, můžete zkusit obdobný test. Stačí jen dvakrát po sobě přečíst libovolný odstavec. V případě snu nebude následně čtená pasáž zcela shodná s předchozí verzí. Možná ji dokonce na dané stránce už ani nenaleznete. Tato metoda je údajně ještě více efektivní než pokus s hodinkami, v praxi je však obvykle obtížné poblíž nějakou knihu najít.
V této chvíli již znáte téměř vše, co potřebujete vědět o lucidním snění, abyste se mohli pustit do vlastního experimentování. Pro přehled uvádím ještě stručný výčet nejběžnějších možností odhalení lucidních stavů:
Pokud byl test reality úspěšný a vy jste rozpoznali, že se jedná o sen, zažili jste skutečný lucidní sen. Co si však v takových případech počít dál? V první řadě je nejdůležitější zejména zachovat klid. Mnozí lidí je zjištěním, že sní, obvykle poněkud rozrušeno a to vede obvykle k rychlému probuzení. Zůstaňte tedy pokud možno klidní a raději se začněte pozvolna rozhlížet kolem sebe. Tak jako tak, hlavně se během svého snu nesnažte jakkoliv soustředit na vaše iluzorní snové tělo. Pokud tak učiníte, můžete vyvolat pocity, které přitáhnou vaši pozornost k vašemu skutečnému (fyzickému) tělu a probudíte se. To se u lucidních snů stává neobyčejně často. Vytrvalou praxí se to částečně zlepší.
Nyní máte před sebou nejrůznější možnosti. Stejně jako v případě astrálních projekcí či jiných OOBE máte možnost se volně pohybovat časem i prostorem a to jakoukoliv rychlostí. Obvykle však tyto schopnosti zpočátku neumíte příliš ovládat. Můžete mít například problémy s létáním nebo se vám vůbec nepodaří dostat do vzduchu. Zpravidla se také stává, že se místo skutečného létání pohybujete pouze jakýmisi obrovskými skoky. Současně máte pocit, jako by vaše snové tělo téměř nic nevážilo. Můžete v něm cítit jemné brnění, příliš se tím však nezabývejte vzhledem k riziku probuzení.
Ve vašem lucidním snu můžete prožívat opravdu rozmanitá dobrodružství. Můžete také využít schopnosti měnit scenérii vašeho snu a situovat se tak na jakékoliv imaginární místo. Někomu to může činit potíže, jiní se s tím vyrovnávají naopak velice snadno. Je také možné zakomponovat do vašeho snu jiné osoby, předměty nebo zvířata, které se zde budou pravděpodobně chovat podobně jako v reálném světě. Osobně s měněním scenérií moc zkušeností nemám. Podle některých autorů se stačí pouze soustředit na dané místo, jiní radí, aby se daná osoba co nejrychleji roztočila kolem své vlastní osy a myslela na cílovou destinaci. Zkoušel jsem také zakrýt dlaněmi oči, myslet na jiné místo a poté dlaně oddálit. Ve většině případů však vedlo takové experimentování k obrácení pozornosti na vlastní tělo nebo naopak nastala pouze tma. Obojí mělo stejný výsledek – probuzení. Osobně proto se změnou okolí obvykle příliš neexperimentuji a prožívám lucidní sny takové, jaké jsou. Taktéž začátečníkům nedoporučuji v tomto příliš experimentovat neboť hrozí, že budou zklamáni předčasným probuzením. Možnost měnit snovou realitu je však každým pádem nesmírně lákavá představa, v tom mi dáte jistě za pravdu.
Existuje ještě jedna možnost, jak docílit požadované změny prostředí, bohužel se mi však ještě nenaskytla příležitost ji vyzkoušet. Jde o úchvatnou metodu pocházející od známého mystika a „astrálního cestovatele“ Roberta Bruce, kterou nazývá „projekcí virtuální reality“. Její podstata spočívá v možnosti vstoupení do obrazu či plakátu visícím kdekoliv na zdi – třeba zrovna ve vašem pokoji. Údajně se pouze rozběhnete či „rozletíte“ proti takovému objektu a po chvíli jste doslova "uvnitř". Pro tyto účely je zřejmě vhodné nesoustředit se na obraz samotný, ale spíše na to, co zobrazuje, jako by to byla skutečná krajina.
Zmíněné "skákání" na velké vzdálenosti je podle vlastních zkušeností vcelku bezproblémové. Je to často vskutku zvláštní a úchvatný pocit přeskočit ladným skokem dům, odrazit se od střechy dalšího a doskočit na několik desítek metrů vzdálené objekty. Snad to sami jednou zažijete. Na tomto místě je však vhodné důrazně upozornit na opakované provedení testu reality, předtím než odněkud bez váhání vyskočíte oknem. Snad nebudete mít zrovna pokažené hodinky :-)
Jak již bylo řečeno, způsobů praktického uplatnění lucidních snů je mnoho. Obvykle se uvádí tyto základní možnosti:
Poslední uvedená možnost je však značně obtížná, jelikož lucidní sny obvykle nejsou tak jasné jako astrální projekce a jednak je v tomto stavu velice těžké zobrazit skutečnou realitu. Když se to přece jen povede, je až neuvěřitelně lehké sklouznout mimovolně opět na snovou rovinu. Uvidíte sami, kolikrát se ve snu ocitnete uprostřed svého pokoje, ale po jeho opuštění či průletu oknem bude vše vypadat úplně jinak než ve skutečnosti. Můžete se také během lucidního snu pokusit soustředit na své fyzické tělo a snažit se tak dostat do jeho blízkosti na fyzickou rovinu. To je však velice obtížné z důvodů existence již zmíněných rizik probuzení.
Co se týče jasnosti lucidních snů, obvykle se nejedná přímo o křišťálově průzračné stavy, během kterých přemýšlíte stejně jasně a bystře jako v reálném životě. Vnímání průměrného lucidního snu se často podobá spíše vnímání reality ve stavu mírného opojení alkoholem. Ve většině případů si lidé uvědomují, že se jedná o lucidní sen, využívají schopností i možností, ale nejsou již schopni jasně vymyslet, co by chtěli opravdu uskutečnit či kam by měli jít. Pro tyto případy je vhodné mít předem připravené tipy, podle kterých se pak následně můžete rozhodovat.
Nevýhodou lucidních snů je také fakt, že s ohledem na délku jednotlivých časových intervalů REM fází spánku trvají lucidní stavy často velice krátce, zejména pak v počátečních stadiích praxe. Další velkou nevýhodou je to, že lucidní sen nemůžete mít, kdykoliv se vám zachce. Frekvence lucidních snů je totiž obvykle nízká. Někdy můžete čekat na svůj další lucidní sen třeba celé měsíce nebo i roky. Záleží hlavně na tom, do jaké míry jste si schopni své sny pamatovat, jak účinný je váš test reality a jak často se věnujete nácviku v reálném čase. Výhodou je naopak skutečnost, že nikdy nevíte, kdy máte nějaký ten lucidní sen očekávat, přičemž vás mnohdy příjemně překvapí i během dlouhých období, ve kterých se těmto věcem absolutně nevěnujete. Jindy naopak pouhá četba literatury či přemýšlení o daném tématu přivolá lucidní sen takřka okamžitě hned následující noc. Přesto existují lidé, kteří se praktické stránce lucidního snění věnují celá léta, jejich sny jsou až neuvěřitelně jasné, plné barev (běžné sny jsou často pouze černobílé) a s vysokým stupněm pozornosti. Takoví lidé mají i několik lucidních snů denně. Závisí to zřejmě jak na jejich individuálním nadání, tak na soustavné vytrvané praxi. Podle některých autorů přispívají ke zvyšování frekvence lucid dreams a též k jejich kvalitě také jakákoliv energetická cvičení. To mohu ostatně potvrdit z vlastní zkušenosti.
Na závěr tohoto článku uvádím čistě pro dodání motivace některé vlastní zajímavé lucidní sny. Snad se vám budou líbit. Tady jsou:
To byly některé z mých prvních lucidních snů. Ty vaše budou vypadat pravděpodobně velmi podobně. Přeji mnoho úspěchů v experimentování na tomto poli a také hodně krásných a příjemných zážitků!